(1) Předmětem inventury kulturních památek a archeologických nálezů jsou jednotlivé věci nebo soubory tohoto majetku, které jsou předmětem účetnictví účetní jednotky.

(2) Při inventuře kulturních památek a archeologických nálezů zjišťuje účetní jednotka stav předmětu inventury ke konci rozvahového dne takovým způsobem, aby zjistila, zda vznikly důvody pro účtování o snížení nebo zvýšení tohoto majetku.

(3) Účetní jednotky využívají při inventurách kulturních památek a archeologických nálezů údaje získané při zjišťování skutečného stavu tohoto majetku a ověřování jeho souladu s evidencí vedenou podle jiného právního předpisu, pokud jsou potřebné nebo využitelné pro vyhotovení inventurních závěrů.

(4) Pro účely inventarizace se na sbírku muzejní povahy hledí jako na samostatnou a nedělitelnou věc. Při zjišťování skutečného stavu sbírky muzejní povahy se postupuje podle jiného právního předpisu²).