37. Ústavní soud zde ilustrativně poukazuje například na procesní právní úpravy v sousedních, z hlediska právní kultury nám blízkých zemích. Rakouský exekuční řád (Exekutionsordnung, RGB1 1896/79, § 378 až 402) například zakotvuje zvláštní procesní prostředky obrany nejen žalobci, jemuž nebylo vyhověno, ale i žalovanému, jemuž byla předběžným opatřením uložena povinnost, tzv. odpor (Widerspruch) a rekurs (Rekurs), přičemž oba prostředky umožňují v různých procesních situacích žalovanému, aby mohl být slyšen a dosáhnout přezkoumání předběžného opatření (stručně a zjednodušeně řečeno, odpor přísluší v případě, že žalovaný neměl možnost se před nařízením předběžného opatření k věci vyjádřit, rekurs v případě, že tuto možnost měl, nebo pokud byl návrh zamítnut – pak právo rekursu přísluší žalobci). Německý občanský soudní řád (Zivilprozessordnung ze dne 30. 1. 1877, RGB1. S. 83, nově vyhlášen ve znění ze dne 5. 12. 2005, BGB1.I S. 3202, § 916 až 945) obdobně také rozlišuje více procesních prostředků obrany obou stran sporu proti rozhodnutí o předběžném opatření – odvolání (Berufung), odpor (Widerspruch) žalovaného proti usnesení o nařízení předběžného opatření či okamžitá stížnost (sofortige Beschwerde) žalobce proti usnesení o zamítnutí návrhu. I zde je zmiňovaný odpor nástrojem, jímž žalovaný realizuje své právo být slyšen v situaci, kdy mu to nebylo umožněno před rozhodnutím (tj. zde před nařízením předběžného opatření).