(2) Prováděním mezinárodní pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování nebo dožadování mezinárodní pomoci při

a) vymáhání finančních pohledávek,

b) zajištění finančních pohledávek,

c) výměně informací souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních pohledávek,

d) doručování dokumentů souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních pohledávek.