DUCHOVNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

(1) Poskytovatel lůžkové péče je ve svém zdravotnickém zařízení povinen

a) zajišťovat poskytování duchovní péče prostřednictvím smluvního vztahu s nemocničním kaplanem, jenž splňuje podmínky podle § 113i; tím není dotčeno právo pacienta přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče duchovní péči podle § 28 odst. 3 písm. j) od jiné osoby než smluvního nemocničního kaplana,

b) vyčlenit vhodný prostor pro poskytování duchovní péče,

c) uveřejnit informaci o možnosti poskytování duchovní péče ve zdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách,

d) respektovat liturgický průběh duchovní péče určený nemocničním kaplanem, není-li tím ohrožena bezpečnost nebo zdraví pacientů.

(2) Poskytování duchovní péče nesmí mít povahu pobízení ke vstupu do církve nebo náboženské společnosti ani k vystoupení z ní nebo k účasti či neúčasti na náboženských úkonech či úkonech církve a náboženské společnosti.

(3) Poskytování duchovní péče je možné pouze se souhlasem jejího příjemce, případně osob pacientem uvedených v § 34 odst. 7, jestliže je příjemcem pacient, který s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže tento souhlas vyslovit.

(4) Požadavky na personální zabezpečení poskytování duchovní péče ve zdravotnictví a další pravidla související s poskytováním duchovní péče ve zdravotnictví, zejména podrobný rozsah činností nemocničního kaplana, stanoví prováděcí právní předpis.

a) je bezúhonná,

b) je absolventem bakalářského studijního programu v oblasti vzdělávání teologie nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání filozofie nebo religionistika nebo studijního programu v téže nebo příbuzné oblasti vzdělávání a

c) absolvovala vzdělávací program pro nemocniční kaplany akreditovaný podle zvláštního právního předpisu⁷⁶).