SOLVENTNOST

DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI

POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI

POMĚRNÉ ROZDĚLENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU NEBO ZAJIŠŤOVNY Z TŘETÍHO STÁTU

(1) Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, vypočte disponibilní míru solventnosti zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Tuzemská pojišťovna, která souběžně provozuje pojištění podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro životní pojištění a část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro neživotní pojištění tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu pro provozování každé této činnosti. Disponibilní míra solventnosti tuzemské zajišťovny se vypočte společně za životní a neživotní zajištění. Disponibilní míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny. Tuzemská pojišťovna se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, započítá část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro pojišťovací činnost a část základního kapitálu do výpočtu disponibilní míry solventnosti pro zajišťovací činnost tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu stanovenou zákonem o pojišťovnictví pro provozování každé této činnosti.

c) nerozdělený zisk minulých účetních období a běžného období po odečtení části zisku určeného k vyplacení akcionářům nebo družstevníkům,

a) splacený základní kapitál a, nemá-li tuzemská pojišťovna právní formu družstva, též emisní ážio,

(2) Disponibilní míra solventnosti se vypočte z těchto položek

b) ostatní kapitálové fondy, rezervní fond a ostatní fondy ze zisku,

g) podíly v přidružených nebo ovládaných osobách, které jsou pojišťovnou, zajišťovnou, pojišťovací holdingovou osobou, smíšenou finanční holdingovou osobou, bankou, zahraniční bankou, institucí elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz¹⁰), spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank¹¹), obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou poskytující investiční služby nebo položky podle odstavce 4 věty první ve vztahu k těmto osobám.

e) hodnota nehmotného majetku,

f) vlastní akcie, má-li tuzemská pojišťovna právní formu akciové společnosti,

d) jiné položky podle odstavce 4,

(3) Disponibilní míra solventnosti se vypočte jako součet položek uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) snížený o položky uvedené v odstavci 2 písm. e) až g).

(4) Jinými položkami se rozumí kumulativní prioritní akciový kapitál, závazky z podřízených dluhopisů nebo jiné závazky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti³) (dále jen „podřízený dluh“), a cenné papíry bez stanovené doby splatnosti. Tyto položky lze zahrnout jen do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti a nejvýše 25 % z jiné položky mohou tvořit podřízené dluhy s pevnou dobou splatnosti nebo kumulativní prioritní akciový kapitál s pevnou dobou splatnosti, pokud v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny nebo zajišťovny existují závazné dohody, podle nichž se podřízené dluhy nebo prioritní akcie zařazují za pohledávky všech ostatních věřitelů a lze je splatit až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto okamžiku.

f) smlouva upravující podřízený dluh může být změněna pouze tehdy, jestliže Česká národní banka nesdělí do 1 měsíce od doručení této změny své námitky.

(5) Podřízený dluh lze zahrnout do jiných položek podle odstavce 4, jestliže

a) peněžní prostředky byly skutečně poskytnuty,

b) u dluhů se stanovenou dobou splatnosti je původní doba splatnosti alespoň 5 let. Nejpozději 1 rok přede dnem splatnosti předloží tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna České národní bance plán na udržení disponibilní míry solventnosti nebo dosažení požadované míry solventnosti ke dni splatnosti a Česká národní banka tento předložený plán neodmítne ve lhůtě do 1 měsíce od jeho předložení; to neplatí, pokud se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do disponibilní míry solventnosti, postupně snižoval během nejméně posledních 5 let přede dnem splatnosti. Česká národní banka může povolit předčasné splacení těchto dluhů za podmínky, že o to dluhující tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna požádá a nehrozí pokles její disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,

c) u dluhů bez stanovené doby splatnosti je dodržena pětiletá výpovědní lhůta; to neplatí, pokud tyto dluhy nejsou součástí disponibilní míry solventnosti nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem předčasného splacení předložila České národní bance plán pro předčasné splacení s uvedením disponibilní a požadované míry solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné splacení tento záměr odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,

d) smlouva upravující podřízený dluh ani její dodatky neobsahuje ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti,

e) záměr zahrnovat podřízený dluh do jiných položek, včetně podmínek tohoto dluhu a jeho výše, byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu tento záměr odmítne nebo ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení podmínek a výše podřízeného dluhu informuje tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené nejdéle o další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne a

d) doklady, jimiž je upravena emise cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků, přičemž tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně musí být umožněno pokračovat v její činnosti,

e) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna obdržela peněžní prostředky z emise a

f) záměr zahrnovat cenné papíry bez stanovené doby splatnosti do jiných položek, včetně emisních podmínek nebo prospektu těchto cenných papírů a jejich hodnota, ve které mají být zahrnuty do jiných položek disponibilní míry solventnosti, byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení emisních podmínek nebo prospektu a hodnoty těchto cenných papírů tento záměr odmítne nebo ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení emisních podmínek nebo prospektu a hodnoty informuje tuzemskou pojišťovnu nebo tuzemskou zajišťovnu, že si vyhrazuje právo odmítnout tento záměr ve lhůtě prodloužené nejdéle o další měsíc, a v této prodloužené lhůtě tento záměr odmítne.

(6) Cenné papíry bez stanovené doby splatnosti mohou být zahrnuty do jiných položek podle odstavce 4 za předpokladu, že

a) nemohou být splaceny z podnětu držitele nebo pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem předčasného splacení předložila České národní bance plán pro předčasné splacení s uvedením disponibilní a požadované míry solventnosti před a po splacení, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od úplného doložení plánu na předčasné splacení tento záměr odmítne z důvodu hrozícího poklesu disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,

b) smlouva upravující emisi těchto cenných papírů nebo emisní podmínky umožňují tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odklad platby úroků z dlužné částky,

c) pohledávky držitele tohoto cenného papíru vůči tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně jsou v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů,

(7) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud tyto podíly tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny jsou vlastněny dočasně za účelem finanční pomoci s cílem ozdravení nebo záchrany této osoby a pokud záměr neodečítat položku podle odstavce 2 písm. g) byl oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení tento záměr odmítla.

a) jde o osobu, která je bankou, zahraniční bankou, institucí elektronických peněz, zahraniční institucí elektronických peněz¹⁰), spořitelním a úvěrovým družstvem, osobou, která není bankou nebo zahraniční bankou, jejíž hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v § 5d písm. b) až l) zákona upravujícího činnost bank¹¹), obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou poskytující investiční služby,

b) při výpočtu se aplikuje přiměřeně metoda výpočtu doplňkového kapitálového požadavku upravená v prováděcím právním předpise k zákonu upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech¹²),

c) metoda uvedená v písmenu b) je používána konzistentně po celou dobu vykazování.

(8) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud

(9) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna aplikuje metodu účetní konsolidace upravenou v prováděcím právním předpise k zákonu upravujícímu doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech, musí nejdříve České národní bance prokázat existenci integrovaného řídicího a kontrolního systému¹³) pro osoby, které budou touto metodou konsolidovány.

b) dohled uvedený v písmenu a) zahrnuje i osobu uvedenou v odstavci 2 písm. g).

(10) Položka podle odstavce 2 písm. g) se při výpočtu disponibilní míry solventnosti neodečítá, pokud

a) tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podléhá dohledu ve skupině podle § 87 až 92 zákona o pojišťovnictví nebo doplňkovému dohledu podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech¹⁴) a

pokud byl tento záměr, včetně výpočetních podkladů, oznámen a doložen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíc od úplného doložení podkladů tento záměr odmítne.
(11) K disponibilní míře solventnosti vypočtené podle odstavce 3 lze přičíst nejvýše

b) rozdíl mezi nezillmerovanou nebo částečně zillmerovanou rezervou a rezervou zillmerovanou sazbou počátečních nákladů obsaženou v pojistném v případě nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění nižší sazbou, než je sazba počátečních nákladů obsažená v pojistném, nejvýše však do výše 3,5 % nezáporného rizikového kapitálu u smluv, pro něž je zillmerování možné, dále sníženého o částku neamortizovaných pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy obsaženou v aktivech,

a) polovinu nesplaceného základního kapitálu, jestliže splacená část již dosáhla 25 % základního kapitálu, nejvýše však do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti,

(12) Při výpočtu disponibilní míry solventnosti v průběhu účetního období se postupuje podle odstavců 1 až 11 obdobně.

(1) V případě pojišťovny se smíšenou činností se požadovaná míra solventnosti počítá zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské zajišťovny provozující zajišťovací činnost pro životní zajištění a požadovaná míra solventnosti tuzemské zajišťovny provozující zajišťovací činnost pro neživotní zajištění se počítá obdobně jako požadovaná míra solventnosti pro neživotní pojištění. Pokud tuzemská zajišťovna provozuje zajišťovací činnost pro životní a neživotní zajištění, počítá se její požadovaná míra solventnosti jako součet požadované míry solventnosti pro životní zajištění a požadované míry solventnosti pro neživotní zajištění. Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která překročí alespoň jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte zvlášť za pojišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské pojišťovny a zvlášť za zajišťovací činnost obdobně jako v případě tuzemské zajišťovny. Požadovaná míra solventnosti tuzemské pojišťovny se zajišťovací činností, která nepřekročí ani jednu z hodnot podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví, se vypočte dohromady za pojišťovací i zajišťovací činnost, přičemž pro potřeby tohoto výpočtu se přijaté zajistné považuje za přijaté pojistné.

(2) V neživotním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna vyššímu ze dvou výsledků, které jsou vypočteny postupy uvedenými v části I. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(3) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2 nižší než požadovaná míra solventnosti za předchozí rok, rovná se požadovaná míra solventnosti nejméně požadované míře solventnosti za předchozí rok vynásobené poměrem částky technických rezerv na pojistná plnění na konci posledního účetního období a částky technických rezerv na pojistná plnění na začátku posledního účetního období. Tento poměr nesmí být vyšší než 1. Při těchto výpočtech se technické rezervy očistí od zajištění.

(4) Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 3 nižší než požadovaná míra solventnosti vypočtená podle odstavce 2, je požadovaná míra solventnosti rovna požadované míře solventnosti vypočtené podle odstavce 2.

(5) V životním pojištění je požadovaná míra solventnosti rovna součtu výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění, které jsou vypočteny postupy uvedenými v části II. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(6) Požadovaná míra solventnosti v průběhu účetního období je sestavována z údajů platných k poslednímu dni předcházejícího účetního období.

1. životním pojištění,

b) výši základního kapitálu určenou pro potřeby výpočtu disponibilní míry solventnosti v

c) způsob a důvody stanovení poměrného rozdělní podle písmene b).

a) celkovou výši základního kapitálu a jeho výši, kterou lze zahrnout do výpočtu disponibilní míry solventnosti,

2. neživotním pojištění,

3. zajištění,

(1) Žádost tuzemské pojišťovny, která hodlá v průběhu kalendářního roku změnit poměr, v jakém rozděluje svůj základní kapitál nebo žádá o povolení převodu položek disponibilní míry solventnosti z jedné činnosti na druhou, obsahuje

a) obchodní firmu a sídlo tuzemské pojišťovny,

b) navrhovaný nový poměr rozdělení základního kapitálu nebo rozdělení položek disponibilní míry solventnosti,

c) odůvodnění změny poměru nebo převodu,

d) plán činnosti a finanční plán zahrnující aktuální a nejméně 2 následující účetní období a

e) předpokládaný vývoj disponibilní a požadované míry solventnosti v následujících 3 letech ve struktuře výkazu solventnosti pro Českou národní banku.

e) strategii pasivního zajištění a seznam platných zajišťovacích smluv a

k jednotlivým položkám v závislosti na jejich charakteru.
f) seznam všech jednotlivých položek finančního umístění ke konci měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém je podána žádost, s uvedením

1. názvu, identifikačního čísla a sídla emitenta,

2. ISIN, pokud byl aktivu přidělen,

4. počtu kusů,

3. druhu aktiva,

7. reálné hodnoty aktiva

6. průměrné pořizovací ceny,

5. jmenovité hodnoty,

(2) Plán činnosti a finanční plán podle odstavce 1 obsahuje

a) odhad nově uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, celkový počet smluv a předepsané hrubé pojistné v jednotlivých provozovaných pojistných odvětvích nebo celkový počet smluv a předepsané hrubé zajistné v provozovaném zajištění,

b) plánovanou rozvahu a výkaz zisku a ztráty,

c) vyhodnocení plnění plánu na aktuální účetní období,

d) aktuální investiční strategii,

(3) Provozuje-li tuzemská pojišťovna zároveň zajišťovací činnost, uvedou se všechny údaje v žádosti podle odstavce 1 a plánu činnosti podle odstavce 2 odděleně zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost.