2. Druhý výsledek

Označme	T	délka referenčního období,
	N	hrubé náklady na pojistná plnění v daném referenčním období,
	V	výnosy dosažené z regresů v daném referenčním období, nejsou-li již obsaženy v hrubých nákladech na pojistná plnění,
	RK	hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období,
	RZ	hrubá výše rezervy na pojistná plnění na začátku referenčního období,
	PZ	poměr mezi náklady na pojistná plnění, včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění na vlastní vrub v referenčním období a celkovými náklady na pojistná plnění, včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění v referenčním období,
	K	převodní kurz mezi korunou a eurem, tj. 1 EUR = K Kč.

Položme T = 7, pokud pojišťovna v podstatné míře provozuje pojištění úvěru, proti vichřici, krupobití či mrazu; jinak T = 3. U pojišťoven, které provozují pojišťovací činnost kratší dobu, než je předepsaná délka referenčního období, použije se počet celých účetních období, za která jsou potřebné údaje k dispozici.
Podstatnou mírou se rozumí, že objem předepsaného pojistného za dané pojistné odvětví dosáhl výše 4 % z celkového předepsaného pojistného za všechna provozovaná odvětví neživotních pojištění alespoň v jednom roce referenčního období, a zároveň objem předepsaného pojistného z tohoto pojistného odvětví překročil částku 1 000 000 Kč za 1 rok během referenčního období.
V případě rizik zařazených do odvětví č. 18 v části B přílohy č. 1 zákona se výše nákladů na pojistná plnění rovná nákladům, které pojišťovna nese s ohledem na poskytnutou asistenci.
Dále označme S = (N - V + RK - RZ)/T.
Druhý výsledek požadované míry solventnosti pro neživotní pojištění se vypočte jako
[0,26 * min{42 900 000 * K; S} + 0,23 * max{0; S - 42 900 000 * K}] * max{0,5; PZ}.