8. Ústavnímu soudu byly dne 10. března 2006, dne 10. dubna 2006 a dne 4. září 2006 doručeny žádosti J. H., Ing. J. N. a Ing. J. Č. o přiznání postavení vedlejších účastníků řízení podle ustanovení § 63, resp. § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu v souvislosti s aplikací ustanovení § 183i až 183n obchodního zákoníku při převodu účastnických cenných papírů z jejich vlastnictví do vlastnictví většinového akcionáře. Dne 22. června 2006 pak byl Ústavnímu soudu doručen přípis Městského státního zastupitelství v Praze sp. zn. KZC 527/2006, které sdělilo, že v právní věci navrhovatele Zkušebnictví, a. s., o návrhu na zápis přechodu akcií podle § 183i obchodního zákoníku do obchodního rejstříku, vstupuje do řízení ve smyslu ustanovení § 35 odst. 1 písm. i) o. s. ř. Ústavní soud k tomu uvádí, že v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů zákon o Ústavním soudu, kterým je podle čl. 88 Ústavy Ústavní soud vázán, s výjimkou případů nastalých v důsledku postupu podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, vedlejší účastenství nezná. Ústavní soud současně konstatuje, že ze shora citovaných ustanovení nevyplývá ani oprávnění vstupu Městského státního zastupitelství v Praze do řízení jako účastníka řízení. Jestliže Městské státní zastupitelství v Praze odvozuje své oprávnění vstoupit do řízení z ustanovení § 35 odst. 1 písm. i) o. s. ř., byl by takovýto vstup do řízení před Ústavním soudem oprávněný jen v případě, že by postavení účastníka, resp. vedlejšího účastníka řízení náleželo obchodní firmě Zkušebnictví, a. s. Takováto skutečnost však nenastala. K tomu Ústavní soud uzavírá, že účastníkem řízení před Ústavním soudem může být jen ten, koho zákon o Ústavním soudu označuje (§ 28 odst. 1 až 4).