Zákon o doplňkovém penzijním spoření

(1) Doplňkové penzijní spoření vzniká na základě smlouvy o doplňkovém penzijním spoření mezi účastníkem a penzijní společností dnem stanoveným v této smlouvě. Datum vzniku doplňkového penzijního spoření nesmí předcházet datu uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

(2) Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření před zánikem doplňkového penzijního spoření z jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření lze uzavřít, pokud

(3) S jednou penzijní společností může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu o doplňkovém penzijním spoření; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle odstavce 2 písm. a).

(1) Smlouvou o doplňkovém penzijním spoření se penzijní společnost zavazuje shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v účastnickém fondu nebo více účastnických fondech podle tohoto zákona a sjednané strategie spoření a vyplácet mu dávky za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit příspěvek účastníka za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným zákonem a touto smlouvou.

(2) Smlouva o doplňkovém penzijním spoření musí být uzavřena písemně.

(3) Smlouva o doplňkovém penzijním spoření nesmí odporovat tomuto zákonu, nesmí být nesrozumitelná, zavádějící, neúplná nebo v rozporu se zájmem účastníka.

(4) Ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření může účastník pro případ své smrti určit jednu nebo více fyzických osob (dále jen „určená osoba“), kterým vznikne při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na jednorázové vyrovnání (§ 24), nebo odbytné (§ 25). Účastník je ve smlouvě povinen uvést u určené osoby její jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, adresu místa jejího pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky, je-li mu známa, popřípadě též příbuzenský nebo jiný vztah k němu.

(5) Je-li ve smlouvě uvedeno více určených osob, a nebyly-li určeny jejich podíly na jednorázovém vyrovnání nebo odbytném, má každá z nich právo na stejný podíl.

(6) Změna určené osoby nebo jejího podílu na jednorázovém vyrovnání nebo odbytném je účinná vůči penzijní společnosti dnem, kdy jí bylo písemné oznámení této změny účastníkem doručeno.

(7) Účastník určí ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření strategii spoření. Strategii spoření může účastník měnit.

(8) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte.

(1) Účastník může smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět, není-li mu vyplácena dávka uvedená v § 19 písm. a) nebo b) nebo o dávku uvedenou v § 19 písm. a), b), e) nebo f) nepožádal. Smlouva o doplňkovém penzijním spoření nesmí stanovit výpovědní dobu delší než 1 kalendářní měsíc. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícím po dni doručení výpovědi.

(2) Penzijní společnost je povinna účastníkovi nejpozději do 15 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku doplňkového penzijního spoření.

(1) Penzijní společnost může smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět účastníkovi, který

(2) Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nemůže penzijní společnost vypovědět podle odstavce 1, jestliže účastník dosáhl věku a délky spořící doby stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávky z doplňkového penzijního spoření (§ 20 odst. 1), nebo by tyto podmínky splnil do konce výpovědní doby.

(1) Účastník nemůže platit příspěvek účastníka současně na doplňkové penzijní spoření u více penzijních společností. Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a nesmí být nižší než 100 Kč.

(2) Příspěvek účastníka je splatný do konce kalendářního měsíce, za který se platí; bylo-li sjednáno placení příspěvku na období delší než jeden měsíc, je takto stanovená výše příspěvku splatná do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období.

(3) Účastník je oprávněn změnit výši příspěvku účastníka. Změna výše příspěvku účastníka není možná zpětně. Pokud smlouva o doplňkovém penzijním spoření stanoví lhůtu pro nabytí účinnosti změny výše příspěvku účastníka, nesmí tato lhůta přesáhnout 3 kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku účastníka.

(1) Za účastníka může platit příspěvek účastníka nebo jeho část zaměstnavatel, pokud s tím účastník souhlasí (dále jen „příspěvek zaměstnavatele“). Účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijní společnosti. V rozporu se zásadou rovného zacházení není poskytování rozdílné výše příspěvku zaměstnavatele v závislosti na rizikovosti, obtížnosti nebo namáhavosti vykonávané práce, pokud je to ujednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

(2) K příspěvku zaměstnavatele se neposkytuje státní příspěvek.

(3) Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru penzijní společnosti, nesmí přijmout úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu v souvislosti s poskytováním příspěvku zaměstnavatele.

(1) Účastník je oprávněn odložit placení příspěvku účastníka za podmínek stanovených v odstavci 2 a ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, která musí stanovit maximální možnou dobu odkladu placení příspěvku účastníka.

(2) Odklad placení příspěvku účastníka musí účastník penzijní společnosti oznámit a uvést délku doby odkladu, která započne běžet dnem uvedeným účastníkem v oznámení, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni doručení tohoto oznámení penzijní společnosti. Doba odkladu placení příspěvku účastníka, za kterou účastník doplatil příspěvky účastníka, se započítává do spořící doby.

(3) Účastník je oprávněn placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření přerušit.

(4) Placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření se přerušuje dnem, který uvedl účastník v písemném oznámení o přerušení placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni doručení tohoto oznámení penzijní společnosti. Doba přerušení placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření se nezapočítává do spořící doby.

(1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) poskytuje ze státního rozpočtu ve prospěch účastníka, k jím zaplaceným příspěvkům účastníka státní příspěvek.

(2) Penzijní společnost je povinna evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků.

(1) Nárok na státní příspěvek má účastník,

(2) K prokázání splnění podmínek podle odstavce 1 je účastník povinen sdělit penzijní společnosti rodné číslo přidělené příslušným orgánem České republiky⁵), nebylo-li mu rodné číslo přiděleno, pak číslo pojištěnce vedeného v registru pojištěnců podle zákona upravujícího pojistné na všeobecné zdravotní pojištění⁶).

(3) Účastník je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit penzijní společnosti všechny změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 1 a 2.

(1) Na každý kalendářní měsíc náleží účastníkovi, který splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 1 a který ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 zaplatil příspěvek ve výši alespoň 500 Kč, státní příspěvek. Pokud účastník v kalendářním měsíci, v jehož průběhu doplňkové penzijní spoření vzniká nebo zaniká, splňoval alespoň jednu z podmínek stanovených v § 13 odst. 1 po dobu trvání doplňkového penzijního spoření a zaplatil ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 příspěvek ve výši alespoň 500 Kč, náleží mu státní příspěvek.

(2) Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka

(3) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než za kalendářní měsíc, stanoví se výše měsíčního státního příspěvku podle průměrné výše příspěvku připadající na kalendářní měsíc, za který se poskytuje státní příspěvek.

(4) Pro účely stanovení výše státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(1) Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém doplňkového penzijního spoření jako informační systém veřejné správy, a to pro účely

(2) V informačním systému doplňkového penzijního spoření se vedou tyto údaje o účastníkovi:

(3) Ministerstvo zapisuje do informačního systému doplňkového penzijního spoření údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od penzijních společností, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti, Policie České republiky, Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a České správy sociálního zabezpečení.

(4) Ministerstvo poskytuje penzijní společnosti na žádost údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření o účastníkovi, který s penzijní společností uzavřel smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, v listinné nebo v elektronické podobě. Bez žádosti poskytuje ministerstvo penzijní společnosti tyto údaje pouze v souvislosti se zpracováním žádosti o poskytnutí státního příspěvku nebo zpracováním zprávy o vracení státního příspěvku. Penzijní společnost, která takto získala údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření, je nesmí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený jiným právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů.

(5) Účastníkovi na žádost poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření k jeho osobě.

(6) Ministerstvo poskytuje soudům a soudním exekutorům způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.

(7) V žádosti podle odstavce 5 účastník uvede nad rámec náležitostí podle správního řádu

(8) Údaje vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření se uchovávají po dobu trvání doplňkového penzijního spoření účastníka a 10 let po jeho zániku k zajištění úkolů podle tohoto zákona, pro které jsou údaje shromažďovány a dále zpracovávány.

(1) Penzijní společnost podává ministerstvu žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým vznikl nárok na poskytnutí státního příspěvku, a to elektronicky dálkovým přístupem.

(2) Žádost podle odstavce 1 podává penzijní společnost v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení každého kalendářního čtvrtletí a zpracovává ji za použití údajů z informačního systému doplňkového penzijního spoření.

(3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje

(4) Je-li podaná žádost neúplná nebo obsahuje-li nesprávné údaje, provede penzijní společnost její opravu. Opravu žádosti provede penzijní společnost také na základě výzvy ministerstva. Opravenou žádost podává penzijní společnost ministerstvu zároveň se žádostí podle odstavce 1 za kterékoliv kalendářní čtvrtletí následující po zjištění, že podaná žádost je neúplná nebo že obsahuje nesprávné údaje.

(1) Ministerstvo poukáže státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijní společnosti vedený u depozitáře účastnických fondů pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku do konce 2. měsíce bezprostředně následujícího po skončení čtvrtletí, za které o poskytnutí státního příspěvku žádá. Do doby doplnění nebo opravy žádosti tato lhůta neběží ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká.

(2) Částky státního příspěvku poukázané penzijní společnosti neoprávněně je penzijní společnost povinna vrátit ministerstvu, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne 1 měsíc ode dne, kdy penzijní společnost zjistila, že částky státního příspěvku byly poukázány neoprávněně, nejpozději do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za 10 let ode dne jejich poukázání.

(3) Státní příspěvek poukázaný penzijní společnosti nepoužitý ve prospěch účastníků je penzijní společnost povinna ministerstvu vrátit, a to
nejpozději do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky; právo vymáhat nevrácené státní příspěvky podle písmene a) nebo b) se promlčuje za 10 let ode dne vzniku povinnosti je vrátit.

(4) Penzijní společnost podává ministerstvu do desátého dne každého kalendářního měsíce v elektronické podobě zprávu o vracení státního příspěvku. Zpráva se zpracovává za použití informačního systému doplňkového penzijního spoření.

(5) Zpráva o vracení státního příspěvku obsahuje

(6) Ministerstvo je povinno zpracovat zprávu o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory a předat výsledek zpracování penzijní společnosti v elektronické podobě do dvacátého dne kalendářního měsíce, ve kterém penzijní společnost tuto zprávu podala.

(7) Penzijní společnost je povinna vrátit ministerstvu státní příspěvek a převedenou státní podporu ve výši podle výsledku zpracování zprávy o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory do konce kalendářního měsíce, ve kterém jí ministerstvo předalo výsledek zpracovaní zprávy. Penzijní společnost je povinna podat zprávu o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory tak, aby vrátila státní příspěvek a převedenou státní podporu ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3.

(1) Penzijní společnost využívá k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

(1) Penzijní společnosti jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který jim umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li penzijní společnost systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného v rámci své finanční skupiny jiným subjektem nebo systému České kanceláře pojistitelů podle jiného právního předpisu²¹).

(2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle jiných právních předpisů.

(3) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro penzijní společnost nebo jiný subjekt použijí obdobně.

(1) Podmínkou vzniku nároku na dávky uvedené v § 19 písm. a), e) a f) je

(2) Podmínkou vzniku nároku na dávku uvedenou v § 19 písm. b) je pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důchodového pojištění³) a trvání spořící doby v délce nejméně 36 kalendářních měsíců; smlouva o doplňkovém penzijním spoření může stanovit delší spořící dobu, která však nesmí přesáhnout 60 kalendářních měsíců.

(3) Podmínkou vzniku nároku účastníka na dávku uvedenou v § 19 písm. c) je

(4) Dávky uvedené v § 19 písm. a), b), e) a f) náleží pouze účastníkovi.

(5) Při stanovení věku podle § 22 odst. 4 písm. c), § 23 odst. 6 písm. c) a § 114 odst. 1 se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.

(1) Dávky doplňkového penzijního spoření se vyplácejí na základě písemné žádosti účastníka nebo určené osoby nebo dědice. Účastník je oprávněn požádat o výplatu dávky kdykoliv po vzniku nároku na dávku.

(2) Dávky uvedené v § 19 písm. a) až d) je penzijní společnost povinna vyplácet ve lhůtách a způsobem dohodnutých s příjemcem dávky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Pokud o to účastník nebo určená osoba písemně požádá, vyplácí penzijní společnost účastníkovi nebo určené osobě dávky do ciziny.

(1) Starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu se vyplácí buď ve splátkách v určené výši, nebo v určeném počtu splátek, do vyčerpání prostředků účastníka, a to pravidelně alespoň čtyřikrát za kalendářní rok, pokud výše splátky činí minimálně 500 Kč. Jinak může penzijní společnost snížit počet splátek na jednu ročně.

(2) V žádosti o výplatu těchto dávek účastník určí dobu nebo výši splátek a to tak, aby předpokládaná doba výplaty těchto dávek trvala nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4, nebo nejméně 1 rok a 3 měsíce v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří. V žádosti o dávku splňující podmínky podle odstavce 4 účastník uvede zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu penzijní společnosti změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 4. Penzijní společnost zahájí výplatu splátek nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla žádost o výplatu předložena, pokud se účastník a penzijní společnost nedohodnou jinak. Lhůta pro zahájení výplaty splátek se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty těchto dávek. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.

(3) Účastník je oprávněn požádat o pozastavení výplaty dávky, a to i opakovaně; to neplatí, jde-li o starobní penzi na určenou dobu podle odstavce 4. V písemné žádosti o pozastavení výplaty dávky musí být stanovena doba, na kterou se výplata dávky pozastavuje, která nesmí být kratší než 3 měsíce. Penzijní společnost může podání žádosti o pozastavení výplaty dávky podmínit zaplacením poplatku stanoveného tímto zákonem (§ 61).

(4) Penzijní společnost je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovně podle odstavce 2 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení starobní penze na určenou dobu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení starobní penze na určenou dobu, jestliže v době započetí vyplácení starobní penze na určenou dobu

(5) Penzijní společnost oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 4 zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky.

(6) V případě, že prostředky účastníka v průběhu vyplácení již nedostačují k výplatě splátky podle odstavce 4, penzijní společnost vyplatí zbývající prostředky účastníka v termínu pro výplatu nejbližší splátky.

(1) Penzijní společnost je povinna nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o úhradu jednorázového pojistného pro doživotní penzi a pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu písemně sdělit účastníkovi hodnotu prostředků účastníka ke dni doručení žádosti.

(2) Při sjednání doživotní penze musí být výplata důchodu stanovena v pravidelných peněžitých splátkách v neklesající výši, které musí být vypláceny doživotně alespoň čtyřikrát za kalendářní rok.

(3) Při sjednání penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu musí doba výplaty důchodu v dohodnuté přesně stanovené výši trvat nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 6, nebo nejméně 1 rok a 3 měsíce v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 6, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří.

(4) Penzijní společnost uhradí jednorázové pojistné na základě předložení uzavřené pojistné smlouvy, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, na účet pojišťovny uvedený v pojistné smlouvě, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla pojistná smlouva předložena. Lhůta pro úhradu jednorázového pojistného podle odstavce 4 se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty této dávky. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě. V případě, že předložená pojistná smlouva nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, je penzijní společnost povinna tuto skutečnost oznámit účastníkovi do 5 pracovních dnů ode dne jejího předložení. Případný doplatek státního příspěvku pošle penzijní společnost neprodleně po jeho obdržení účastníkovi způsobem uvedeným v žádosti o dávku podle odstavce 1.

(5) Před uzavřením pojistné smlouvy pojišťovna zájemci o uzavření pojistné smlouvy písemně sdělí výši důchodu, který mu v případě uzavření pojistné smlouvy garantuje z hodnoty prostředků podle odstavce 1. Toto sdělení je pro pojišťovnu závazné po dobu 6 měsíců ode dne tohoto sdělení.

(6) Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku.

(7) Pojišťovna oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 6 zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky.

(8) Jde-li o penzi splňující podmínky podle odstavce 6, sdělí účastník pojišťovně při uzavření pojistné smlouvy zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu pojišťovně změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 6.

(9) Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku.

(1) Jednorázové vyrovnání

(2) Prostředky účastníka lze v rámci kombinace dávek podle odstavce 1 dělit pouze jednou, a to při současném vypořádání všech prostředků účastníka splňujícího nárok na jednorázové vyrovnání.

(3) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na jednorázové vyrovnání za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a jednorázové vyrovnání se stává předmětem dědictví.

(4) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti účastníka o jeho výplatu, penzijní společnost vyplatí jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen.

(5) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání určené osobě nebo dědici vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti, pokud je prokázána smrt účastníka.

(6) Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který před podáním žádosti o jeho výplatu přerušil placení příspěvků účastníka podle § 11, vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti o jeho výplatu.

(1) Odbytné náleží

(2) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a odbytné se stává předmětem dědictví.

(3) Výše odbytného představuje hodnotu prostředků účastníka ke dni zániku závazků ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření určenému v dohodě účastníka a penzijní společnosti, nebo ke dni doručení výpovědi, po odečtení poskytnutých státních příspěvků.

(4) Odbytné podle odstavce 1 penzijní společnost vyplatí do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti oprávněné osoby o jeho výplatu.

(5) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a bez státních příspěvků náleží účastníkovi, který dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Žádost o částečné odbytné lze podat během 24 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po dni, kdy účastník dosáhl věku 18 let. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného doplňkové penzijní spoření účastníka nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.

(1) Účastník má nárok na převedení prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že doplňkové penzijní spoření zaniklo podle § 8 písm. d) nebo e); to neplatí v případě podle odstavce 2.

(2) Nárok podle odstavce 1 nemá účastník, kterému před zánikem doplňkového penzijního spoření vznikl nárok na dávku podle § 19 písm. c).

(3) Penzijní společnost převede prostředky účastníka na základě jeho žádosti nejpozději do 1 měsíce ode dne zániku doplňkového penzijního spoření podle odstavce 1. Penzijní společnost může podání žádosti o převod prostředků podmínit zaplacením poplatku stanoveného tímto zákonem (§ 61). K žádosti o převod prostředků účastníka je účastník povinen doložit souhlas penzijní společnosti, ke které mají být prostředky účastníka převedeny.

(4) Při převodu prostředků účastníka podle odstavce 1 se účastníkovi spořící doba započítává. Platil-li zaměstnavatel na zaniklé doplňkové penzijní spoření povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, považuje se tato podmínka za splněnou i v doplňkovém penzijním spoření u penzijní společnosti, k níž byly prostředky účastníka převedeny.

(5) Státní příspěvek, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu přede dnem převedení prostředků účastníka, se poukazuje na žádost, podanou penzijní společností ministerstvu, na účet této penzijní společnosti pro přijímání a vracení příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu vedený u depozitáře účastnického fondu, ke které byly prostředky účastníka převedeny.

(1) Nárok účastníka na převod prostředků k jiné penzijní společnosti, v případě kdy mu nevznikl nárok na odbytné a o převod prostředků podle § 27 odst. 3 nepožádal, se promlčí uplynutím 3 let ode dne zániku doplňkového penzijního spoření.

(2) Nárok na výplatu splatné splátky dávky podle § 22 se promlčí uplynutím 5 let ode dne její splatnosti.

(3) V případě, že se nárok účastníka promlčí podle odstavce 1 nebo 2, připadají tyto prostředky účastníka ve prospěch majetku v účastnickém fondu.

(1) Penzijní společnost je akciová společnost se sídlem na území České republiky, jejímž předmětem podnikání je shromažďování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků podle tohoto zákona za účelem jejich umísťování do účastnických fondů, obhospodařování majetku v účastnických fondech a vyplácení dávek doplňkového penzijního spoření.

(2) Činnost podle odstavce 1 může vykonávat jen právnická osoba, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti podle tohoto zákona.

(3) Kromě předmětu podnikání podle odstavce 1 může penzijní společnost vykonávat i další činnosti podle § 35, pokud je má zaregistrované, a činnosti podle § 74.

(1) Obchodní firma penzijní společnosti obsahuje označení „penzijní společnost“.

(2) Osoba, která nemá povolení k činnosti penzijní společnosti, nesmí v souvislosti se svou činností používat označení „penzijní společnost“ ani jiné s tímto označením zaměnitelné označení.

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti penzijní společnosti na žádost zakladatele akciové společnosti, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud

(2) Česká národní banka písemně informuje ministerstvo o podání žádosti podle odstavce 1.

(1) Penzijní společnost nelze založit na základě veřejné nabídky akcií.

(2) Povolení k činnosti penzijní společnosti se vydává na dobu neurčitou.

(3) Žádost o povolení podle § 31 lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek podle § 31 odst. 1 a § 32. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Česká národní banka zaregistruje na žádost penzijní společnosti vykonávání další činnosti, která spočívá pouze v poskytování služeb na finančním trhu, a to

(2) K žádosti o registraci další činnosti penzijní společnost přiloží doklady osvědčující, že další činnost nebude bránit řádnému výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti.

(3) V případě, že výkon další činnosti brání řádnému výkonu činnosti penzijní společnosti nebo řádnému výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti nebo účinnému výkonu dohledu nad těmito činnostmi penzijní společnosti, Česká národní banka může

(4) Česká národní banka zúží rozsah registrace k výkonu činnosti penzijní společnosti o výkon další činnosti podle odstavce 1, jestliže o to penzijní společnost Českou národní banku písemně požádá.

(5) Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti uvedené v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(6) K žádosti o registraci další činnosti podle odstavce 1 písm. a) nebo c) penzijní společnost

(7) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 podané před vydáním rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti nejdříve společně s rozhodnutím o povolení k činnosti penzijní společnosti. Při posuzování předpokladů pro registraci další činnosti vychází z podkladů pro rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti.

(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu účastnického fondu; tato úplata je tvořena

(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti se svým podnikáním v doplňkovém penzijním spoření třetím osobám, zejména

(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí v případě povinného konzervativního fondu překročit 0,4 % a v případě ostatních účastnických fondů 1 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu. Takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu účastnického fondu za každý den příslušného období.

(4) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je v případě povinného konzervativního fondu nejvýše 10 % a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.

(5) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota penzijní jednotky účastnického fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu.

(6) Průměrná hodnota penzijní jednotky účastnického fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot penzijních jednotek účastnického fondu za každý den příslušného období.

(7) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu kolektivního investování.

(1) Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 60 nárok pouze na jednorázové poplatky od účastníka za

(2) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. a) musí odrážet účelně vynaložené náklady na provedení změny a činí nejvýše 500 Kč.

(3) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč.

(4) Poplatek za převod prostředků podle odstavce 1 písm. b) uhradí účastník při podání žádosti o převod. Tento poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním penzijním účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům účastníka není přípustné.

(5) Výše poplatku za úkony uvedené v odstavci 1 písm. c) až f) musí odrážet účelně vynaložené náklady na jejich provedení. Za účelně vynaložený náklad pro úkon podle odstavce 1 písm. e) se považuje rozdíl v nákladech mezi jiným způsobem stanovení vyplácení dávky než vnitrostátním bankovním převodem.

(1) Převod prostředků účastníka do jiného účastnického fondu obhospodařovaného jednou penzijní společností nebo převod všech jeho prostředků k jiné penzijní společnosti je bezplatný v případě, že účastník měl část nebo všechny své prostředky umístěny

(2) Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že účastník požádá o tyto změny po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

(3) Pokud účastník požádá o převod po více než 60 měsících trvání spořící doby u téže penzijní společnosti, penzijní společnost poplatek podle § 61 odst. 1 písm. b) neúčtuje.

(4) Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za kalendářní rok, je bezplatná.

(1) Výše odměny podle § 60 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 7 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je den uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro změnu smlouvy.

(1) Vyvíjet jako podnikatel činnosti směřující k tomu, aby účastník nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření měl příležitost s penzijní společností sjednat, změnit nebo ukončit doplňkové penzijní spoření, a sjednávat, měnit nebo ukončovat doplňkové penzijní spoření jménem penzijní společnosti nebo jménem účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření (dále jen „zprostředkování doplňkového penzijního spoření“) je oprávněn pouze

(2) Samostatný zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Samostatný zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce.

(3) Vázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců. Vázaný zástupce, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců.

(4) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce zprostředkovávají doplňkové penzijní spoření pouze tak, že oni sami, jsou-li fyzickou osobou, a osoby, jimiž doplňkové penzijní spoření zprostředkovávají, nebo které jsou za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odpovědné, jsou důvěryhodné a odborně způsobilé.

(1) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce jsou povinni zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření s odbornou péčí.

(2) Na samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce se při zprostředkování doplňkového penzijního spoření použijí obdobně § 126 až 140.

(1) Samostatný zprostředkovatel při zprostředkování doplňkového penzijního spoření pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření.

(2) Samostatný zprostředkovatel uchovává při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména

(3) Samostatný zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu

(4) Povinnost uvedenou v odstavcích 1 až 3 má i právní nástupce samostatného zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo.

(5) Záznam komunikace s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření se pořizuje písemně nebo jiným průkazným způsobem a obsahuje datum komunikace, dostatečnou identifikaci stran komunikace a obsah komunikace.

(1) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí vyžadovat od osoby, která se podílí nebo má podílet na zprostředkování doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost.

(2) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí odměny za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odvozovat od získání dalších osob pro tuto činnost odměňovanou osobou.

(1) Registr je veden v elektronické podobě.

(2) Registr spravuje a provozuje Česká národní banka.

(1) Česká národní banka za podmínek stanovených tímto zákonem zapisuje osobu do registru jako

(2) Do registru se u samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce zapisují tyto údaje včetně jejich změn:

(3) Česká národní banka u údajů podle odstavce 2 písm. g) a h) uvede, že tyto údaje mají pouze informativní charakter.

(1) Česká národní banka zpřístupňuje údaje uvedené v § 80 odst. 2 na svých internetových stránkách. Údaje, v případě změn včetně předchozích údajů, zůstávají uveřejněny do konce desátého kalendářního roku od konce roku, v němž osobě zapsané v registru zaniklo oprávnění k činnosti.

(2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v § 80 odst. 2 písm. g) a h).

(1) Samostatný zprostředkovatel a zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru.

(2) Oznámení podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. K oznámení se připojí doklady prokazující skutečnosti v něm obsažené.

(3) Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno oznámení, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k činnosti.

(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.

(1) Osoba uvedená v § 74 odst. 1, osoby, jimiž vykonává činnost a zaměstnanec penzijní společnosti, který se přímo podílí na činnostech uvedených v § 74, jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro výkon jejich činnosti, a to zejména znalosti v rozsahu odborného minima, znalosti penzijních produktů, schopnost řádně tyto produkty účastníkovi vysvětlit, provést analýzu penzijních produktů a nabídnout účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření produkt, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám.

(2) Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání.

(3) Odborné znalosti a dovednosti se prokazují osvědčením o absolvování odborné zkoušky (§ 87).

(4) Osoba uvedená v § 74 odst. 1, která je právnickou osobou, prokáže odbornou způsobilost, pokud požadavky podle odstavce 1 plní osoba odpovědná v rámci této právnické osoby za činnost podle § 74 odst. 1.

(5) Rozsah odborných znalostí a dovedností stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Akreditovanou osobou je osoba, která je na základě povolení od České národní banky (dále jen „akreditace“) oprávněna pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona.

(2) Pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona může v České republice pouze akreditovaná osoba.

(1) O udělení akreditace rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti. Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bance. Žádost o akreditaci lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení akreditace stanovené tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Akreditace se uděluje na dobu 5 let; platnost akreditace je možné i opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let, a to na základě žádosti podané nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby platnosti akreditace. Udělená akreditace je nepřevoditelná na jiné fyzické nebo právnické osoby a nepřechází na právní nástupce.

(3) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace fyzická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba

(4) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace právnická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba

(5) Změnu, která se týká údajů o plnění podmínek uvedených v odstavcích 4 a 5, je akreditovaná osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance.

(6) Akreditace zaniká

(7) Minimální rozsah věcných, organizačních a personálních předpokladů a požadavky na zkouškový řád stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Česká národní banka uveřejní seznam akreditovaných osob na svých internetových stránkách.

(9) Žádost o udělení nebo prodloužení akreditace podléhá správnímu poplatku.

(1) Odborná zkouška se skládá před zkušební komisí, která má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osoba podle zkouškového řádu předloženého České národní bance.

(2) Konání odborné zkoušky je veřejné. Akreditovaná osoba uveřejní na svých internetových stránkách termíny konání zkoušek, počet míst, výši poplatku za vykonání zkoušky a zkouškový řád s dostatečným předstihem.

(3) O výsledku odborné zkoušky informuje akreditovaná osoba zkoušeného.

(4) Akreditovaná osoba vydá bez zbytečného odkladu osobě, která úspěšně vykonala odbornou zkoušku, osvědčení o absolvování odborné zkoušky. Osvědčení obsahuje

(5) Osvědčení se vydává na dobu 5 let od data vykonání odborné zkoušky.

(6) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, záznamy o provedených odborných zkouškách včetně dokumentů o jejich průběhu a výsledcích a záznamy o vydaných osvědčeních o absolvování odborné zkoušky.

(7) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 6 nejméně po dobu 10 let od data konání odborné zkoušky, jíž se záznamy týkají; to platí i pro osobu, jejíž akreditace zanikla nebo jí byla odňata.

(1) Penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do účastnického fondu z

(2) Účastnický fond je souborem majetku, který náleží všem účastníkům a jiným osobám, na které přešlo právo na vyplacení prostředků účastníka, a to v poměru podle počtu penzijních jednotek. Na účastnický fond, majetek v účastnickém fondu, hospodaření s majetkem v účastnickém fondu a na jiná práva a povinnosti týkající se účastnického fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Účastník ani jiná osoba nemá právo požadovat rozdělení majetku v účastnickém fondu ani zrušení účastnického fondu.

(3) Majetek v účastnickém fondu obhospodařuje penzijní společnost svým jménem a na účet účastníků. Majetek v účastnickém fondu není součástí majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(4) Účastnický fond nemá právní subjektivitu. Povinnost uložená tímto zákonem účastnickému fondu je povinností penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Právo přiznané tímto zákonem účastnickému fondu je právem penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(5) Z právních úkonů vykonaných v souvislosti s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu je oprávněna a zavázána penzijní společnost. Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v účastnickém fondu hradí penzijní společnost z majetku v účastnickém fondu; tím není dotčeno ustanovení § 60 odst. 2.

(6) Pro účely úpravy investování účastnického fondu se rozumí

(1) Penzijní společnost vždy vytvoří a obhospodařuje 1 povinný účastnický fond, a to povinný konzervativní fond (§ 98).

(2) Vedle povinného konzervativního fondu může penzijní společnost vytvářet a obhospodařovat další účastnické fondy.

(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost alternativní účastnický fond, musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.

(1) Název účastnického fondu obsahuje označení „účastnický fond“. Název povinného konzervativního fondu obsahuje označení „povinný konzervativní fond“.

(2) Osoba, která nemá povolení k vytvoření účastnického fondu, nesmí při svém podnikání používat označení „účastnický fond“, „povinný konzervativní fond“ nebo jiné zaměnitelné označení.

(3) Název účastnického fondu nesmí být zavádějící a nesmí vyvolávat klamavou představu o míře rizika spojeného s investováním majetku v tomto účastnickém fondu.

(1) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu může podat pouze penzijní společnost.

(2) Česká národní banka udělí povolení k vytvoření účastnického fondu, jestliže

(3) Povolení k vytvoření účastnického fondu se uděluje na dobu neurčitou.

(4) Součástí výrokové části rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření účastnického fondu je schválení depozitáře a statutu účastnického fondu. Změna depozitáře podléhá předchozímu souhlasu České národní banky.

(5) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(6) O žádosti o povolení k vytvoření účastnického fondu rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.

(1) Statut účastnického fondu je dokument, který obsahuje ve srozumitelné formě

(2) Schválený statut účastnického fondu je pro penzijní společnost závazný.

(3) Údaje uvedené ve statutu účastnického fondu musí být průběžně aktualizovány.

(4) Penzijní společnost bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách schválený statut účastnického fondu, který obhospodařuje, a každou jeho změnu.

(5) Pravidla pro přijímání statutu účastnického fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. S výjimkou změn uvedených v odstavci 6 je třeba ke každé změně statutu účastnického fondu předchozí schválení Českou národní bankou, jinak je tato změna neplatná. Schválení změny statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění. Česká národní banka neschválí změnu statutu, pokud by jí mohly být ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu.

(6) Ke změně statutu účastnického fondu není třeba její předchozí schválení Českou národní bankou, je-li předmětem této změny

(7) Žádost o schválení statutu účastnického fondu a jeho změn lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné pro posouzení, zda statut účastnického fondu obsahuje všechny předepsané náležitosti a zda by mohly být změnou statutu ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

(1) Povinný konzervativní fond investuje pouze do

(2) Podílový fond podle odstavce 1 písm. f) musí splňovat následující podmínky:

(3) Povinný konzervativní fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).

(4) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v povinném konzervativním fondu prostřednictvím výběru takových investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let.

(5) Povinný konzervativní fond využívá techniky a nástroje sloužící k efektivnímu obhospodařování majetku v účastnickém fondu v souladu s § 102 pouze k řízení měnového a úrokového rizika. Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 1 % hodnoty majetku v povinném konzervativním fondu.

(6) V případě dluhopisů a nástrojů peněžního trhu uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka, se požadavek na rating neuplatní.

(1) Účastnický fond investuje prostředky účastníka do aktiv uvedených v odstavci 2 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním.

(2) Účastnický fond investuje pouze do

(3) Účastnický fond může nabýt investiční cenný papír, cenný papír kolektivního investování, finanční derivát nebo nástroj peněžního trhu uvedený v odstavci 2, i když nebyl plně splacen.

(4) Hodnota všech cenných papírů uvedených v odstavci 2 písm. b) může tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Pokud tyto cenné papíry nebyly do jednoho roku ode dne jejich emise přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v odstavci 1 písm. a), musí je účastnický fond do 3 měsíců prodat.

(5) Účastnický fond nesmí investovat do investičních cenných papírů vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou patřící do stejného koncernu jako tato penzijní společnost; to neplatí pro aktiva podle odstavce 2 písm. i) a j).

(6) Požadavky na kvalitativní kritéria investičních nástrojů, do kterých může účastnický fond investovat podle odstavců 2 a 4, stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Hodnota všech aktiv podle odstavce 2 písm. i) a j) může tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

(1) Účastnický fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se účastnický fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu.

(2) Otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nesmí přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu.

(3) Pro účely výpočtu limitů podle § 103 vezme účastnický fond v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů.

(4) Rizika spojená s finančními deriváty podle odstavců 2 a 3 se počítají s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.

(5) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje finanční derivát, účastnický fond tento finanční derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s finančními deriváty. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu účastnický fond dodržuje požadavky pro nabývání finančních derivátů stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle odstavce 6.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka, a pro cenné papíry kolektivního investování.

(2) Vklady účastnického fondu u jedné regulované banky mohou dosáhnout nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu.

(3) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty uvedenými v § 100 odst. 1 písm. g) nesmí překročit

(4) Součet hodnot investic účastnického fondu vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 3 nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

(5) Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 10 % hodnoty majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž účastnický fond využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka.

(6) Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 20 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto investiční nástroje vydal nebo za ně převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c), kterým není Česká republika nebo Česká národní banka.

(8) Pro účely odstavců 1 až 7 se za jednu osobu považují i osoby tvořící koncern.

(7) Součet hodnot investic vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 6 nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

(1) Pokud to je uvedeno ve statutu účastnického fondu, může penzijní společnost investovat až 100 % hodnoty majetku v tomto fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Penzijní společnost uvede srozumitelně a výrazně ve statutu tohoto účastnického fondu a v každém propagačním materiálu týkajícím se tohoto účastnického fondu, že jí Česká národní banka umožnila investovat podle tohoto ustanovení, a současně uvede osoby, které vydaly nebo převzaly záruku za investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, do kterých hodlá investovat více než 35 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu.

(2) V majetku v účastnickém fondu podle odstavce 1 musí být cenné papíry nejméně ze 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise mohou tvořit nejvýše 30 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu; to neplatí, jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo Česká národní banka.

(3) Česká národní banka schválí statut podle odstavce 1, jestliže penzijní společnost prokáže, že ochrana účastníků tohoto účastnického fondu bude rovnocenná ochraně účastníků účastnického fondu dodržujícího limity podle § 103.

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování. Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem uvedeným v § 100 odst. 2 písm. j).

(2) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 80 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy kolektivního investování.

(4) V rámci limitu podle odstavce 3 nesmí penzijní společnost investovat více než 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem, které nekopírují složení finančního indexu, který může být podkladovou hodnotou finančního derivátu podle § 100 odst. 2 písm. g).

(3) V rámci limitu podle odstavce 2 může penzijní společnost investovat celkově nejvýše 30 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem.

(6) Součet hodnot investic podle odstavce 2 vůči jedné osobě nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Za jednu osobu se považují i osoby tvořící koncern.

(5) Kopírováním složení finančního indexu se rozumí kopírování složení majetkových hodnot, ke kterým se tento index vztahuje, bez použití derivátů a technik a nástrojů podle § 102.

(1) Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v obhospodařovaných účastnických fondech nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech jejich emitenta.

(2) Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fondu nabýt nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu

(3) Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fondu nabýt až 100 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu

(1) Penzijní společnost nemusí dodržet skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 98 až 106 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou v majetku tohoto účastnického fondu.

(2) Pokud to je uvedeno ve statutu účastnického fondu, může se penzijní společnost při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlit od omezení stanovených v § 98 až 106 na dobu nejdéle 24 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření tohoto účastnického fondu nebo do doby, než hodnota majetku v účastnickém fondu přesáhne 100 000 000 Kč, pokud tato skutečnost nastane dříve. Na počátku tohoto období investuje účastnický fond pouze do vkladů uvedených v § 100 odst. 2 písm. e) a nástrojů peněžního trhu uvedených § 100 odst. 2 písm. a) a ve svém statutu stanoví postupné přizpůsobování se požadavkům uvedeným v § 98 až 106; v případě povinného konzervativního fondu investuje tento fond na počátku tohoto období pouze do vkladů uvedených v § 98 odst. 1 písm. g), cenných papírů vydávaných podílovým fondem uvedeným § 98 odst. 2 a nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je osoba uvedená v § 98 odst. 1 písm. b) nebo c).

(3) Pokud penzijní společnost nedodrží skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 98 až 106 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva podle odstavce 1, musí s přihlédnutím k zájmům účastníků v tomto účastnickém fondu zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto účastnického fondu s § 98 až 106.

(1) Účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu; tento limit se navyšuje o podíl hodnoty aktiv podle § 100 odst. 2 písm. i) a j) na hodnotě majetku v účastnickém fondu. Účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102.

(2) Majetek v účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky nebo úvěru, k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102.

(3) Účastnický fond nesmí uzavřít smlouvu o prodeji investičního nástroje, který není v majetku tohoto účastnického fondu.

(1) Alternativní účastnický fond investuje prostředky účastníka při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním do aktiv podle odstavce 2 a podle § 100 odst. 2.

(2) Alternativní účastnický fond investuje do

(1) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. a) nesmí v případě alternativního účastnického fondu překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fondu. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém alternativním účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu alternativního účastnického fondu za každý den příslušného období.

(2) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. b) je v případě alternativního účastnického fondu nejvýše 25 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku alternativního účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.

(3) Pro alternativní účastnický fond se § 60 odst. 3 a 4 nepoužijí.

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 105 nepoužije.

(1) Alternativní účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 12 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 25 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu. Alternativní účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(2) Majetek v alternativním účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(3) Z majetku alternativního účastnického fondu lze poskytnout zajištěný úvěr nebo zajištěnou půjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr splatný nebo tato půjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti.

(4) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.

(5) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu nemovitostním společnostem nesmí překročit 55 % hodnoty jeho majetku.

(6) Pro alternativní účastnický fond se § 108 odst. 1 a 2 nepoužijí.

(1) Investiční nástroje v majetku v alternativním účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto alternativního účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 115 odst. 1 nepoužije.

(1) Alternativní účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou měsíčně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 123 odst. 3 nepoužije.

(1) Penzijní společnost nemůže převést obhospodařování účastnického fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Penzijní společnost však může s předchozím povolením České národní banky převést obhospodařování všech účastnických fondů, které obhospodařuje, na jinou penzijní společnost.

(2) Převodem obhospodařování všech účastnických fondů není dotčena odpovědnost převádějící penzijní společnosti za porušení povinností při obhospodařování účastnických fondů, jejichž obhospodařovaní bylo převedeno (dále jen „převedené účastnické fondy“).

(3) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která v době podání žádosti obhospodařuje účastnické fondy, jejichž obhospodařování má být převedeno (dále jen „převáděné účastnické fondy“).

(4) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 3 jsou žadatel, penzijní společnost, na kterou má být obhospodařování účastnických fondů převedeno, a depozitáři účastnických fondů obou penzijních společností.

(5) Česká národní banka udělí povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů, neohrozí-li převod zájmy účastníků převáděných účastnických fondů. Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů je i schválení změny depozitáře. Statuty převedených účastnických fondů jsou od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů závazné i pro přejímající penzijní společnost. Ke stejnému dni přecházejí i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o doplňkovém penzijním spoření uzavřených převádějící penzijní společností. Přejímající penzijní společnost informuje neprodleně po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů účastníky těchto důchodových fondů o tomto povolení a jejich právu podle § 62 odst. 2 písm. d).

(6) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Účastnický fond se zrušuje

(2) Ke dni zrušení účastnického fondu je penzijní společnost, která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto účastnického fondu podle zákona upravujícího účetnictví.

(1) Česká národní banka odejme penzijní společnosti na její žádost povolení k vytvoření účastnického fondu, jestliže

(2) Žádost o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků a dalších skutečností podle odstavce 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Pokud byl účastnický fond zrušen podle § 110 odst. 1 písm. a) nebo b), penzijní společnost prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu. Penzijní společnost převede prostředky účastníka bez zbytečného odkladu z účastnického fondu, který se zrušuje, do povinného konzervativního fondu; to neplatí, dohodne-li se penzijní společnost s účastníkem na převodu jeho prostředků do jiného účastnického fondu.

(2) Pokud byl účastnický fond zrušen podle § 110 odst. 1 písm. c), likvidátor penzijní společnosti prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy penzijní společnost vstoupí do likvidace. Likvidátor penzijní společnosti převede prostředky účastníka na žádost účastníka k jiné penzijní společnosti. Prostředky účastníka vyplatí likvidátor penzijní společnosti účastníkovi formou dávky, pokud o to účastník, kterému vznikl nárok na odbytné nebo na jednorázové vyrovnání, požádá.

(4) Pokud je penzijní společnost v úpadku, převede obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost nebo zruší všechny účastnické fondy s likvidací insolvenční správce penzijní společnosti. V případě zrušení všech účastnických fondů s likvidací insolvenční správce zajistí prodej majetku v účastnických fondech, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu, převod prostředků účastníka a vyplacení dávek účastníkům, kterým na ně vznikl nárok; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. Insolvenčnímu správci přísluší za tuto činnost náhrada hotových výdajů a odměna; pohledávka na jejich vyplacení je pohledávkou za majetkovou podstatou penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetková podstata penzijní společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Česká národní banka může v případech zvláštního zřetele hodných prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 na žádost penzijní společnosti nejvýše o 6 měsíců, a to i opakovaně.

(5) Státní příspěvek, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu před převedením prostředků účastníka, se poukazuje na účet u depozitáře penzijní společnosti, ke které byly prostředky účastníka převedeny, a to na základě její žádosti podané ministerstvu.

(1) Penzijní společnost může s předchozím povolením České národní banky sloučit některé účastnické fondy, které obhospodařuje.

(2) Žádost o povolení sloučení účastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která tyto účastnické fondy obhospodařuje.

(3) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 2 jsou žadatel a depozitář slučovaných účastnických fondů.

(4) Česká národní banka nepovolí sloučení účastnických fondů, pokud

(6) Dnem zániku účastnického fondu se jeho účastníci stávají účastníky přejímajícího účastnického fondu.

(5) Účastnický fond, který sloučením zaniká, se dnem stanoveným v rozhodnutí České národní banky, kterým povoluje sloučení účastnických fondů, zrušuje bez likvidace a majetek v něm obsažený se stává součástí majetku přejímajícího účastnického fondu. Pokud v rozhodnutí České národní banky podle věty první není uveden den zániku účastnického fondu, zaniká tento účastnický fond uplynutím 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(7) Žadatel uveřejní na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se povoluje sloučení účastnických fondů, toto rozhodnutí a statut přejímajícího účastnického fondu.

(8) Žádost o povolení sloučení účastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu sloučení a ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Penzijní společnost převede prostředky účastníka nejpozději 5 let před dosažením věku účastníka, který je potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění do povinného konzervativního fondu nebo účastnického fondu se stejným nebo nižším rizikem, pokud úplata hrazená z majetku tohoto účastnického fondu penzijní společnosti není vyšší než u povinného konzervativního fondu. Po tomto převodu jsou příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele a státní příspěvky umísťovány pouze do tohoto fondu.

(2) Po dobu výplaty dávky podle § 19 písm. a) nebo b) musí být všechny prostředky účastníka umístěny ve fondu podle odstavce 1.

(3) Penzijní společnost informuje písemně účastníka nejpozději 60 dnů přede dnem převodu prostředků tohoto účastníka o skutečnostech podle odstavců 1 a 2 a o možnosti převést jeho prostředky do jiného účastnického fondu podle odstavce 4 a o rizicích spojených s takovým rozhodnutím.

(4) Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly převedeny do fondu podle odstavce 1, nebo aby byly převedeny do jiného účastnického fondu. Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly umístěny ve fondu podle odstavce 2, nebo aby byly umístěny v jiném účastnickém fondu. Penzijní společnost těmto žádostem vždy vyhoví. Penzijní společnost nemůže přijmout žádost účastníka podle věty první dříve než 1 rok přede dnem převodu podle odstavce 1.

(1) Investiční nástroje v majetku v účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 týden.

(2) Majetek neuvedený v odstavci 1 a závazky plynoucí ze smluv uzavřených na účet účastnického fondu musí být pravidelně oceňovány, a to ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně však jedenkrát ročně.

(3) Účastnický fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky, a to bez sestavení účetní závěrky.

(4) Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v účastnickém fondu se oceňují podle zákona upravujícího účetnictví.

(1) Penzijní společnost je povinna obhospodařovat majetek v účastnickém fondu za nejlepších podmínek, přičemž s přihlédnutím k povaze způsobu investování účastnického fondu, povaze a vlastnostem investičního nástroje, který má být předmětem transakce, jakož i k povaze převodních míst, na nichž lze transakci s investičním nástrojem provést, zohlední zejména

(2) K zajištění obhospodařování majetku v účastnickém fondu za nejlepších podmínek penzijní společnost zavede a udržuje organizační uspořádání a pravidla pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu, která zahrnují alespoň

(3) Penzijní společnost je povinna sledovat průběžně účinnost organizačního uspořádání a pravidel pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků, zejména je povinna ověřovat, zda převodní místa uvedená v pravidlech pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu umožňují i nadále v souladu s odstavcem 2 písm. a) obhospodařovat majetek v účastnickém fondu za nejlepších podmínek. Přezkoumání pravidel provádí penzijní společnost neprodleně po významné změně ovlivňující schopnost dosáhnout provedením transakce s investičním nástrojem nejlepší možný výsledek, nejméně však jednou ročně.

(4) V případě, že penzijní společnost při obhospodařování majetku v účastnickém fondu předává pokyn jiné osobě, která je povinna dodržovat srovnatelná pravidla pro obhospodařování majetku za nejlepších podmínek s pravidly podle odstavců 1 až 4, není penzijní společnost povinna hodnotit pravidla pro obhospodařování majetku této osoby.

(5) Penzijní společnost jedná při obhospodařování majetku v účastnickém fondu s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto účastnického fondu.

(1) Penzijní společnost uveřejňuje ve lhůtách a periodicitě stanovených prováděcím právním předpisem na svých internetových stránkách informace o každém účastnickém fondu, který obhospodařuje, nejméně však

(2) Informace podle odstavce 1 penzijní společnost také zpřístupní veřejnosti ve svém sídle.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví periodicitu, lhůty a způsob uveřejňování informací podle odstavce 1 a pro informace uvedené v odstavci 1 písm. d) a e) stanoví také rozsah, strukturu a formu.

(1) Penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

(2) Penzijní společnost je povinna předložit České národní bance nejpozději do 1 měsíce od konání řádné valné hromady seznam osob, které na ní měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ní byly úzce propojeny.

(3) Penzijní společnost zasílá České národní bance údaje o své osobě, finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného účastnického nebo transformovaného fondu a o skladbě a struktuře majetku v tomto účastnickém nebo transformovaném fondu a o skladbě a struktuře jejich závazků.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu, periodicitu, lhůty a způsob zasílání informací podle odstavce 3.

(1) Výpis doplňkového penzijního spoření (dále jen „výpis“) účastníka nebo jiného příjemce dávky obsahuje

(2) Výpis dále obsahuje následující informace:

(3) Na základě dohody účastníka nebo jiného příjemce dávky s příslušnou penzijní společností může výpis obsahovat vedle údajů podle odstavců 1 a 2 také další údaje.

(4) Výpis musí být přehledný a srozumitelný, údaje v něm obsažené nesmějí být zavádějící a jejich označení musí být jednoznačné.

(5) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávky bezplatně výpis za kalendářní rok do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku a v případě převodu prostředků účastníka nebo účastnického fondu k jiné penzijní společnosti bez zbytečného odkladu.

(6) Penzijní společnost převádějící prostředky účastníka k jiné penzijní společnosti je povinna zaslat ke dni převodu prostředků účastníka způsobem umožňujícím dálkový přenos dat výpis z osobního penzijního účtu účastníka této penzijní společnosti.

(7) Penzijní společnost je povinna zaslat výpis účastníkovi nebo jinému příjemci dávky na požádání kdykoliv do 15 pracovních dnů od doručení písemné žádosti účastníka nebo jiného příjemce dávky.

(8) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávky výpis v elektronické podobě na elektronickou adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, není-li dohodnuto jinak.

(1) Každý, kdo vytváří nebo rozšiřuje penzijní doporučení podle § 138, zajistí, aby v penzijním doporučení

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna dále

(3) Pokud je osobou uvedenou v odstavci 1 právnická osoba,

(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku (dále jen „státní dozor“) vykonává ministerstvo.

(2) Státnímu dozoru podléhá penzijní společnost.

(3) Pro účely výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno

(4) Ministerstvo může u penzijní společnosti provést kontrolu na místě podle zákona upravujícího státní kontrolu; ministerstvo je oprávněno k provedení kontroly přizvat auditora, auditorskou společnost nebo znalce. Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může ministerstvo ve vztahu k penzijní společnosti zahájit kontrolu na místě i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly.

(5) Penzijní společnost je povinna za účelem provedení kontroly činnosti penzijní společnosti ministerstvem umožnit na výzvu kontrolou pověřené osoby vstup do všech prostor, které pro výkon své činnosti užívá. Dále je povinna poskytnout potřebnou součinnost k výkonu oprávnění ministerstva podle odstavce 3 písm. a) nebo b).

(6) Fyzická nebo právnická osoba je povinna poskytnout ministerstvu za účelem výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 písm. a) a na jeho žádost informace, k nimž má podle zákona přístup nebo které na základě zákona shromažďuje.

(7) Fyzická nebo právnická osoba, zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, je povinna poskytnout ministerstvu za účelem výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 písm. c) a na jeho žádost provozní a lokalizační údaje.

(1) Penzijní společnosti, která porušila tento zákon v souvislosti s poskytováním nebo vracením státního příspěvku, může ministerstvo uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.

(2) Ministerstvo je současně se zahájením správního řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků oprávněno uložit předběžné opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob.

(3) Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě nebo předběžné opatření, bez zbytečného odkladu oznámí ministerstvu způsob plnění uloženého opatření.

(4) Jestliže je penzijní společnost v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek podle § 18 odst. 2 nebo 3, je povinna platit penále ve výši 1 promile z částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále se stanoví nejvýše do částky rovné částce státního příspěvku, ze které je počítáno. Ministerstvo zcela nebo zčásti penále promine, pokud penzijní společnost prokáže, že prodlení nezavinila. Penále stanoví ministerstvo rozhodnutím. Pokud by vypočtená částka penále byla nižší než 500 Kč, ministerstvo penále nestanoví. Pokud by vypočtené penále přesahovalo částku státního příspěvku, ze které je počítáno, stanoví se nejvýše do této částky.

(1) Penzijní připojištění vykonává penzijní společnost pomocí majetku v transformovaném fondu.

(2) Závazky vyplývající z penzijního připojištění penzijní společnost plní z majetku v transformovaném fondu. Pokud majetek v transformovaném fondu nepostačuje ke splnění závazků, splní je penzijní společnost z ostatního svého majetku.

(3) Majetek v transformovaném fondu nelze použít jinak než k plnění závazků souvisejících s penzijním připojištěním, zejména z něj nelze hradit jiné závazky penzijní společnosti, a to ani formou výkonu rozhodnutí. Tím není dotčena možnost převodu majetku v transformovaném fondu do ostatního majetku penzijní společnosti podle § 187 odst. 4.

(4) Majetek v transformovaném fondu není součástí majetkové podstaty penzijní společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(5) Je-li vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti, insolvenční správce je povinen majetek v transformovaném fondu bez zbytečného odkladu vydat jiné penzijní společnosti podle rozhodnutí České národní banky, kterým se řeší další provozování penzijního připojištění pro účastníky penzijního připojištění.

(6) Povinnost vyrovnat rozdíl podle § 187 odst. 2 má povahu pohledávky za penzijní společností a stojí naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

(1) Penzijní společnost je povinna zajistit, že hodnota majetku v transformovaném fondu je vždy stejná nebo vyšší než hodnota závazků v transformovaném fondu.

(2) Jsou-li závazky transformovaného fondu vyšší než majetek v transformovaném fondu, penzijní společnost je povinna převést do transformovaného fondu majetek nezbytný k vyrovnání tohoto rozdílu nejpozději do 30 dnů po konci čtvrtletí, ve kterém byla zjištěna tato skutečnost; takto převedený majetek tvoří kapitálový fond transformovaného fondu. Penzijní společnost při těchto převodech dodržuje pravidla o skladbě majetku transformovaného fondu.

(3) Kapitálový fond se přednostně použije na úhradu ztráty za účetní období nebo na úhradu neuhrazené ztráty z předchozích účetních období.

(4) Penzijní společnost může převést do svého ostatního majetku

(5) Pro účely odstavce 2 vychází penzijní společnost z údajů z účetnictví transformovaného fondu zjištěných ke konci čtvrtletí. Pro účely odstavce 4 vychází penzijní společnost z účetní závěrky transformovaného fondu ověřené auditorem.

(6) Pro účely určení povinnosti penzijní společnosti vůči transformovanému fondu se nárok na splnění takové povinnosti nepovažuje za majetek transformovaného fondu.

(1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v transformovaném fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních fondů.

(2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro transformovaný fond tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky pro transformovaný fond.

(3) Majetek a jiná aktiva a závazky a jiná pasiva v transformovaném fondu se oceňují podle zákona upravujícího účetnictví.

(4) Účetní závěrka transformovaného fondu musí být ověřena auditorem a zveřejněna ve lhůtě stanovené tímto zákonem účastnickému fondu.

(5) Pro účely konsolidace se nezohledňují aktiva ani pasiva evidovaná v účetnictví transformovaného fondu.

(1) Účastníkovi penzijního připojištění může vzniknout doplňkové penzijní spoření nejdříve od prvního dne

(2) Účastník doplňkového penzijního spoření může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze tehdy, pokud má přerušeno placení příspěvku účastníka podle § 11 odst. 3 a 4 a před přerušením platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření nejméně 36 kalendářních měsíců nebo nejméně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od posledního přerušení placení příspěvku u téže penzijní společnosti, nebo pokud mu byla zahájena výplata dávky ze všech prostředků, nejdříve však od prvního dne

(3) Účastník penzijního připojištění, který je současně účastníkem doplňkového penzijního spoření, může platit příspěvky na doplňkové penzijní spoření pouze tehdy, pokud má přerušeno penzijní připojištění, nebo mu byla zahájena výplata dávky z poslední penze, nejdříve však od prvního dne

(4) Práva a povinnosti účastníka v transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány.

(1) Do transformovaného fondu nemohou na základě uzavření smlouvy o penzijním připojištění podle zákona o penzijním připojištění vstupovat noví účastníci, s výjimkou převodu prostředků účastníka

(2) Převody prostředků podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou bezplatné. Na převod prostředků podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje ustanovení § 24 odst. 4 zákona o penzijním připojištění, pokud je žádost o převod prostředků podána do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení transformovaných fondů podle § 195 odst. 4.

(3) Převést prostředky účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, a to bezplatně. Do spořící doby se přitom započítá i dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění. Platil-li zaměstnavatel na penzijní připojištění povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, považuje se tato podmínka za splněnou i v doplňkovém penzijním spoření. Převést prostředky účastníka mezi transformovanými fondy lze pouze v případě, že účastník uzavřel smlouvu o penzijním připojištění u obou penzijních společností, které provozují penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, již před vznikem transformovaného fondu; tím není dotčen odstavec 1. Nelze převést prostředky z účastnického fondu do transformovaného fondu.

(5) Do spořící doby se započítává pojištěná doba v penzijním fondu, transformovaném fondu i spořící doba v účastnickém fondu pro účely poplatků účastníka podle § 61.

(4) Při převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnického fondu je penzijní společnost povinna zaevidovat převáděné prostředky v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem, státní příspěvky a podíly na výnosech hospodaření transformovaného fondu v souladu s povinností podle § 121; původně vedené příspěvky třetích osob se zaevidují pod příspěvky účastníka s výjimkou příspěvků zaměstnavatele, které se i nadále vedou odděleně. Při tomto převodu prostředků se do spořící doby započítá dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění.

(6) Poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění se řídí tímto zákonem. Účastník, jehož příspěvek na penzijní připojištění placený za kalendářní měsíc, ve kterém nabude účinnosti tento zákon, nedosáhne výše nejméně 300 Kč, nemá nárok na státní příspěvek. Tím nejsou dotčeny nároky na státní příspěvky vzniklé podle zákona o penzijním připojištění do nabytí účinnosti tohoto zákona.

(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu za provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu; § 60 se použije obdobně.

(2) Úplata penzijní společnosti se hradí z majetku v transformovaném fondu.

(4) Způsob úhrady úplaty podle odstavce 3 písm. a) stanoví statut transformovaného fondu.

(3) Výše úplaty činí nejvíce

(5) Průměrná roční hodnota bilanční sumy v transformovaném fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot bilančních sum transformovaného fondu za každý den příslušného období.

(1) Na transformovaný fond se vztahují ustanovení týkající se účastnického fondu a vztahu penzijní společnosti a depozitáře k účastnickému fondu přiměřeně.

(2) Pravidla skladby majetku a hospodaření s majetkem v transformovaném fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Do nemovitých věcí lze investovat pouze za předpokladu, že výnos z nich dosahovaný při řádném hospodaření připadá do majetku v transformovaném fondu.

(4) Informování účastníků o výši jejich prostředků se řídí zákonem o penzijním připojištění.

(5) Na změny penzijního plánu se vztahuje zákon o penzijním připojištění.

(7) Na činnost zprostředkovatele penzijního připojištění se vztahují ustanovení zákona o penzijním připojištění.

(6) S výjimkou případů, kdy ustanovení v tomto zákoně odkazují na použití ustanovení zákona o penzijním připojištění, se podle zákona o penzijním připojištění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepostupuje. Při výkonu dohledu nad dodržováním povinností, stanovených v zákoně o penzijním připojištění, jejichž dodržování tento zákon ukládá penzijní společnosti nebo zprostředkovateli penzijního připojištění, postupuje Česká národní banka podle ustanovení zákona o penzijním připojištění upravujících výkon dohledu a přestupky.

(1) Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze na žádost odejmout pouze v případě podle § 195.

(2) Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu zaniká

(3) Česká národní banka může za přiměřeného použití § 113 povolit sloučení transformovaných fondů jedné nebo více penzijních společností. Přitom se přiměřeně použije § 40 zákona o penzijním připojištění.

(4) Česká národní banka může za přiměřeného použití § 109 rozhodnout o převodu transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu.

(1) Pokud hodnota majetku v transformovaném fondu poklesne pod 50 000 000 Kč, může Česká národní banka povolit výjimku z investičních limitů, pokud to povede k efektivnější správě transformovaného fondu. Účastníci takového transformovaného fondu mohou do 2 měsíců od odeslání informace o udělení povolení výjimky podle předchozí věty požádat o převod prostředků do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti, pokud s tím tato penzijní společnost souhlasí. Tuto informaci je penzijní společnost povinna poskytnout účastníkovi nejpozději v pravidelném ročním výpisu. Tento převod je bezplatný.

(2) Penzijní společnost, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, jehož hodnota majetku poklesne pod 5 000 000 Kč, může požádat o odejmutí povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Penzijní společnost k datu podání žádosti podle věty první informuje o této skutečnosti účastníky. V této informaci také sdělí, že v případě souhlasu České národní banky bude mít právo převést jejich prostředky a nároky vyplývající ze smlouvy o penzijním připojištění do jiného vhodného transformovaného fondu jiné penzijní společnosti bez jejich souhlasu, a to v případě, že účastník sám nepodá žádost o převod prostředků.

(3) V případě podání žádosti podle odstavce 2 může Česká národní banka povolit penzijní společnosti převést prostředky a nároky účastníků a příjemců dávek vyplývajících ze smluv o penzijním připojištění do jiného vhodného transformovaného fondu jiné penzijní společnosti bez jejich souhlasu, pokud s tím přebírající penzijní společnost souhlasí. Pokud je žádná z penzijních společností nepřevezme a účastník sám nepožádá o převod prostředků do jiného transformovaného fondu nebo účastnického fondu, vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání nebo odbytné.

(4) Penzijní společnost, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, se může účastnit přeměny, v jejímž důsledku zanikne, pouze pokud Česká národní banka současně rozhodne o převodu transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti nebo o sloučení transformovaného fondu s transformovaným fondem jiné penzijní společnosti.

(1) Opatření k nápravě, jiná opatření a odnětí povolení a souhlasu ve vztahu k transformovanému fondu se obdobně řídí tímto zákonem.

(2) Česká národní banka může penzijní společnosti, za přiměřeného použití podmínek § 150, nařídit převod transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti obhospodařující transformovaný fond.

(4) Penzijní společnost se dopustí přestupku, pokud

(3) Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze odejmout, pouze pokud jsou dány předpoklady k nařízení převodu transformovaného fondu podle odstavce 2 a žádná z penzijních společností obhospodařujících transformovaný fond do 3 měsíců od výzvy České národní banky nevyjádřila souhlas s převzetím transformovaného fondu.

(5) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu ve výši uvedené v § 160 odst. 5.