Část 8.
Odvolání a přezkum

1. Rozhodnutí podle čl. 74 lze napadnout odvoláním podle Jednacího a důkazního řádu následujícím způsobem:

a) Žalobce může podat odvolání z následujících důvodů:

(i) vada v řízení,

(ii) skutkový omyl, nebo

(iii) právní omyl;

b) Odsouzený nebo žalobce za odsouzeného může podat odvolání z následujících důvodů:

(i) vada v řízení,

(ii) skutkový omyl,

(iii) právní omyl, nebo

(iv) jiný důvod mající vliv na spravedlivost nebo hodnověrnost řízení či rozhodnutí.

2. a) V souladu s Jednacím a důkazním řádem může žalobce či odsouzený napadnout odvoláním výrok o trestu z důvodu nepoměru mezi zločinem a trestem;

b) Je-li podáno odvolání proti výroku o trestu a Soud shledá, že jsou důvody k úplnému či částečnému zrušení rozhodnutí o vině, může vyzvat žalobce a odsouzeného k uplatnění důvodů podle čl. 81 odst. 1 písm. a) nebo b) a může vynést rozhodnutí o vině v souladu s čl. 83;

c) stejný postup se uplatňuje, směřuje-li podání pouze proti rozhodnutí o vině a Soud shledá, že jsou důvody ke snížení trestu podle odstavce 2 písm. a).

3. a) Nenařídí-li projednací senát něco jiného, odsouzený zůstává ve vazbě až do projednání odvolání;

b) pokud je doba strávená ve vazbě delší než uložený trest odnětí svobody, musí být osoba propuštěna na svobodu, s tou výjimkou, že pokud žalobce rovněž podal odvolání, může být propuštění vázáno na podmínky podle písmene c);

c) v případě zprošťujícího rozsudku musí být obviněný propuštěn na svobodu okamžitě za následujících podmínek:

(i) za výjimečných okolností, mimo jiné vzhledem ke konkrétnímu riziku útěku, závažnosti zločinu, ze kterého byl obviněn, a pravděpodobnosti úspěchu odvolání, projednací senát může na návrh žalobce ponechat osobu ve vazbě až do projednání odvolání;

(ii) rozhodnutí projednacího senátu podle písmene c) bodu (i) lze napadnout odvoláním podle Jednacího a důkazního řádu.

4. S výhradou ustanovení odstavce 3 písm. a) a b) se výkon rozhodnutí nebo trestu odkládá po dobu stanovenou pro podání odvolání a po dobu trvání odvolacího řízení.

1. Každá ze stran se v souladu s Jednacím a důkazním řádem může odvolat proti kterémukoli z následujících rozhodnutí:

a) rozhodnutí ohledně jurisdikce či přípustnosti;

b) rozhodnutí povolující či zakazující propuštění vyšetřovaného nebo stíhaného;

c) rozhodnutí přípravného senátu postupovat z vlastní iniciativy podle čl. 56 odst. 3;

d) rozhodnutí v otázce, která by významně ovlivnila spravedlivost a rychlost řízení či výsledek hlavního líčení a jejíž okamžité řešení odvolacím senátem by podle názoru přípravného či projednacího senátu vedlo ke značnému pokroku v řízení.

2. Rozhodnutí přípravného senátu podle čl. 57 odst. 3 písm. d) může odvoláním napadnout dotčený stát nebo žalobce se souhlasem přípravného senátu. Toto odvolání musí být projednáno urychleně.

3. Odvolání samo o sobě nemá odkladný účinek, s výjimkou případů, kdy odklad nařídí odvolací senát na žádost v souladu s Jednacím a důkazním řádem.

4. Právní zástupce obětí, odsouzený nebo vlastník nemovitosti v dobré víře, jehož se nepříznivě dotýká nařízení podle čl. 75, se může odvolat proti nařízení o odškodnění podle Jednacího a důkazního řádu.

1. Pro účely řízení podle čl. 81 a tohoto článku má odvolací senát veškeré pravomoci projednacího senátu.

2. Pokud odvolací senát shledá, že řízení, proti němuž odvolání směřuje, bylo nespravedlivé, čímž byla nepříznivě ovlivněna hodnověrnost rozhodnutí či výroku o trestu, nebo že napadené rozhodnutí či výrok o trestu byly významně ovlivněny skutkovým nebo právním omylem nebo vadou v řízení, může:
Pro tyto účely může odvolací senát vrátit skutkovou otázku původnímu projednacímu senátu, aby tuto otázku rozhodl a sdělil výsledek, nebo si může sám vyžádat důkazy a rozhodnout tuto otázku. Pokud se proti rozhodnutí nebo výroku o trestu odvolal pouze odsouzený nebo žalobce za odsouzeného nelze rozhodnutí změnit v neprospěch odsouzeného.

a) zrušit či změnit toto rozhodnutí nebo výrok o trestu; nebo

b) nařídit nové projednání věci jiným projednacím senátem.

3. Pokud v odvolacím řízení odvolací senát shledá, že trest je v nepoměru ke zločinu, může změnit výrok o trestu v souladu s částí 7.

4. Odvolací senát rozhoduje o rozsudku většinou hlasů soudců a rozsudek vyhlašuje ve veřejném zasedání. Rozsudek obsahuje odůvodnění. Nelze-li dosáhnout jednomyslnosti, rozsudek odvolacího senátu obsahuje názory většiny a menšiny, ovšem soudce může připojit i separátní nebo opoziční votum ohledně některé právní otázky.

5. Odvolací senát může vyhlásit rozsudek v nepřítomnosti osoby zproštěné obvinění či odsouzené.

1. Odsouzený nebo po jeho smrti manžel, manželka, děti, rodiče nebo osoba žijící v době smrti odsouzeného, která dostala od odsouzeného výslovný písemný pokyn podat odvolání, nebo žalobce za odsouzeného může požádat odvolací senát o přezkum pravomocného rozhodnutí o vině či výroku o trestu z následujících důvodů:

a) vyšly najevo dříve neznámé důkazy, které:

(i) byly v době hlavního líčení nedostupné, přičemž jejich nedostupnost nebyla zcela nebo zčásti způsobena žádající stranou; a

(ii) jsou natolik významné, že jejich uvedení během hlavního líčení by pravděpodobně odůvodnilo jiné rozhodnutí;

b) bylo nově zjištěno, že rozhodující důkazy, k nimž bylo přihlíženo během hlavního líčení a o něž se opíralo rozhodnutí o vině, byly nepravdivé, pozměněné či padělané;

c) soudce nebo soudci, kteří se podíleli na rozhodování o vině nebo na potvrzení obvinění, se v tomto případě dopustili závažného zneužití postavení nebo závažného porušení svých úředních povinností takové závažnosti, že odůvodňují odvolání podle čl. 46.

2. Odvolací senát žádost zamítne, shledá-li, že není důvodná. Pokud rozhodne, že žádost je důvodná, může podle okolností:

a) znovu svolat původní projednací senát;

b) ustavit nový projednací senát; nebo

c) ponechat si jurisdikci v této věci a po vyslechnutí stran způsobem stanoveným Jednacím a důkazním řádem rozhodnout, zda je třeba přezkoumat rozsudek.

1. Osoba, která byla protiprávně zatčena či držena ve vazbě, má vymahatelné právo na kompenzaci.

2. Pokud byla osoba pravomocně odsouzena za trestný čin a rozhodnutí o vině bylo poté zrušeno vzhledem k tomu, že vyšly najevo nové či dříve neznámé skutečnosti nezvratně prokazující, že došlo k justičnímu omylu, osoba, na které byl na základě tohoto rozhodnutí o vině vykonán trest, bude odškodněna v souladu s právem, s výjimkou případů, kdy se prokáže, že dříve neznámá skutečnost nebyla uplatněna včas částečně nebo zcela v důsledku jednání této osoby.

3. Za výjimečných okolností, zjistí-li Soud skutečnosti nezvratně prokazující, že došlo k závažnému a zjevnému justičnímu omylu, může podle vlastního uvážení nařídit kompenzaci pro osobu, která byla propuštěna na svobodu na základě pravomocného zprošťujícího rozsudku nebo zastavení řízení z uvedeného důvodu, podle kritérií stanovených Jednacím a důkazním řádem.