Nemoci z povolání

Posuzování a uznávání nemocí z povolání

Povolení k uznávání nemocí z povolání

(1) Zdravotní stav osoby v souvislosti s nemocí z povolání zjišťují a posuzují poskytovatelé pracovnělékařských služeb.

(2) Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, pokud dále není uvedeno jinak; pro tyto účely mohou též provádět, je-li to účelné, vyšetření pro zjištění zdravotního stavu. Posuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.

a) zjištění zdravotního stavu poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 1, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jím vyžádaných odborných vyšetření a jeho stanoviska,

c) poskytovatel pracovnělékařských služeb uvedený v § 61 odst. 2, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání při výkonu práce v zahraničí, k níž byl zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem se sídlem v České republice, a to na základě sdělení posuzovanou osobou a podrobného písemného vyjádření vysílajícího zaměstnavatele o podmínkách, za kterých byla práce v zahraničí vykonávána, popřípadě dalších zjištění z místa výkonu práce.

b) Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření,

a) příslušné orgány ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

c) ověření podmínek vzniku nemocí z povolání podle odstavce 3.

(1) Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2 nemoci z povolání uznává na základě

(2) Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 1 a registrující poskytovatel za účelem posouzení a uznání nemoci z povolání předá poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 2 kopii zdravotnické dokumentace v rozsahu potřebném k posouzení nemoci. Obdobně se postupuje, nesplňuje-li nemoc posuzované osoby nadále podmínky pro trvání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem podle § 65.

Výsledky ověření podmínek vzniku nemoci z povolání jsou pro poskytovatele posuzujícího nemoc z povolání závazné.
(3) Ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání¹⁶) provádí

b) výsledků dalších odborných vyšetření, pokud je to důvodné, vyžádaných nebo provedených poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 2 a

(4) V případě osob trvale žijících v zahraničí se při posuzování a uznávání nemocí z povolání vychází z lékařské zprávy vydané v zemi pobytu posuzované osoby a ověřené k tomu příslušným orgánem země, pokud z vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá jinak; k lékařské zprávě musí být připojen její úředně ověřený překlad do českého jazyka; překlad se nevyžaduje, jde-li o lékařskou zprávu ve slovenském jazyce.

(5) Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda se nemoc posuzované osoby uznává nebo neuznává jako nemoc z povolání, nebo zda nemoc posuzované osoby již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem podle § 65. Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2, který vydal lékařský posudek, zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání osobám podle § 44 odst. 1 a dalším osobám, kterým uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, jejichž okruh je vymezen prováděcím právním předpisem podle § 65.

(4) Jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit odbornému vyšetření, nahlíží se na ni jako na osobu, která nemocí z povolání netrpí. Uvedenou skutečnost musí poskytovatel sdělit prokazatelným způsobem osobě povinné k náhradě újmy na zdraví a jiné nemajetkové újmy, pokud je mu známa. Lékařský posudek se nevydá.

(1) Ošetřující lékař je povinen odeslat k poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 1 nebo 2 osobu, u níž na základě odborného vyšetření vzniklo důvodné podezření na nemoc z povolání, nebo k poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 2, je-li podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání. Povinnost odeslat zaměstnance k poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 1 nebo 2 má též zaměstnavatel, má-li důvodné podezření na vznik nemoci z povolání, nebo k poskytovateli uvedenému v § 61 odst. 2, má-li podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání.

(5) Posuzování nemoci z povolání nelze ukončit na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby, pokud již bylo zahájeno ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání.

(2) V případě, že poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2 zjistí, že vycházel při posuzování nemoci z povolání z nesprávných údajů, vyrozumí o této skutečnosti posuzovanou osobu a osoby, kterým v souvislosti s uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, jsou-li mu tyto osoby známy, a provede z vlastního podnětu nové posouzení zdravotního stavu posuzované osoby; na základě nového posouzení vydá nový lékařský posudek a zajistí neprodleně jeho předání osobám podle § 44 odst. 1 a dalším osobám, jejichž okruh je vymezen prováděcím právním předpisem podle § 65.

(3) V případě podezření na vznik nemoci z povolání nebo podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání, je posuzovaná osoba povinna podrobit se odbornému vyšetření indikovanému poskytovatelem uvedeným v § 61 odst. 1 nebo 2, a to u poskytovatele, kterého mu tento poskytovatel určí. Poskytovatel uvedený v § 61 odst. 1 nebo 2 určenému poskytovateli sdělí skutečnosti, které vedly k podezření podle věty první. Určený poskytovatel je povinen provést odborné vyšetření v termínu dohodnutém s posuzovanou osobou, nejdéle však do 30 dnů od dne sdělení poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

e) náležitosti lékařského posudku, kterým se uznává nemoc z povolání nebo kterým se nemoc neuznává jako nemoc z povolání.

a) bližší požadavky na postup při posuzování a uznávání nemoci z povolání,

b) bližší požadavky na postup při posuzování nemoci z povolání v případech, kdy nemoc nadále nesplňuje podmínky nemoci z povolání,

c) okruh osob, kterým poskytovatelé uvedení v § 61 odst. 2 předávají lékařský posudek o nemoci z povolání,

d) podmínky, za nichž nelze nemoc nadále uznat za nemoc z povolání,

(3) Ministerstvo po posouzení podkladů v žádostech jednotlivých žadatelů a skutečností v nich uvedených vyřadí poskytovatele, kteří nevyhověli podmínkám vymezeným ve výzvě, a u ostatních určí pořadí ve vztahu k území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány. Kritérii pro určování pořadí žadatelů jsou kvalifikační předpoklad, doba a rozsah praxe a rozsah služeb, které jsou nabízeny. Povolení k uznávání nemocí z povolání lze udělit poskytovatelům v pořadí určeném podle věty první. Povolení se uděluje na dobu 10 let.

(2) Poskytovatel může podat žádost na základě výzvy zveřejněné ministerstvem. Výzva ministerstva obsahuje

(1) Ministerstvo udělí povolení k uznávání nemocí z povolání poskytovateli v oboru pracovní lékařství, na základě jeho žádosti, která obsahuje

a) identifikační údaje poskytovatele,

b) kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství,

c) rozsah a objem zdravotních služeb, které je schopen zajistit, a jejich minimální personální zabezpečení,

d) dobu poskytování pracovnělékařských služeb, která musí trvat nejméně 5 let,

e) technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení.

a) místo, kam se žádosti předkládají,

b) lhůtu pro předložení žádostí,

c) území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány,

d) požadavky na rozsah a objem požadovaných zdravotních služeb.

c) rozsah a objem zajišťovaných zdravotních služeb.

a) který poskytuje pracovnělékařské služby po dobu nejméně 5 let a

b) u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, přičemž součet rozsahů týdenní pracovní doby, stanovené nebo kratší, u těchto lékařů činí nejméně 80 hodin, z toho 40 hodin může být odpracováno více lékaři.

(4) Ministerstvo může udělit povolení k uznávání nemocí z povolání na základě určeného pořadí pouze poskytovateli,

(5) Povolení k uznávání nemocí z povolání obsahuje

(6) Ministerstvo zveřejní seznam poskytovatelů, kterým udělilo povolení k uznávání nemocí z povolání, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

a) údaje podle odstavce 1 písm. a),

b) vymezení území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány,

(1) Ministerstvo z moci úřední rozhodne, který z poskytovatelů v oboru pracovní lékařství, jenž je držitelem povolení k uznávání nemocí z povolání, zajistí pro dané území, se zohledněním jeho dostupnosti pro pacienty, posuzování a uznávání nemocí z povolání, jestliže

(2) Ministerstvo

a) žádný poskytovatel pracovnělékařských služeb na základě výzvy ministerstva podle § 66 odst. 2 nepředloží žádost o povolení k uznávání nemocí z povolání podle § 66 odst. 1,

b) není žadatelem o povolení k uznávání nemocí z povolání splněna podmínka posuzování nemocí z povolání lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, přičemž součet rozsahů týdenní pracovní doby, stanovené nebo kratší, u těchto lékařů činí nejméně 80 hodin, z toho 40 hodin může být odpracováno více lékaři, nebo

c) povolení k uznávání nemocí z povolání zanikne podle § 68 odst. 1.

b) v rozhodnutí podle odstavce 1 vymezí území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány, rozsah a objem zajišťovaných zdravotních služeb a dobu, po kterou má být posuzování a uznávání nemoci z povolání zajišťováno.

a) může rozhodnutím podle odstavce 1 určit pouze poskytovatele pracovnělékařských služeb, který poskytuje pracovnělékařské služby po dobu nejméně 5 let a u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, přičemž součet rozsahů týdenní pracovní doby, stanovené nebo kratší, u těchto lékařů činí nejméně 80 hodin, z toho 40 hodin může být odpracováno více lékaři,

a) odejme, jestliže o to poskytovatel požádá nebo nezajišťuje zdravotní službu pro území uvedené v povolení,

(1) Povolení k uznávání nemocí z povolání zaniká

(2) Ministerstvo povolení k uznávání nemocí z povolání

(3) Jde-li o poskytovatele, kterému po skončení období, na něž mu bylo vydáno povolení k uznávání nemocí z povolání, nebylo podle § 66 uděleno nové povolení k uznávání nemocí z povolání, použijí se pro nakládání se zdravotnickou dokumentací obdobně ustanovení zákona o zdravotních službách upravující nakládání se zdravotnickou dokumentací při zániku poskytovatele s tím, že zdravotnickou dokumentaci do doby jejího předání novému poskytovateli příslušnému k uznávání nemocí z povolání přebírá ministerstvo.

b) odejmutím povolení ministerstvem.

b) může odejmout, jestliže poskytovatel

a) dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství,

2. závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost stanovenou pro uznávání nemocí z povolání tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

1. přestal splňovat některou z podmínek podle § 66 odst. 1 písm. e) nebo § 66 odst. 5 písm. c),