49. V doplnění návrhu ze dne 8. ledna 2007 navrhovatel odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 25. března 2003 sp. zn. IV. ÚS 720/01 (ve Sbírce rozhodnutí nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz), ve kterém Ústavní soud podle názoru navrhovatele nepochybně považoval možnost posouzení platnosti usnesení valné hromady v rejstříkovém řízení za jednu z procesních záruk. K tomu Ústavní soud uvádí, že v daném případě se jednalo o spor na určení neplatnosti usnesení valné hromady o převodu jmění na „hlavního akcionáře“. Stěžovatelé byli v řízení ve věcech obchodního rejstříku vyloučeni (§ 200c o. s. ř., ve znění před novelou provedenou zákonem č. 216/2005 Sb.), a tím dle svého tvrzení byli i fakticky vyloučeni z nalézacího řízení, neboť jejich odpůrce výmazem z obchodního rejstříku zanikl. Ústavní soud v daném případě dospěl k závěru, že rozhodnutí rejstříkového soudu nelze považovat za jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy do práv stěžovatelů, a uvedl, že: „Podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady není bez dalšího automaticky důvodem pro přerušení řízení, ale je na rejstříkovém soudu, resp. dle tehdy platné právní úpravy bylo, aby uvážil, zda s ohledem na důvody, pro které je neplatnost usnesení namítána, bylo namístě řízení přerušit. Soudem zvolený postup tak byl v souladu s platnou právní úpravou, odpovídal smyslu a účelu další související právní úpravy týkající se přeměny obchodních společností, jejímž cílem je bez průtahů umožnit zápis těchto změn, ke kterým dochází na smluvním základě jejich společníků, a to s ohledem na to, že proces přeměny společnosti, který je závažným zásahem do existence společnosti, je od určitého okamžiku s ohledem na jeho právní, ekonomické a technické aspekty procesem těžko zvratitelným. Uvedenému nasvědčuje ustanovení § 131 odst. 4 a konečně i § 220h obchodního zákoníku, kdy od okamžiku zápisu do obchodního rejstříku je považován vzniklý stav za nezvratný, a to i se zřetelem na zájmy třetích osob, které jsou upřednostňovány před zájmy vlastních akcionářů. Právě s ohledem na tuto právní úpravu Ústavní soud nesdílí ani názor stěžovatelů, že z ustanovení § 131 odst. 8 obchodního zákoníku vyplývá stěžovateli v obecné rovině tvrzená nutná posloupnost nejdříve řízení sporného a teprve nato řízení nesporného. Ústavní soud neshledává, že by se v případě převodu jmění na jediného akcionáře ve vazbě na jeho zápis do obchodního rejstříku a možnosti sporného řízení ohledně neplatnosti usnesení valné hromady jednalo o situaci natolik odlišnou od jiných přeměn společnosti, že by v tomto případě měl zaujmout jiné stanovisko než ve svých předchozích rozhodnutích týkajících se totožné problematiky, neboť i v ostatních případech platí, že od okamžiku zápisu společnosti do obchodního rejstříku soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady, i kdyby ji shledal.“.