12. V příloze č. 5 části A bodě 1 podbod 1.1. zní:
„1.1. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely posouzení dodržování imisních limitů na ochranu lidského zdraví a zvláštních imisních limitů
| Počet obyvatel aglomerace nebo zóny | Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření, pokud | |||
|---|---|---|---|---|
| maximální koncentrace překračují horní mez pro posuzování1) | maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí pro posuzování | |||
| Znečišťující látky kromě PM10 a PM2,5 | Součet PM10 a PM2,52) | Znečišťující látky kromě PM10 a PM2,5 | Součet PM10 a PM2,52) | |
| 0-249 999 | 1 | 2 | 1 | 1 |
| 250 000-749 999 | 2 | 3 | 1 | 2 |
| 750 000-999 999 | 3 | 4 | 1 | 2 |
| 1 000 000-1 499 999 | 4 | 6 | 2 | 3 |
| 1 500 000-1 999 999 | 5 | 7 | 2 | 3 |
| 2 000 000-2 749 999 | 6 | 8 | 3 | 4 |
| 2 750 000-3 749 999 | 7 | 10 | 3 | 4 |
Poznámky:
1) Pro oxid dusičitý, benzen, oxid uhelnatý a pro PM10 nebo PM2,5 se zřizuje nejméně jedna lokalita pro měření pozaďové úrovně znečištění ovzduší a jedna lokalita orientovaná na měření vlivu dopravy, pokud se tím nezvýší počet bodů vzorkování;
2) Celkový počet míst odběru vzorků pro PM2,5 nesmí být menší než polovina počtu míst odběru PM10.
Cílem je zdvojnásobit počet bodů vzorkování pro stacionární měření oproti minimálnímu počtu, pokud se jedná o značně geograficky členitou a nerovnoměrně zalidněnou zónu nebo aglomeraci s vysokou hustotou průmyslu, kde dochází k dlouhodobému překračování hodnot imisních limitů.“.