(1) Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Den uskutečnění plnění se stanoví obdobně podle § 21.

(2) Plnění je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost je přiznat.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny s místem plnění mimo tuzemsko.

(4) Při poskytnutí služby, u níž je plátce povinen podat souhrnné hlášení podle § 102 odst. 1 písm. d), se plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem kalendářního roku, pokud je služba k tomuto dni poskytována alespoň po dobu 12 kalendářních měsíců.