34. Ústavní soud již ve své judikatuře judikoval [srov. například nález Ústavního soudu ze dne 28. 8. 2007 sp. zn. IV. ÚS 642/05 (N 133/46 SbNU 249)], že trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného. Již samotné trestní stíhání totiž výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to i tehdy, není-li stíhán vazebně. Takový zásah je citelnější o to více, je-li trestní řízení posléze skončeno zprošťujícím rozsudkem, neboť skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, se nestal, případně nebyl trestným činem. Právě při vědomí těchto souvislostí je pak třeba na případné zavinění si vazby nahlížet a při jeho výkladu dát vždy přednost ústavně konformnímu výkladu [srov. k chápání této interpretační metody za všechny například nález pléna Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/08 (vyhlášen pod č. 310/2010 Sb.), dostupný též na http://nalus.usoud.cz]. To v souvislostech právě projednávaného plenárního nálezu znamená, že při zvažování toho, zda si jedinec vazbu přivodil nebo nepřivodil sám, musí soud posuzující tuto okolnost vyjít z toho, že smyslem společnosti formované v demokratický právní stát evropského typu je umožnit jednotlivci jeho všestranný a co možná nejširší rozvoj. Limitem tohoto rozvoje - řečeno zjednodušeně - je pak autonomní prostor ostatních členů společnosti, jejž i oni mohou využívat v souladu se svými hodnotovými preferencemi. Pokud už stát do autonomní sféry jednotlivců restriktivním způsobem zasahuje, činí tak (měl by tak činit) v ideálním případě pouze tehdy, je-li to nutné k ochraně společenského uspořádání zaručujícího jednotlivci (jednotlivcům) právě onu autonomii. Zasáhne-li však stát do autonomní sféry jednotlivce zbytečně nebo neadekvátním způsobem, je za to zásadně odpovědný, neboť tím je ve svých důsledcích opět realizováno zmíněné zobecněné poslání státu.