33. Za účelem objektivního posouzení celé věci Ústavní soud porovnal úpravu kárné (disciplinární) odpovědnosti členů ústředních kontrolních orgánů obdobných NKÚ v členských státech Evropské unie (dále jen „EU“). Bylo zjištěno, že ve zkoumaných zemích jsou úkoly obdobné NKÚ svěřovány orgánům různého typu. Britský úřad pro státní audit zpracoval v roce 2005 srovnávací studii o postavení těchto orgánů (National Audit Office: State Audit in the European Union. NAO Information Center, Heronsgate 2005). Z této rozsáhlé studie vyplývá, že neexistuje jednotná koncepce finanční a rozpočtové kontroly v zemích EU, a tato studie navrhla typologii zahrnující čtyři různé modely: v prvním případě jsou kontrolní orgány považovány za součást moci soudní (Francie, Itálie, Belgie, Portugalsko, Španělsko, Řecko), ve druhém za nezávislý kolektivní orgán stojící mimo základní trojí dělbu moci (Česká republika, Nizozemsko, Německo, Slovensko, Lucembursko, Evropský účetní dvůr), ve třetím jde o úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí generální auditor nebo prezident (Estonsko, Polsko, Maďarsko, Velká Británie, Švédsko, Finsko, Dánsko, Malta, Kypr, Irsko, Lotyšsko, Litva), a ve čtvrtém o nezařaditelný typ (Rakousko, Slovinsko). Odlišné postavení těchto orgánů v rámci státního mechanismu, případně dělby moci, se projevuje též ve zkoumaném institutu kárné odpovědnosti. V případě orgánů soudního typu je konstruována určitá kárná odpovědnost v podstatě odpovídající kárné odpovědnosti soudců. V případě kolektivních orgánů však již existence kárné odpovědnosti nesleduje jednotnou linii.