11. Stejně tak je podle názoru navrhovatele problematická dvojí role Nejvyššího soudu, který rozhoduje v „prvním“ stupni, tedy v rámci Kárné komory NKÚ skrze své zastoupení dvěma svými členy, a zároveň rozhoduje jako instance odvolací, kdy je zřízen zvláštní tříčlenný senát ze soudců Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud je tak v rámci kárného řízení NKÚ postaven do role orgánu rozhodujícího v obou stupních kárného řízení NKÚ. Danou koncepcí je porušen princip dvojinstančnosti řízení, čímž je porušeno i ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny, zakotvující právo na spravedlivý proces. V daném případě je porušen čl. 36 odst. 1 Listiny také v tom, že prezident NKÚ je na jedné straně navrhovatelem a na straně druhé je členem, resp. předsedou Kárné komory NKÚ. V daném případě tedy zastupuje na jedné straně „obžalobu“ a zároveň je v pozici samotného „soudce“, který o ní má rozhodovat. Takové uspořádání je v demokratickém právním státu nepřípustné.