3. V příloze č. 3 položka E 290 OXID UHLIČITÝ zní:
„E 290 OXID UHLIČITÝ
| A. Synonyma | plynný oxid uhličitý, suchý led (v pevné formě), anhydrid kyseliny uhličité |
| Definice | |
| Chemický název | oxid uhličitý |
| Einecs | 204-696-9 |
| Chemický vzorec | CO2 |
| Relativní molekulová hmotnost | 44,01 |
| Obsah | nejméně 99 % V/V, v plynném stavu |
| Popis | bezbarvý plyn, za normálních podmínek se slabě štiplavým zápachem. Komerčně je oxid uhličitý dodáván jako kapalina v tlakových lahvích nebo ve velkých zásobních systémech nebo ve stlačených pevných blocích „suchého ledu“. Pevné formy (suchý led) obvykle obsahují jako pojidla příměsi, např. propylenglykol nebo minerální olej. |
| Identifikace | |
| A. tvorba sraženiny | Pokud je proud plynného vzorku zaváděn do roztoku hydroxidu barnatého, tvoří se bílá sraženina, která se za vývoje plynu rozpouští ve zředěné kyselině octové |
| Čistota | |
| acidita | 915 ml plynu probublaného 50 ml čerstvě převařené vody nesmí posunout její reakci při použití methyloranže do kyselé oblasti více, než učiní přídavek 1 ml 0,01N HCl do 50 ml čerstvě převařené vody |
| Redukující látky, fosfan a sulfan | 915 ml plynu probublaného 25 ml amoniakálního roztoku KNO3, ke kterému byly přidány 3 ml amoniaku, nesmí způsobit zakalení nebo zčernání tohoto roztoku |
| Oxid uhelnatý | nejvýše 10 μg/l |
| Obsah oleje | nejvýše 5 mg/kg“. |