2. V návrhu nejprve navrhovatel stručně popsal vývoj sporu. Konkrétně informoval, že mezitímním rozsudkem ze dne 14. 10. 2004 č. j. 30 C 47/2003-86 ve věci žalobce obchodní společnosti CODUM, s. r. o., proti žalované České republice (za niž jedná Ministerstvo zdravotnictví) rozhodl tak, že nárok uplatněný žalobcem je co do základu důvodný, protože žalobce vykázal zdravotní pojišťovně provedenou péči, avšak pojišťovna podle stanovených limitací na základě příslušných rozhodnutí vlády stanovila hodnotu bodu, kterou limitovala časem a množstvím, a stanovila krácení úhrady za poskytnutou péči při převýšení těchto limitů. Podle názoru navrhovatele vláda při vydání těchto rozhodnutí překročila rámec svého zmocnění vymezeného v § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a tak se dopustila nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudek navrhovatele potvrdil a ztotožnil se s jeho názorem, že pokud vláda při vydání rozhodnutí překročila rámec svého zmocnění, dopustila se nesprávného úředního postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud oba předchozí rozsudky zrušil, protože podle jeho názoru vydání normativního právního aktu není úředním postupem vlády, nýbrž je výsledkem její normotvorné činnosti, a ta nemůže být posuzována jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb.