7. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 13. března 1996 sp. zn. Nkn 1/95 dovodil, že projednání odvolání proti rozhodnutí Kárné komory NKÚ v rámci kárného řízení je třeba posuzovat jako přezkoumání zákonnosti rozhodnutí orgánů státní správy. V daném případě odvolání projednal podle ustanovení § 43 odst. 2 zákona o NKÚ v tehdy planém znění a s použitím § 250l až 250s (část pátá hlava třetí) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 62/1996 Sb., kdy podle tehdy platného ustanovení § 244 odst. 2 o. s. ř. náleželo soudům přezkoumávat zákonnost rozhodnutí orgánů státní správy, orgánů samosprávy, jakož i orgánů zájmové samosprávy a dalších právnických osob, pokud jim zákon svěřoval rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Nejvyšší soud tedy postupoval analogicky podle tehdejší úpravy rozhodování o opravných prostředích proti nepravomocným rozhodnutím správních orgánů, neboť Kárná komora NKÚ vykonává veřejnou správu v širším smyslu.