PRAVIDLA OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU

INVESTIČNÍ NÁSTROJE, DO KTERÝCH MŮŽE INVESTOVAT STANDARDNÍ FOND
[K § 26 odst. 3, § 27 odst. 8 písm. c) a § 28 odst. 11 zákona]

(1) Investičním cenným papírem, do kterého může standardní fond investovat, je nástroj,

a) v důsledku jehož držení může standardnímu fondu vzniknout ztráta, jejíž výše nepřevýší částku za něj zaplacenou,

b) jehož likvidita neoslabuje schopnost standardního fondu splňovat povinnost odkupu podílových listů na žádost podílníka⁶),

c) jehož cenu lze spolehlivě určit, což v případě

1. investičního cenného papíru podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona znamená, že existuje přesná, spolehlivá a obvyklá cena, kterou je buď tržní cena, nebo cena určená způsobem, který je nezávislý na emitentovi tohoto investičního cenného papíru,

2. investičního cenného papíru podle § 26 odst. 1 písm. i) zákona znamená, že ocenění je prováděno periodicky a vychází z informací poskytnutých emitentem cenného papíru nebo z odborné analýzy investičních příležitostí,

d) pro který jsou k dispozici přiměřené informace, což v případě

1. investičního cenného papíru podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona znamená, že účastníkům trhu jsou k dispozici pravidelné, přesné a úplné informace o cenném papíru nebo o struktuře cenného papíru,

2. investičního cenného papíru podle § 26 odst. 1 písm. i) zákona znamená, že standardnímu fondu jsou k dispozici pravidelné a přesné informace o cenném papíru nebo o struktuře cenného papíru,

e) který je obchodovatelný,

f) jehož nabytí je v souladu s investičními cíli a investiční politikou standardního fondu a

g) se kterým spojená rizika jsou dostatečně zohledněna systémem řízení rizik standardního fondu.

(2) Investiční cenné papíry podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona se považují za nástroje, které splňují kritéria podle odstavce 1 písm. b) a e), nemá-li standardní fond k dispozici informace, které by mohly vést k jinému závěru.

a) cenné papíry uzavřeného fondu kolektivního investování, pokud

1. splňují kritéria podle § 26,

2. fond nebo osoba, která jej obhospodařuje, podléhá požadavkům na řádnou správu a řízení společnosti a

3. fond nebo osoba, která jej obhospodařuje, podléhá dohledu, který zabezpečuje účinnou ochranu investorů,

b) nástroje,

1. které splňují kritéria podle § 26 a

2. které jsou vázány na výkonnost jiných aktiv nebo jsou kryty jinými aktivy, jež se mohou lišit od aktiv uvedených v § 26 odst. 1 písm. a) až h) zákona.

(1) Nástrojem peněžního trhu, do kterého může standardní fond investovat a se kterým se obvykle obchoduje na peněžním trhu, je nástroj,

a) jehož původní splatnost je nejvýše 397 dní,

b) jehož zbytková splatnost je nejvýše 397 dní,

c) který prochází pravidelnou valorizací výnosů v souladu s podmínkami peněžního trhu nejméně jednou za 397 dní, nebo

d) jehož rizikový profil, zejména míra podstupovaného úvěrového a úrokového rizika, odpovídá rizikovému profilu nástroje, jehož splatnost splňuje podmínku písmena a) nebo b) nebo u kterého dochází k valorizaci výnosů podle písmena c).

(2) Nástroj peněžního trhu je likvidní, může-li být prodán s omezenými náklady v krátkém časovém rámci přiměřeném k povinnosti fondu odkoupit či vyplatit své cenné papíry na žádost podílníka.

(3) Nástrojem peněžního trhu, jehož hodnotu lze kdykoliv přesně určit, je nástroj, pro který jsou k dispozici přesné a spolehlivé způsoby oceňování, které

a) umožňují standardnímu fondu vypočítat čistou hodnotu aktiv, která se významně neodlišuje od ceny, za niž by bylo možné nástroj prodat mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek, a

b) vycházejí z údajů trhu nebo metod oceňování, včetně metod založených na zůstatkové hodnotě.

(4) Nástroje peněžního trhu podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona se považují za nástroje, které splňují kritéria podle odstavců 2 a 3, nemá-li standardní fond k dispozici informace, které by mohly vést k jinému závěru.

(1) Finanční derivát⁷), do kterého může standardní fond investovat, je likvidní, pokud splňuje kritéria stanovená v § 35 a 36 a jeho podkladové aktivum je složeno z

a) jednoho nebo více nástrojů podle § 26 odst. 1 písm. a) až h) zákona, včetně nástrojů s jedním nebo několika znaky těchto nástrojů,

b) jedné nebo více úrokových sazeb,

c) jednoho nebo více měnových kurzů nebo měn, nebo

d) jednoho nebo více finančních indexů.

(2) Finančním derivátem, do kterého může standardní fond investovat, je také nástroj,

a) který umožňuje převod úvěrového rizika podkladového aktiva uvedeného v odstavci 1 nezávisle na ostatních rizicích spojených s tímto podkladovým aktivem,

b) z něhož nevyplývá dodání ani převod, včetně hotovostního dodání a převodu, podkladových aktiv jiných než těch, která jsou uvedena v § 26 odst. 1 zákona,

c) který je v souladu s kritérii pro deriváty stanovenými v § 26 odst. 1 písm. g) bodech 2 a 3 zákona a v odstavci 3 a

d) s nímž spojená rizika jsou dostatečně zohledněna systémem řízení rizik standardního fondu; pravidla vnitřní kontroly fondu musí dostatečně zohlednit riziko informační asymetrie mezi fondem a protistranou takového derivátu plynoucí z možného přístupu protistrany k neveřejným informacím o společnostech, jejichž aktiva jsou využita jako podkladové aktivum pro úvěrový derivát.

(3) Oceňováním spolehlivým a ověřitelným způsobem podle § 26 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona je oceňování, které odpovídá částce, jíž lze dosáhnout mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek, a které nevychází pouze z kotací protistrany a jehož

a) ocenění vychází buď ze spolehlivé aktualizované tržní ceny nástroje, nebo, pokud taková cena není dostupná, ze způsobu oceňování, který využívá přiměřenou a uznávanou metodiku, a

b) kontrolu oceňování vykonává

1. způsobilá třetí strana, která je nezávislá na protistraně derivátu, a to přiměřeně často a způsobem umožňujícím standardnímu fondu jeho kontrolu, nebo

2. pro tyto účely dostatečně odborně vybavený organizační útvar investiční společnosti, jenž je nezávislý na organizačním útvaru zodpovědném za obhospodařování majetku.

a) je dostatečně diverzifikován, přičemž

1. index je složen tak, že pohyby cen nebo obchodování týkající se jedné složky indexu nepřiměřeně neovlivňují výkonnost celého indexu,

2. v případě, že index je složen z nástrojů uvedených v § 26 odst. 1 písm. a) až h) zákona, je jeho složení v souladu s § 28 odst. 9 a 10 zákona a

3. v případě, že index je složen z nástrojů jiných než těch, které jsou uvedeny v § 26 odst. 1 písm. a) až h) zákona, je jeho složení srovnatelné se složením podle § 28 odst. 9 a 10 zákona,

b) je dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá, přičemž

1. index měří výkonnost reprezentativní skupiny podkladových aktiv vhodným a dostatečným způsobem,

2. složení indexu se pravidelně upravuje takovým způsobem, aby stále odráželo situaci na trzích, na nichž se používá, a to na základě veřejně dostupných kritérií, a

3. podkladová aktiva jsou dostatečně likvidní, což uživatelům umožňuje případně index kopírovat, a

c) je veřejně přístupný, přičemž

1. uveřejnění se opírá o řádné postupy zjišťování ceny a výpočtu a uveřejnění hodnoty indexu, včetně postupů stanovení cen složek indexu, pro které není tržní cena dostupná, a

2. relevantní informace, zejména výpočet hodnoty indexu, způsob složení a aktualizace složení indexu, změny indexu nebo veškeré provozní obtíže s včasným a přesným uveřejňováním informací týkajících se indexu, se uveřejňují v co nejširším rozsahu a včas.

(1) Nástroj peněžního trhu, do kterého může standardní fond investovat podle § 26 odst. 1 písm. h) zákona, je nástroj,

a) který splňuje jedno z kritérií stanovených v § 28 odst. 1 a všechna kritéria stanovená v § 28 odst. 2 a 3,

b) o němž jsou k dispozici dostatečné informace, včetně informací umožňujících řádné hodnocení úvěrových rizik spojených s investicemi do takového nástroje podle odstavců 2 až 4, a

c) který je volně převoditelný.

(2) V případě nástroje peněžního trhu, na který se vztahuje § 26 odst. 1 písm. h) body 2 a 4 zákona nebo který je vydán místními nebo regionálními samosprávnými celky členského státu Evropské unie či veřejnými mezinárodními institucemi, ale není zaručen členským státem Evropské unie nebo v případě federativního členského státu Evropské unie jednou z částí tvořících federaci, obsahují dostatečné informace podle odstavce 1 písm. b)

a) informaci týkající se emise nebo podmínek emise a právní a finanční situace emitenta před datem emise nástroje peněžního trhu,

b) aktualizaci informací podle písmene a) uskutečňovanou pravidelně a při veškerých významných událostech a zejména při změnách ovlivňujících finanční situaci emitenta a jeho schopnost dostát svým závazkům a

c) dostupné a spolehlivé statistické údaje o emisi a podmínkách emise.

(3) Informace podle odstavce 2 písm. a) se předkládají ověřené kvalifikovanou třetí osobou, která je nezávislá na emitentovi.

(4) V případě nástroje peněžního trhu, na který se vztahuje § 26 odst. 1 písm. h) bod 3 zákona, obsahují dostatečné informace podle odstavce 1 písm. b)

a) informaci týkající se emise nebo podmínek emise nebo právní a finanční situace emitenta před datem emise nástroje peněžního trhu,

b) aktualizaci informací podle písmena a) uskutečňovanou pravidelně a při veškerých významných událostech a zejména při změnách ovlivňujících finanční situaci emitenta a jeho schopnost dostát svým závazkům a

c) dostupné a spolehlivé statistické údaje o emisi a o podmínkách emise nebo jiné údaje umožňující řádné hodnocení úvěrových rizik spojených s investicemi do takového nástroje.

(5) V případě všech nástrojů peněžního trhu, na něž se vztahuje § 26 odst. 1 písm. h) bod 1 zákona s výjimkou těch, jež jsou uvedeny v odstavci 2, a těch, jež vydala Evropská centrální banka a centrální banka členského státu Evropské unie, obsahují dostatečné informace podle odstavce 1 písm. b) informace týkající se emise nebo podmínek emise nebo právní a finanční situace emitenta před datem emise nástroje peněžního trhu.

a) který má sídlo na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

b) který má sídlo v členském státě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj náležícím k signatářům mezinárodní smlouvy General Arrangements to Borrow (členskému státu skupiny G10),

c) který je hodnocen alespoň investičním stupněm ratingu, nebo

d) jehož hloubková analýza prokazuje, že pravidla dohledu, kterým podléhá, jsou obdobná pravidlům stanoveným právem Evropské unie.

(1) Investičním cenným papírem obsahujícím derivát⁸), do kterého může standardní fond investovat, je investiční nástroj podle § 26 obsahující složku,

a) kvůli jejíž přítomnosti lze některé nebo všechny peněžní toky spojené s investičním cenným papírem měnit v závislosti na specifické úrokové sazbě, ceně investičního nástroje, měnovém kurzu, cenovém indexu či indexu sazeb, úvěrovém ratingu či úvěrovém indexu nebo jiné proměnné hodnotě, v důsledku čehož se může proměňovat obdobně jako samostatný derivát,

b) jejíž ekonomický charakter a rizika s ní spojená nesouvisejí úzce s ekonomickým charakterem investičního cenného papíru a riziky s ním spojenými a

c) která má významný dopad na rizikový profil a stanovení cen investičního cenného papíru.

(2) Nástrojem peněžního trhu obsahujícím derivát, do kterého může standardní fond investovat, je investiční nástroj podle § 28 odst. 1 až 3, který obsahuje složku splňující kritéria stanovená v odstavci 1.

(3) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahují složku, která je smluvně převoditelná nezávisle na daném investičním cenném papíru či nástroji peněžního trhu, má se za to, že derivát neobsahují. Taková složka se považuje za samostatný investiční nástroj.

(1) Kopírováním složení indexu akcií nebo dluhopisů⁹) je kopírování složení podkladových aktiv indexu včetně používání derivátů a jiných technik a nástrojů podle § 27 odst. 2 a 3 zákona a § 36 odst. 1.

(2) Index akcií nebo dluhopisů je tvořen dostatečným počtem emitentů akcií nebo dluhopisů, pokud splňuje podmínky podle § 28 odst. 8 a 9 zákona.

(3) Index je dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá, pokud jeho tvůrce používá metodiku, která neopomíjí významného emitenta na trhu, na který se index vztahuje.

(4) Standardní fond může kopírovat složení indexu akcií nebo dluhopisů, pokud

a) je index veřejně přístupný a

b) tvůrce indexu je nezávislý na standardním fondu, který kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů; to neplatí, pokud tvůrce indexu a fond tvoří součást stejného podnikatelského seskupení, kde jsou zavedena účinná opatření k řízení střetu zájmů.

TECHNIKY A NÁSTROJE K OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ A MĚŘENÍ RIZIK
[K § 27 odst. 8 písm. a), § 27 odst. 8 písm. b), § 49b odst. 7, § 55 odst. 5 a § 74a odst. 2 písm. b) zákona]

(1) Druhy technik a nástrojů, které investiční společnost nebo samosprávný investiční fond může používat k obhospodařování majetku standardního fondu a veřejného speciálního fondu, jsou repo obchody a finanční deriváty podle § 26 odst. 1 písm. f) a g) zákona (dále jen „techniky a nástroje“).

(2) Techniky a nástroje musí být použity způsobem,

a) který zajistí snížení rizika z investování, snížení nákladů, nebo dosažení dodatečných výnosů pro standardní nebo veřejný speciální fond za předpokladu, že podstupované riziko je prokazatelně nízké,

b) jehož volbu je standardní fond nebo veřejný speciální fond schopen odůvodnit a

c) který zajistí, že závazky standardního fondu nebo veřejného speciálního fondu vyplývající z použití technik a nástrojů jsou vždy plně kryty jeho majetkem.

(1) Standardní fond a veřejný speciální fond snižuje rizika z použití finančních derivátů tak, že

a) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany standardního fondu nebo veřejného speciálního fondu dodáním podkladového nástroje, drží předmětný podkladový nástroj k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy ve svém portfoliu; u měnových zajišťovacích derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie¹⁰), je postačující držení vysoce likvidního aktiva,

b) má-li být finanční derivát vypořádán ze strany standardního fondu nebo veřejného speciálního fondu dodáním peněžních prostředků, drží k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátu,

c) podkladový nástroj, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátu nepoužije kromě případů podle odstavce 2 ke krytí dalšího finančního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátu cenné papíry a peněžní prostředky, které jsou předmětem transakcí podle § 41,

d) podkladový nástroj finančního derivátu odpovídá způsobu investování a rizikovému profilu fondu a

e) zajistí souhlas protistrany s vypořádáním finančního derivátu před jeho splatností s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátu.

(2) Standardní a veřejný speciální fond drží peněžní prostředky pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a je sjednán další finanční derivát

a) s jinou protistranou za účelem uzavření pozice z finančního derivátu a tyto finanční deriváty jsou vypořádány ve stejný den, nebo

b) se stejnou protistranou za účelem uzavření pozice z finančního derivátu a datum vypořádání těchto finančních derivátů se neliší o více než týden.

(1) Otevřená pozice standardního fondu nebo veřejného speciálního fondu z finančních derivátů vypočtená podle odstavců 2 až 5 nesmí přesáhnout v žádném okamžiku 100 % hodnoty vlastního kapitálu standardního fondu nebo veřejného speciálního fondu. V případě, že je limit překročen v důsledku změn reálných hodnot, upraví standardní fond nebo veřejný speciální fond svoji otevřenou pozici z finančních derivátů bez zbytečného odkladu tak, aby vyhovovala limitu.

(2) Standardní fond nebo veřejný speciální fond provádí výpočet otevřené pozice

a) standardní závazkovou metodou,

b) metodou hodnoty v riziku, nebo

c) jinými pokročilými metodami měření rizik.

(3) Standardní fond nebo veřejný speciální fond zajistí, aby zvolená metoda výpočtu otevřené pozice byla vhodná vzhledem k uplatňované investiční strategii fondu, typům a složitosti použitých finančních derivátů a podílu finančních derivátů na portfoliu fondu.

(4) Derivát obsažený v investičním cenném papíru nebo nástroji peněžního trhu (dále jen „vložený derivát“) je předmětem výpočtu celkové otevřené pozice.

(5) Standardní fond provádí výpočet otevřené pozice alespoň jedenkrát denně, veřejný speciální fond alespoň jednou za 2 týdny.

(1) U každého finančního derivátu, včetně vloženého derivátu, se stanoví dlouhé podkladové nástroje a krátké podkladové nástroje. Dlouhé podkladové nástroje finančních derivátů se oceňují kladnými reálnými hodnotami a krátké podkladové nástroje finančních derivátů zápornými reálnými hodnotami vyjádřenými v korunách českých.

(2) Dlouhé a krátké podkladové nástroje finančních derivátů lze kompenzovat, pokud tyto nástroje mají stejné parametry nebo jsou silně korelované.

(3) Podkladové nástroje mají stejné parametry, pokud v případě

a) dluhových nástrojů pohledávky nebo závazky jsou vůči stejné osobě a vázané na stejné podmínky podřízenosti, peněžní toky jsou ve stejné měně, výši a splatnosti,

b) akciových nástrojů je vydal týž emitent, jsou se stejnou podřízeností a jsou ve stejné měně a výši.

(4) Podkladové nástroje jsou silně korelované, pokud mezi denními změnami reálné hodnoty jednoho nástroje a denními změnami reálné hodnoty druhého nástroje existuje korelace alespoň 0,95 v časovém období alespoň 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu výpočtu celkové otevřené pozice.

(5) Krátké podkladové nástroje finančních derivátů lze kompenzovat s investičními nástroji, do kterých fond investoval, jedná-li se o tyto nástroje

a) investiční cenné papíry,

b) nástroje peněžního trhu, nebo

c) cenné papíry kolektivního investování.

(6) Otevřená pozice vztahující se k finančním derivátům se rovná součtu absolutních hodnot zbývajících krátkých podkladových nástrojů finančních derivátů.

(1) Metoda hodnoty v riziku je založena na modelu relativní nebo absolutní rizikové hodnoty a použije se na všechny nástroje standardního fondu nebo veřejného speciálního fondu včetně derivátů. Pokud se rizikový profil standardního fondu nebo veřejného speciálního fondu často mění nebo není pro něj možné najít referenční portfolio, nelze model relativní rizikové hodnoty v riziku použít.

(2) Model relativní a absolutní rizikové hodnoty musí splňovat tyto požadavky

a) riziková hodnota je počítána v případě standardního fondu denně, v případě veřejného speciálního fondu alespoň jednou za 2 týdny,

b) pro výpočet rizikové hodnoty je používán jednostranný konfidenční interval na hladině spolehlivosti 99 %,

c) pro výpočet rizikové hodnoty je obdobím držení nástrojů 1 měsíc; lze použít rizikovou hodnotu vypočítanou za kratší období držení s tím, že taková riziková hodnota se koriguje na ekvivalent 1 měsíce pomocí druhé odmocniny poměru období,

d) efektivní historické období pozorování pro výpočet rizikové hodnoty je alespoň 1 rok; použití údajů za kratší období je přípustné, pokud došlo ke značnému zvýšení cenové volatility,

e) datové soubory se obnovují alespoň jednou za tři měsíce, případně častěji, pokud dochází ke značným změnám tržních podmínek,

f) model je založen na maticích variance-kovariance, na historických simulacích nebo na simulacích Monte Carlo,

g) u úrokového rizika se zohledňují rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně s tím, že konstrukce výnosové křivky vychází ze všeobecně uznávaných metod a výnosová křivka je rozčleněna na alespoň 6 časových pásem,

h) u akciového rizika zohledňuje rizikové faktory odpovídající každému trhu, na kterém má fond akciové nástroje,

i) u měnového rizika zohledňuje rizikové faktory odpovídající nástrojům v jednotlivých cizích měnách,

j) model zohledňuje případné specifické riziko a

k) model obsahuje zpětné a stresové testování.

(3) Zpětné testování poskytuje pro každý pracovní den srovnání výpočtu jednodenní rizikové hodnoty stanovené na základě pozic ke konci pracovního dne s hodnotou portfolia následujícího pracovního dne. Provádí se na základě skutečných nebo hypotetických změn hodnoty portfolia. Skutečné změny hodnoty portfolia jsou založeny na skutečných pozicích fondu a hypotetické změny hodnoty portfolia jsou založeny na nezměněných pozicích fondu.

(4) Stresové testování slouží k identifikaci událostí a vlivů, které mají značný dopad na fond. Stresové scénáře berou v úvahu faktory, které mohou mít za následek značné ztráty fondu nebo mohou značně ztížit řízení rizik, zejména sníženou likviditu trhů v případech krize, riziko koncentrace, jednostranné trhy. Stresové scénáře zahrnují události s nízkou pravděpodobností výskytu ve všech hlavních druzích rizik. Stresové testování se provádí alespoň jednou měsíčně.

(5) U modelu relativní rizikové hodnoty se provádí výpočet rizikové hodnoty fondu a referenčního portfolia. Rizikový profil referenčního portfolia musí být konzistentní se způsobem investování, investičními cíli a limity pro rozložení rizika fondu. Proces výběru a sledování vhodnosti skladby referenčního portfolia je součástí postupů pro řízení rizik. Riziková hodnota fondu nesmí být větší než dvojnásobek rizikové hodnoty referenčního portfolia. Referenční portfolio nesmí používat pákový efekt a obsahovat finanční deriváty, včetně vložených derivátů, kromě případů, kdy fond

a) používá strategii dlouhých a krátkých nástrojů; potom může používat referenční portfolio obsahující finanční deriváty s krátkými podkladovými nástroji, nebo

b) zajišťuje se proti měnovému riziku; potom může používat referenční portfolio obsahující zajišťovací měnové deriváty.

(6) U modelu absolutní rizikové hodnoty nesmí být hodnota v riziku větší než 20 % vlastního kapitálu fondu.

a) dohodu o započtení se stejnou protistranou za předpokladu, že

1. tato dohoda je právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech, a to i v případě povolení reorganizace nebo oddlužení, anebo v případě prohlášení konkursu na majetek protistrany, a

2. zohledňuje započtení pouze ve vztahu k OTC derivátům, a

b) hodnotu investičních nástrojů přijatých k zajištění za předpokladu, že zajištění je denně oceňováno reálnou hodnotou, je vysoce likvidní a standardní fond jej má ve svém majetku nebo jej svěří k opatrování třetí osobě nezávislé na protistraně.

(1) Standardní fond nebo veřejný speciální fond smí uskutečňovat repo obchody, jestliže

a) sjednání repo obchodu lze řádně doložit,

b) protistranou je instituce podle § 26 odst. 1 písm. g) bodu 2 zákona a

c) cenné papíry, které jsou předmětem reverzního repa, odpovídají způsobu investování a rizikovému profilu standardního fondu nebo veřejného speciálního fondu.

(2) Standardní fond nebo veřejný speciální fond dále

a) po dobu trvání reverzního repa cenné papíry, které jsou jeho předmětem,

1. neprodá nebo nepůjčí, dříve, než protistrana využije svého práva na zpětnou koupi nebo vrácení cenných papírů, případně dříve, než uplyne termín pro zpětnou koupi nebo vrácení,

2. může svěřit do úschovy nebo jiného opatrování třetí osobě nezávislé na protistraně,

b) peněžní prostředky získané z repa investuje pouze do vysoce likvidních aktiv, která následně nepoužije pro další repo,

c) zajistí, že cenné papíry, které jsou předmětem reverzního repa, jsou vysoce likvidní,

d) zajistí, že výnos z investovaných peněžních prostředků přijatých v rámci repa je vyšší než náklad vynaložený na přijetí těchto peněžních prostředků, a

e) zajistí, že hodnota poskytnutých peněžních prostředků v rámci reverzního repa není vyšší než reálná hodnota předmětných cenných papírů.

OCEŇOVÁNÍ MAJETKU A ZÁVAZKŮ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
[K § 82 odst. 4 zákona]

(1) Reálná hodnota cenného papíru vydaného emitentem se rovná nule, pokud podle dostupných informací bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek emitenta a toto řízení dosud neskončilo nebo soud zamítl insolvenční návrh pro nedostatek jeho majetku¹²), anebo byla vydána obdobná rozhodnutí podle zahraničního práva.

(2) Základ pro stanovení reálné hodnoty pohledávek, které jsou po splatnosti

a) ne déle než 90 dní, se sníží o 10 %,

b) ne déle než 180 dní, se sníží o 30 %,

c) ne déle než 360 dní, se sníží o 66 %,

d) déle než 360 dní, se sníží o 100 %.

(3) Základ pro stanovení reálné hodnoty pohledávek za dlužníkem se sníží o 100 %, jestliže proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, které dosud neskončilo, nebo soud zamítl insolvenční návrh pro nedostatek jeho majetku, anebo byla vydána obdobná rozhodnutí podle zahraničního práva.

(4) Pokud lze důvodně předpokládat, že hodnota cenného papíru nebo pohledávky stanovená podle odstavce 1 a 2 neodpovídá ceně, za kterou lze předmětné aktivum s vynaložením odborné péče zpeněžit, stanoví fond kolektivního investování hodnotu takového aktiva způsobem, který ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie podává věrný a poctivý obraz o jeho reálné hodnotě. Důvody a způsob stanovení reálné hodnoty fond kolektivního investování písemně zaznamená.

(5) Ke způsobu stanovení reálné hodnoty podle odstavce 3 se vyžaduje souhlas depozitáře. Odsouhlasený způsob stanovení reálné hodnoty lze změnit jen se souhlasem depozitáře a za předpokladu, že nastaly nové skutečnosti, které věrohodnost odsouhlaseného způsobu stanovení reálné hodnoty změnily.

(6) Nesouhlasí-li depozitář se způsobem stanovení reálné hodnoty podle odstavce 3, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně investiční společnosti nebo samosprávnému investičnímu fondu. Fond kolektivního investování v takovémto případě postupuje při ocenění předmětného aktiva podle odstavců 1 a 2. Postupuje-li fond kolektivního investování v rozporu s oznámením depozitáře, informuje depozitář o této skutečnosti Českou národní banku.

(1) Základnou pro stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování je vlastní kapitál fondu kolektivního investování ke dni stanovení aktuální hodnoty, ve kterém se zohlední časové rozlišení standardních nákladů, zejména poplatky uvedené ve statutu, například úplata za obhospodařování fondu kolektivního investování a úplata za výkon funkce depozitáře, cena auditu a očekávaná daňová povinnost ke dni výpočtu reálné hodnoty.

(2) Hodnota vlastního kapitálu ke dni stanovení aktuální hodnoty dělená součtem všech jmenovitých hodnot vydaných podílových listů nebo akcií v oběhu vynásobená příslušnou jmenovitou hodnotou podílového listu nebo akcie, se zaokrouhlením na počet desetinných míst uvedený ve statutu, vyjadřuje aktuální hodnotu podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování. Nemá-li podílový list stanovenu jmenovitou hodnotu, je aktuální hodnota podílového listu vyjádřena hodnotou vlastního kapitálu dělenou počtem vydaných podílových listů.

(3) V případě, že podílový fond postupuje podle § 8 odst. 3 zákona, provádí výpočet aktuální hodnoty podílového listu na základě vlastního kapitálu připadajícího na podílové listy jednotlivých skupin podílníků, s nimiž je podle § 8 odst. 3 zákona zacházeno rozdílně, dle poměru stanoveného výpočtem uvedeným ve statutu podílového fondu.