10. § 8 a 9 včetně nadpisu znějí:
㤠8
Druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa
(1) Za provozní náklady chráněného pracovního místa, na které lze zaměstnavateli podle § 76 zákona poskytnout příspěvek, se považují
a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, kterými jsou náklady na
1. vedení personální, mzdové nebo sociální agendy zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
2. komunikaci se státními orgány a dalšími subjekty v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
3. nájemné za plochy pracovních, skladových nebo manipulačních prostor spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
4. povinné revize zařízení, bez nichž nemohou být osoby se zdravotním postižením zaměstnávány,
5. povinné revize objektu sloužícího k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pokud je objekt ve vlastnictví zaměstnavatele,
6. služby spojené s užíváním objektu, zejména revize komínů, hromosvodů, elektroinstalace, jejichž cena je zahrnována do nájemného,
7. zvýšenou spotřebu energie a paliv spojenou se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, nebo
8. vodné a stočné spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou
1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo
2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele,
c) náklady na dopravu v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na
1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo
2. dopravu materiálu a hotových výrobků,
d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na
1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
2. pořízení a přizpůsobení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,
4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo
5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení.
(2) Pro účely odstavce 1 písm. b) se za provozního zaměstnance a pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle § 78 zákona, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a).
(3) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad chráněného pracovního místa.
Druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné
(1) Za provozní náklady chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné, na které lze podle § 76 zákona poskytnout příspěvek, se považují
a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, kterými jsou náklady na
1. nájemné za plochy pracovních, skladových nebo manipulačních prostor, souvisejících s výkonem samostatné výdělečné činnosti, s výjimkou nájemného za prostory určené k bydlení,
2. povinné revize zařízení, bez nichž by osoba se zdravotním postižením nemohla samostatnou výdělečnou činnost vykonávat,
3. povinné revize objektu sloužícího k výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud je objekt ve vlastnictví osoby se zdravotním postižením a není určen k bydlení,
4. služby spojené s užíváním objektu, zejména revize komínů, hromosvodů, elektroinstalace, jejichž cena je zahrnována do nájemného, s výjimkou služeb za prostory určené k bydlení,
5. energie a palivo související s výkonem samostatné výdělečné činnosti, nebo
6. vodné a stočné související s výkonem samostatné výdělečné činnosti,
b) náklady na dopravu, zejména materiálu a hotových výrobků,
c) náklady na přizpůsobení provozovny sloužící k výkonu samostatné výdělečné činnosti, a to zejména náklady na
1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení,
2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení,
3. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek, nebo
4. výstavbu nebo rozšíření provozu, včetně nákladů na počítačové vybavení.
(2) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné.“.