(2) Za genetické laboratorní vyšetření podle tohoto zákona se nepovažují vyšetření prováděná

a) za účelem posouzení vhodného dárce pro příjemce krve, krevních složek, buněk, tkání nebo orgánů,

b) za účelem zjištění patogenních organismů vyskytujících se u člověka,

c) za účelem analýzy částí lidského genomu prováděné ke snížení falešné pozitivity novorozeneckého laboratorního screeningu,

d) za účelem posouzení účinku genotoxických faktorů životního a pracovního prostředí,

e) za účelem novorozeneckého laboratorního screeningu vrozených a dědičných onemocnění, nebo

f) výhradně za účelem určení totožnosti jedince.