(1) Lékařské ozáření užité v rámci ověřování nezavedené metody lze provádět jen ve zvlášť odůvodněných případech a za použití přiměřených technik tak, aby byly používány postupy v co největším rozsahu odpovídající národním radiologickým standardům.

(2) Ustanovení o ověřování nezavedených metod se obdobně použijí na ozáření zdravých osob nebo pacientů v rámci dobrovolné účasti na biomedicínském výzkumném programu, včetně těch ozáření, která nemají mít přímý zdravotní přínos pro osoby podstupující ozáření, nebylo-li lékařské ozáření již posouzeno etickou komisí podle jiného právního předpisu.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) pravidla a postupy radiační ochrany při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, včetně ověřování nezavedené metody a biomedicínského výzkumného programu a poskytování zdravotních služeb pacientkám, který by mohly být nebo byly ozářeny v průběhu těhotenství a kojení, a nezletilým pacientům,

b) obsah činností indikujícího lékaře, aplikujících odborníků a dalších pracovníků, kteří se podílí na poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, podle § 70 odst. 2,

c) rozsah a způsob provedení optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření podle § 71 odst. 2 písm. c),

d) pravidla provádění interního klinického auditu podle § 74,

e) požadavky na minimální personální zabezpečení externího klinického auditu, pravidla jeho provádění a způsob jeho hodnocení podle § 75 odst. 3 písm. d) a e).