Hlava 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje:
a) způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení útvarů podzemních vod,
b) způsob hodnocení stavu podzemních vod a
c) náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) znečišťující látkou látka, která může ohrozit jakost podzemních vod,
b) vstupem znečišťující látky do podzemních vod přímé nebo nepřímé zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské činnosti,
c) normou jakosti podzemní vody norma environmentální kvality, vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí,
d) prahovou hodnotou norma environmentální kvality, která je uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky,
e) referenční hodnotou hodnota koncentrace znečišťující látky nebo ukazatele znečištění v podzemních vodách, jejíž překročení indikuje vliv lidské činnosti a zhoršenou jakost těchto vod,
f) významným a trvalým vzestupným trendem jakékoli statisticky a z hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnoty ukazatele znečištění podzemních vod, u nichž je nutné zvrátit tento trend a stanovit počátek zvratu tohoto trendu v souladu s § 9 a částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce,
g) úrovní pozadí koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá nulové či velmi nízké antropogenní změně ve srovnání s nenarušenými podmínkami,
h) přirozenou koncentrací koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá podmínkám, které nejsou ovlivněny lidskou činností,
i) výchozí úrovní průměrná roční hodnota výsledků programů zjišťování stavu podzemních vod alespoň z let 2007 a 2008 nebo, v případě látek identifikovaných po uplynutí uvedených let, v průběhu prvního období, pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů,
j) monitorovacím místem typu A místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se nevztahuje povolení k nakládání s vodami,
k) monitorovacím místem typu B místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se vztahuje povolení k nakládání s vodami2),
n) kontaminačním mrakem soustředěný shluk znečišťujících látek, které se mohou šířit v podzemních vodách.
Hlava 2
VYMEZENÍ HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONŮ A VYMEZENÍ ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD
§ 3
Vymezení hydrogeologických rajonů
(1) Hydrogeologické rajony jsou vymezeny na základě přírodních charakteristik, zejména podle hydrogeologických poměrů, typu zvodnění a oběhu podzemních vod.
(2) Hydrogeologické rajony jsou složeny z jednoho či více útvarů podzemních vod.
(3) Seznam hydrogeologických rajonů je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.
(4) Údaje o hranicích a umístění hydrogeologických rajonů jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.
§ 4
Vymezení útvarů podzemních vod
(1) Seznam útvarů podzemních vod je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.
(2) Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné vrstvě.
(3) Údaje o hranicích a umístění útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.
Hlava 3
§ 5
Hodnocení stavu podzemních vod
Hodnocení stavu podzemních vod sestává z
a) hodnocení stavu útvarů podzemních vod,
b) hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů a kontaminačních mraků a
c) hodnocení jakosti podzemních vod.
§ 6
Způsob hodnocení stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu.
(2) Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod.
(3) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru probíhá ve spolupráci dotčených stran v rámci mezinárodních komisí3).
(4) Při grafickém znázornění se dobrý stav útvarů podzemních vod označuje zelenou barvou a nevyhovující stav červenou barvou.
§ 7
Způsob hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod se provádí minimálně pro všechny znečišťující látky, které k takovému označení přispívají.
(3) K hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se používají normy jakosti podzemní vody. Pokud správce povodí či pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona s ohledem na výsledky zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod u daného útvaru podzemních vod předpokládá, že by normy jakosti podzemní vody mohly zmařit dosažení environmentálních cílů týkajících se souvisejících útvarů povrchových vod uvedených v § 23a vodního zákona nebo vést k významnému zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na útvaru podzemních vod přímo závislé, zavede v souladu s tabulkou č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky přísnější prahové hodnoty. Programy a opatření vztahující se k těmto prahovým hodnotám se uplatňují rovněž pro činnosti upravené v § 33 vodního zákona a nařízením vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu10).
(4) Výsledky hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se vyjadřují klasifikací dobrý nebo nevyhovující.
§ 8
Způsob hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 4 této vyhlášky.
(2) Výsledky hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se vyjádří klasifikací dobrý nebo nevyhovující.
§ 9
Způsob hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu a hodnocení kontaminačních mraků
(1) Hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se provádí pro znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatelů znečištění zjištěné v rizikových útvarech podzemních vod jedenkrát za šest let za podmínek definovaných částí A přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(2) Výsledky hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se vyjádří jako identifikovaný či neidentifikovaný významný a trvalý vzestupný trend.
(3) Pro identifikovaný významný a trvalý vzestupný trend se stanoví počátek zvratu tohoto trendu v souladu s částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce jako procentní podíl úrovně norem jakosti podzemních vod stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce a prahových hodnot.
(4) Při identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu znečišťujících látek, které se vyskytují přirozeně i vlivem lidské činnosti, se přihlédne k výchozím úrovním a pokud existují, k údajům shromážděným před začátkem příslušných programů monitoringu.
(5) Pro hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se používají data z provozního monitoringu a situačního monitoringu, přičemž se určí rok nebo období, od kterého se identifikace trendu zaznamenává.
(6) Podkladem pro hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů je zejména hodnocení jakosti podzemních vod a hodnocení vývoje jakosti podzemních vod.
(7) Hodnocení kontaminačních mraků se provádí jedenkrát za šest let pro všechny kontaminační mraky, které mohou ohrozit cíle ochrany vod jako složky životního prostředí, a spočívá v hodnocení trendů znečišťujících látek v nich identifikovaných.
(8) Výsledkem hodnocení trendů znečišťujících látek v kontaminačních mracích podle odstavce 7 jsou informace o směru šíření kontaminačních mraků, jejich vlivu na chemický stav útvarů podzemních vod a riziko, které mohou představovat pro lidské zdraví a životní prostředí.
(9) Při grafickém znázornění se významný a trvalý vzestupný trend znečišťujících látek označuje černou tečkou, počátek zvratu významného a trvalého vzestupného trendu se označuje modrou tečkou.
§ 10
Způsob hodnocení jakosti podzemních vod
(1) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za rok pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí A přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(2) K hodnocení jakosti se použijí referenční hodnoty stanovené v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 11
Způsob hodnocení vývoje jakosti podzemních vod
(1) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za tři roky pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí B přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(2) Výsledkem hodnocení vývoje jakosti podzemních vod je stoupající, klesající nebo neměnný trend koncentrací jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich ukazatelů.
§ 12
Zajištění systému kvality
Zjišťování stavu podzemních vod provádějí laboratoře, které:
a) mají zavedený systém kvality v souladu se zákonem o technických požadavcích na výrobky4) a v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025,
b) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných k tomu akreditovanými organizacemi (ISO/IEC 43 - 1), které pokrývají celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a
c) národnímu akreditačnímu orgánu prokazují způsobilost prováděním analýz dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám environmentální kvality.
§ 13
Minimální pracovní kritéria metod analýz
(1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody mají na úrovni příslušných norem jakosti podzemních vod a prahových hodnot kombinovanou rozšířenou nejistotu měření (U2k) 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší 30 % odpovídající normy jakosti podzemních vod a prahových hodnot.
(2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma jakosti podzemních vod nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, sledování takového ukazatele bude prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující nepřiměřené náklady. Zdůvodnění a popis použité nejlepší dostupné techniky se uvede v příslušném programu monitoringu.
§ 14
Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
(1) Rozsah analýzy chemických ukazatelů je dán účelem jednotlivých programů monitoringu.
(2) Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti se pro účely hodnocení stavu vod s příslušnými normami jakosti podzemních vod bere v úvahu kombinovaná rozšířená nejistota měření (U2k).
(3) Pokud se hodnoty ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, výsledky měření se pro výpočet průměrných hodnot stanoví na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.
(4) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 3 nachází pod mezí stanovitelnosti, uvedená hodnota se označuje jako menší než mez stanovitelnosti.
(5) Odstavec 3 se nepoužije v případě normy jakosti podzemních vod pro pesticidy celkem stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo v případech, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny ukazatelů včetně jejich rozpadových či reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se výsledek pod mezí stanovitelnosti nezapočítává a do celkového součtu se započítávají pouze hodnoty jednotlivých ukazatelů ve skupině nad mezí stanovitelnosti.
§ 15
Monitorovací sítě podzemních vod
(1) Monitorovací síť podzemních vod se navrhuje v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných území České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“) a podle účelu se dělí na:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod,
b) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod.
(2) Monitorovací síť chemického stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby poskytla souvislý přehled o jakosti podzemních vod v dílčím povodí, umožnila identifikovat významné a trvalé vzestupné trendy znečišťujících látek a umožnila hodnotit chemický stav útvarů podzemních vod podle této vyhlášky.
(3) Monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby:
a) poskytla spolehlivé údaje k vyhodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod nebo skupin útvarů podzemních vod podle této vyhlášky, včetně vyhodnocení využitelného množství podzemních vod, přírodních zdrojů, režimů hladin a vydatností podzemních vod,
b) obsahovala počet reprezentativních monitorovacích míst a četnost měření v rozsahu, který umožní stanovit průběh hladiny podzemních vod, odhad směru a velikosti proudění podzemních vod, režim hladin a vydatnost v každém útvaru podzemních vod nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování,
c) pro rizikové útvary podzemních vod zajistila takovou hustotu monitorovacích míst a četnost měření, která umožní vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na režim hladin a vydatností podzemních vod a na související útvary povrchových vod, vodní a suchozemské ekosystémy,
d) pro útvary podzemních vod, které mají přeshraniční charakter, zajistila počet monitorovacích míst a četnost měření, který umožní stanovit odhad směru a velikosti proudění podzemní vody a zjištění ovlivnění režimu hladin a vydatnosti podzemních vod.
Hlava 4
NÁLEŽITOSTI PROGRAMŮ ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD
Program monitoringu podzemních vod
§ 16
Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod
(1) Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod jsou:
a) Rámcový program monitoringu,
b) Program monitoringu podzemních vod,
c) Programy průzkumného monitoringu.
(2) Program monitoringu podzemních vod podle odstavce 1 písm. b) se skládá z:
a) Programu situačního monitoringu podzemních vod,
b) Programu provozního monitoringu podzemních vod,
c) Programu monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod.
(3) Subjekt zajišťující programy zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod podle schválených programů monitoringu hodnotí v intervalech nepřesahujících tři roky průběh a plnění jednotlivých programů monitoringu.
(4) Program situačního monitoringu podzemních vod, Program provozního monitoringu podzemních vod a Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod se aktualizují nejpozději do šesti let od jejich schválení, a to nejpozději ke dni 31. října předcházejícího kalendářního roku.
§ 17
Program situačního monitoringu podzemních vod
(1) Program situačního monitoringu vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro
a) doplnění a ověření výsledků analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod,
b) hodnocení chemického stavu všech útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,
c) hodnocení dlouhodobého vývoje jakosti způsobeného změnami přírodních podmínek,
d) hodnocení jakosti podzemních vod,
e) vedení vodní bilance,
f) účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
g) plánování v oblasti vod,
h) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí,
(2) Program situačního monitoringu stanoví zejména:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst,
b) seznam sledovaných ukazatelů, četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž na všech monitorovacích místech jsou bez výjimky sledovány ukazatele: obsah kyslíku, hodnota pH, vodivost, dusičnany a amonné ionty.
(3) Na vybraných monitorovacích místech rizikových útvarů podzemních vod jsou sledovány ukazatele, které k takovému označení útvaru podzemních vod přispívají. Vybraným monitorovacím místem se v tomto smyslu rozumí monitorovací místo, které může postihnout vliv lidské činnosti identifikované v rámci zhodnocení vlivů a dopadů na stav podzemních vod.
(4) Na vybraných monitorovacích místech útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru jsou sledovány ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů využívání daného útvaru podzemních vod závislých na proudění vody. Tyto ukazatele jsou stanoveny v rámci spolupráce v mezinárodních komisích3).
(5) Program situačního monitoringu se navrhuje na základě analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod pro každé období platnosti plánů povodí.
§ 18
Program provozního monitoringu podzemních vod
(1) Program provozního monitoringu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro:
a) hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,
b) hodnocení jakosti podzemních vod,
c) vedení vodní bilance,
d) plánování v oblasti vod,
e) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí a
(2) Program provozního monitoringu stanoví zejména:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst,
b) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž:
2. na monitorovacích místech, kde výsledky hodnocení jakosti naznačují, že bylo dosaženo 75% úrovně norem jakosti stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot, jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, pro které bylo této úrovně dosaženo.
1. na monitorovacích místech příslušného rizikového útvaru podzemních vod jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, které k takovému označení útvaru podzemních vod vedou,
(3) Program provozního monitoringu je prováděn v letech, kdy není prováděn Program situačního monitoringu.
§ 19
Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod
(1) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem pro:
a) hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod,
b) hodnocení režimu hladin a vydatností pramenů podzemních vod, včetně jejich dlouhodobých trendů a rovnováhy mezi doplňováním a odběry podzemních vod,
c) vyhodnocení přírodních zdrojů podzemních vod,
e) plánování v oblasti vod,
(2) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod stanoví zejména:
a) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst a jejich počtu,
b) četnost sledování hladin a vydatností pramenů pro každé monitorovací místo.
§ 20
Programy průzkumného monitoringu
(1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:
a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu, cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,
b) vymezení monitorovacích míst,
c) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo.
(2) Programy průzkumného monitoringu se uplatní:
a) tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
b) v případě, že výsledky situačního monitoringu a hodnocení trendů indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do Programu provozního monitoringu,
c) za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění, nebo
d) za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod.
(3) Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby, vždy ve vazbě na útvary podzemních vod.
(4) Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí podle § 54 vodního zákona, Česká inspekce životního prostředí, obec s rozšířenou působností nebo pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona.
§ 21
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení.
k vyhlášce č. 5/2011 Sb.
Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot
Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot
Část A
Část A:
Normy jakosti podzemních vod
Tabulka 1: Normy jakosti podzemních vod
| Znečišťující látka | Norma jakosti |
|---|---|
| Dusičnany | 50mg/l |
| Účinné látky v pesticidech včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů* | 0,1 μg/l 0,5 μg/1 (pesticidy celkem) ** |
* Pesticidy se rozumí přípravky podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů, a biocidní přípravky podle § 2 zákona č. 120/2002 o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.
Vysvětlivky:
** „Pesticidy celkem“ znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo zjištěno podle § 7 až 15 této vyhlášky.
Část B
Část B:
Způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod
Tabulka 2: Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů
| Látky, ionty, které se mohou vyskytovat přirozeně nebo v důsledku lidské činnosti | Uměle vyráběné syntetické látky | Parametry ukazující na zasolování nebo jiné vniky |
|---|---|---|
| Arsen | Trichlorethylen | Vodivost |
| Kadmium | Tetrachlorethylen | |
| Olovo | ||
| Rtuť | ||
| Amonné ionty | ||
| Chloridy | ||
| Sírany | ||
| Fosforečnany | ||
| Dusitany |
(1) Prahové hodnoty se stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění, na jejichž základě jsou útvary podzemních vod označovány za rizikové.
(2) Prahové hodnoty znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění se stanoví tak, aby při jejich překročení na monitorovacím místě nebyla splněna jedna nebo více podmínek dobrého chemického stavu podle přílohy č. 3 této vyhlášky.
(3) Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, zohlední se zvýšené úrovně pozadí u dotčeného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. Při určování úrovní pozadí se postupuje tak, že:
c) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod a dostatečné informace o geochemických přenosech a procesech, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další údaje a informace, a tam, kde je to vhodné, odhadnou se úrovně pozadí na základě statistických referenčních výsledků pro stejný typ zvodnělých vrstev v oblastech, pro které jsou k dispozici dostatečné monitorovací údaje.
a) určení úrovní pozadí se zakládá na charakterizaci útvarů podzemních vod a na výsledcích monitorování podzemních vod podle této vyhlášky a jiných právních předpisů upravujících zjišťování a hodnocení stavu vod11). Způsob monitorování a interpretace údajů zohlední skutečnost, že podmínky proudění podzemních vod a chemické složení podzemních vod se laterálně a horizontálně mění,
b) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další potřebné údaje. Do doby získání těchto údajů se úrovně pozadí určí na základě omezených monitorovacích údajů prostřednictvím zjednodušeného přístupu. Tam, kde je to vhodné, se využije podsoubor vzorků, u kterých ukazatele nevykazují žádný vliv lidské činnosti. Pokud jsou k dispozici informace o geochemických přenosech a procesech, zohlední se,
(4) Při stanovení prahových hodnot se zohlední:
b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkce podzemních vod,
a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími útvary povrchových vod, vodními ekosystémy a souvisejícími suchozemskými ekosystémy,
c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v tabulce č. 2 této přílohy,
d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o přirozených koncentracích a o vodní bilanci,
f) kvalita údajů a rozsah dostupných dat, na jejichž základě se prahové hodnoty stanovují, přístup různých analytických metod při stanovení přirozených koncentrací látek, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak i v důsledku lidské činnosti.
e) původ znečišťujících látek, jejich možný přirozený výskyt, jejich toxicita a tendence se pohybovat v půdním a horninovém prostředí, jejich perzistence a jejich bioakumulační potenciál,
(5) Pokud dojde ke zvýšení přirozených koncentrací u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto přirozené koncentrace u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot.
(6) Prahové hodnoty se stanoví na úrovni útvaru podzemních vod; prahové hodnoty mohou být stejné pro více útvarů podzemních vod; při stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod, které mají mezinárodní charakter anebo pro útvary podzemních vod, které se nacházejí v mezinárodním povodí se prahové hodnoty stanoví ve spolupráci s mezinárodními komisemi.4)
(7) Seznam prahových hodnot se změní, pokud nové informace o znečišťujících látkách, skupinách látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta.
(8) Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění rizikový.
k vyhlášce č. 5/2011 Sb.
Významný a trvalý vzestupný trend a počátek zvratu trendu
Významný a trvalý vzestupný trend a počátek zvratu trendu
Část A
Část A:
Podmínky identifikace významného a trvale vzestupného trendu
Za účelem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů se:
c) pro analýzy trendů na jednotlivých monitorovacích místech použijí statistické metody například regresní analýza,
a) příslušný program monitoringu sestaví tak, že četnost monitorování a umístění monitorovacích míst:
iii. zohledňuje aktuální fyzikální a chemické charakteristiky útvaru podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti jejich obnovy a doby infiltrace půdou nebo podložím,
ii. umožňuje dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů, aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře zmírnit,
i. poskytuje informace nutné k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy bude možné s dostatečnou přesností a spolehlivostí odlišit od přírodního kolísání,
d) všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti, s výjimkou ukazatelů, kde se hodnotí jejich suma (např. pesticidů) stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky, přiřadí poloviční hodnota horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě.
Část B
Část B:
Postup identifikace počátku zvratu významného a trvalého vzestupného trendu
(1) Za počátek zvratu trendu se považuje dosažení koncentrace znečišťující látky na úrovni 75% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot pokud:
a) není nutné stanovit počátek změny trendu dříve tak, aby opatření vedoucí ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce zmírnit, nebo
b) neexistuje důvod stanovení počátku změny trendu dříve, protože je kvůli mezi stanovitelnosti nemožné zjistit trend odpovídající úrovni 75% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot.
(2) Počátek změny trendu lze stanovit i později, pokud rychlost zvyšování a možnosti trendů jsou takové, že i pozdější zahájení opatření ke změně trendu stále umožňuje hospodárné zamezení jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo jeho zmírnění v co největší míře. Takové stanovení nesmí vést k jakémukoli zpoždění, pokud jde o dodržení lhůt cílů ochrany vod.5)
(4) Jakmile je pro rizikový útvar podzemních vod stanoven počátek zvratu trendu podle předchozích ustanovení, nelze jej během šestiletého plánu povodí změnit.
k vyhlášce č. 5/2011 Sb.
Postup hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Postup hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Část A
Část A:
Kritéria dobrého a nevyhovujícího chemického stavu podzemních vod
(1) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud:
b) hodnoty norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nejsou překročeny na žádném monitorovacím místě daného útvaru podzemních vod nebo skupiny útvarů podzemních vod.
a) výsledky programů monitoringu podzemních vod:
2. vnosy znečišťujících látek nejsou takové, aby způsobily nedosažení cílů ochrany vod souvisejících útvarů povrchových vod, zhoršení chemického nebo ekologického stavu těchto útvarů povrchových vod nebo poškození přímo závislých suchozemských ekosystémů,
1. nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků znečišťujících látek do útvaru podzemních vod,
(2) Pokud je hodnota normy jakosti nebo prahová hodnota stanovená v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky překročena na jednom nebo více monitorovacích místech, je pro tento útvar podzemních vod provedeno šetření postupem podle části B této přílohy.
(3) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud šetření provedené podle odstavce 2 prokáže, že
a) koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti podzemních vod nebo prahové hodnoty stanovené v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nepředstavují významné riziko pro životní prostředí, a to s přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod,
c) jsou splněny požadavky pro chráněné oblasti stanovené podle zvláštních právních předpisů8) a
b) jsou splněny podmínky stanovené v bodě a) odstavci 1 této přílohy,
d) funkce útvaru podzemních vod, ze kterého jsou podzemní vody užívány pro různé potřeby společnosti, především pak pro zásobování obyvatel pitnou vodou, nebyla znečištěním významně narušena.
(4) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého chemického stavu útvaru podzemních vod definované v odstavcích 1 až 3 části A této přílohy.
Část B
Část B:
Náležitosti šetření
(1) Šetření prováděné v případech uvedených v odst. 2 části A této přílohy zohlední:
b) výsledky z monitorovací sítě získané v souladu s § 7 až 12 této vyhlášky,
a) informace shromážděné v rámci analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod,
c) veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s hodnotami norem jakosti podzemních vod stanovenými v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahovými hodnotami.
(2) V případech uvedených v bodě a) a d) odst. 3 části A této přílohy se provede dodatečné prošetření, které předběžně odhadne, do jaké míry převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu jakosti podzemní vody nebo prahovou hodnotu. Toto šetření se provádí na základě náležitých shrnutí výsledků zjišťování stavu, nebo za pomoci odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod.
(3) V případech uvedených v bodě b) a c) odst. 3 části A této přílohy je provedeno dodatečné prošetření, které zhodnotí:
b) množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou transportovány, nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být transportovány z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod nebo přímo závislých suchozemských ekosystémů,
a) dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod,
c) pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek transportovaných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých suchozemských ekosystémů,
e) ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod představují pro jakost vody určené k odběru pro lidskou spotřebu.
d) rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod,
k vyhlášce č. 5/2011 Sb.
Postup hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
Postup hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
(1) Kvantitativní stav se považuje za dobrý pokud:
a) úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemních vod je taková, že využitelné množství zdroje9) podzemní vody není převýšeno dlouhodobým průměrným ročním odebíraným množstvím a zároveň,
b) úroveň hladiny podzemní vody není vystavena změnám způsobených lidskou činností, které by způsobily:
iii. jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů.
i. nedosažení cílů ochrany vod pro související útvary povrchových vod,
ii. jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,
c) změny ve směrech proudění podzemních vod v útvaru podzemních vod vyplývající ze změn úrovně hladiny se vyskytují dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale neindikují vnikání znečišťujících látek, ani setrvalý a jasně identifikovatelný vliv lidské činnosti ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.
(2) Kvantitativní stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého kvantitativního stavu útvaru podzemních vod definované v odstavci 1 této přílohy.
k vyhlášce č. 5/2011 Sb.
Postup hodnocení jakosti a vývoje jakosti podzemních vod
Postup hodnocení jakosti a vývoje jakosti podzemních vod
Část A
Část A:
Postup hodnocení jakosti podzemních vod
(1) Pro hodnocení jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z programů situačního nebo provozního monitoringu (dále jen „příslušný program monitoringu“), a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2).
(2) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu.
(3) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu, a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.
(4) Hodnocení jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod, se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2), a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.
(5) Hodnocení jakosti podzemních vod spočívá v porovnání průměrné roční hodnoty (aritmetický průměr) na jednotlivých monitorovacích místech s příslušnou normou jakosti nebo prahovou hodnotou. V případech, kdy je k dispozici pouze jedna hodnota měření, se průměr nepoužije.
(6) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro látky a ukazatele skupiny A (tab. č. 1 této přílohy) je vyhovující nebo nevyhovující jakost podzemních vod.
(7) Jakost podzemních vod se považuje za vyhovující, pokud žádná průměrná roční hodnota ukazatele nepřesáhne na monitorovacím místě normu jakosti nebo prahovou hodnotu stanovenou v tabulce č. 1 této přílohy.
(8) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny B (tab. č. 2 této přílohy) je přítomnost či absence možného vlivu lidské činnosti.
1 Prahové hodnoty 0,21 a 0,3 platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 0,5 mg/l.
2 Přísnější prahové hodnoty (15,05; 16,82 a 19,92 mg/l) platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 50 mg/l
1 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
Tabulka č. 3: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C
**MS – mez stanovitelnosti
*CAS – jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny
Tabulka č. 2: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B
*CAS – jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny
5 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
4 Prahová hodnota je minimum
(9) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C (tab. č. 3 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční hodnoty.
Tabulka č. 1: Seznam znečišťujících látek a ukazatelů a jejich hodnot skupiny A
3 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
2 Přísnější prahové hodnoty (15,05; 16,82 a 19,92 mg/l) platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 50 mg/l
1 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
| Název ukazatele | CAS | |
|---|---|---|
| draslík | 7440-09-7 | mg/l |
| hořčík | 7439-95-4 | mg/l |
| křemičitany | 15593-90-5 | mg/l |
| měď | 7440-50-8 | μg/l |
| stroncium | 7440-24-6 | μg/l |
| vápník | 7440-70-2 | mg/l |
| železo | 7439-89-6 | mg/l |
Tabulka č. 3: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C
**MS – mez stanovitelnosti
*CAS – jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny
| Název látky | CAS* | Jednotka | Norma jakosti | Prahová hodnota |
|---|---|---|---|---|
| (2,4-D) | ||||
| dimetachlor | 50563-36-5 | μg/l | 0,1 | |
| dusičnany | mg/l | 50 | 15,05 – | |
| 19,922 | ||||
| dusitany | mg/l | 0,5 | ||
| fluoranten | 206-44-0 | μg/l | 0,1 | |
| fosforečnany | μg/l | 0,5 | ||
| hexazinon | 51235-04-2 | μg/l | 0,1 | |
| hliník a jeho sloučeniny | 7429-90-5 | μg/l | 200 | |
| indeno(1,2,3 -cd)pyren | 193-39-5 | μg/l | 0,002 | |
| chloridazon | 1698-60-8 | μg/l | 0,1 | |
| chloridy | mg/l | 200 | ||
| chlorotoluron | 15545-48-9 | μg/l | 0,1 | |
| chlorpyrifos3 | 2921-88-2 | μg/l | 0,1 | 0,03 |
| isoproturon | 34123-59-6 | μg/l | 0,1 | |
| kadmium a jeho sloučeniny | 7440-43-9 | μg/l | 0,25 | |
| kyanidy celkové | 5-12-5 | μg/l | 500 | |
| kyselinová neutralizační kapacita do pH 4.54 | mmol/1 | 0,2 | ||
| metolachlor | 51218-45-2 | μg/l | 0,1 | |
| metolachlor ESA | 171118-09-5 | μg/l | 0,1 | |
| metolachlor OA | 152019-73-3 | μg/l | 0,1 | |
| naftalen | 91-20-3 | μg/l | 0,1 | |
| nikl a jeho sloučeniny | 7440-02-0 | μg/l | 20 | |
| olovo a jeho sloučeniny | 7439-92-1 | μg/l | 5 | |
| pesticidy (suma) | μg/l | 0,5 | ||
| prometryn | 7287-19-6 | μg/l | 0,1 | |
| rtuť a její sloučeniny | 7439-97-6 | μg/l | 0,2 | |
| simazin | 122-34-9 | μg/l | 0,1 | |
| sírany | mg/l | 400 | ||
| terbuthylazin | 5915-41-3 | μg/l | 0,1 | |
| terbuthylazin desethyl | 30125-63-4 | μg/l | 0,1 | |
| terbuthylazine hydroxy | 66753-07-9 | μg/l | 0,1 | |
| terbutryn | 866-50-0 | μg/l | 0,1 | |
| tetrachlorethen (PER) 1,1,2-trichlorethen | 127-18-4 | μg/l | 10 (suma) | |
| 79-01-6 | ||||
| trifluralin5 | 1582-09-8 | μg/l | 0,1 | 0,03 |
| trichlormethan | 67-66-3 | μg/l | 2,5 |
| Název látky | CAS* | Jednotka | Referenční hodnota |
|---|---|---|---|
| Přirozeně se vyskytující látky | |||
| antimon | 7440-36-0 | μg/l | 5 |
| baryum | 7440-39-3 | μg/l | 50 |
| berylium | 7440-41-7 | μg/l | 2 |
| bor | 7440-42-8 | μg/l | |
| fluoridy | 16984-48-8 | mg/l | 1,5 |
| chrom | 7440-47-3 | μg/l | 50 |
| kobalt | 7440-48-4 | μg/l | 3 |
| lithium | 7439-93-2 | μg/l | MS** |
| mangan | 7439-96-5 | mg/l | 0,05 |
| molybden | 7439-98-7 | μg/l | 5 |
| selen | 7782-49-2 | μg/l | 10 |
| sodík | 7440-23-5 | mg/l | 200 |
| vanad | 7440-62-2 | μg/l | 18 |
| zinek | 7440-66-6 | μg/l | 150 |
| Syntetické látky | |||
| atrazine-desethyl desisopropyl (diaminoatrazin) | 3397-62-4 | μg/l | 0,1 |
| atrazine-desisopropyl | 1007-28-9 | μg/l | 0,1 |
| atrazine-hydroxy | 2163-68-0 | μg/l | 0,1 |
| azoxystrobin | 131860-33-8 | μg/l | 0,1 |
| benzo(a)antracen | 56-55-3 | μg/l | 0,1 |
| bromacil | 314-40-9 | μg/l | 0,1 |
| bromoxynil | 1689-84-5 | μg/l | 0,1 |
| carbendazim | 10605-21-7 | μg/l | 0,1 |
| carbofuran | 1563-66-2 | μg/l | 0,1 |
| cyanazine | 21725-46-2 | μg/l | 0,1 |
| o,p'-DDD | 53-19-0 | μg/l | 0,1 |
| p,p'-DDD | 72-54-8 | μg/l | 0,1 |
| o,p'-DDE | 3424-82-6 | μg/l | 0,1 |
| p,p'-DDE | 72-55-9 | μg/l | 0,1 |
| o,p'-DDT | 789-02-6 | μg/l | 0,1 |
| desmetryn | 1014-69-3 | μg/l | 0,1 |
| di(2-ethylhexyl)ftalát DEHP | 117-81-7 | μg/l | 1,3 |
| dibenzo(a,h)antracen | 53-70-3 | μg/l | 0,016 |
| dichlobenil | 1194-65-6 | μg/l | 0,1 |
| 1,2-dichlorbenzen | 95-50-1 | μg/l | 0,1 |
| 1,3-dichlorbenzen | 541-73-1 | μg/l | 0,1 |
| 1,4-dichlorbenzen | 106-46-7 | μg/l | 0,1 |
| 1,2-dichlorethan | 107-06-2 | μg/l | 3 |
| 1,1-dichlorethen | 75-35-4 | μg/l | 0,1 |
| 1,2-cis-dichlorethen | 156-59-2 | μg/l | 0,1 |
| 1,2-trans-dichlorethen | 156-60-5 | μg/l | MS** |
| dichlormethan | 75-09-2 | μg/l | 0,1 |
| dichlorprop-P | 15165-67-0 | μg/l | 0,1 |
| dimethomorph | 110488-70-5 | μg/l | 0,1 |
| diuron | 330-54-1 | μg/l | 0,1 |
| EDTA | 60-00-4 | μg/l | 5 |
| ethofumesate | 26225-79-6 | μg/l | 0,1 |
| ethylbenzen | 100-41-4 | μg/l | 0,2 |
| fenantren | 85-01-8 | μg/l | 0,005 |
| fenhexamid | 126833-17-8 | μg/l | 0,1 |
| fluazifop-p-butyl | 79241-46-6 | μg/l | 0,1 |
| fluoren | 86-73-7 | μg/l | 0,1 |
| alfa-hexachlorcyklohexan | 319-84-6 | μg/l | 0,1 |
| beta-hexachlorcyklohexan | 319-85-7 | μg/l | 0,1 |
| gama-hexachlorcyklohexan | 58-89-9 | μg/l | 0,1 |
| chlorbenzen | 108-90-7 | μg/l | 0,1 |
| chlorethen | 75-01-4 | μg/l | 0,5 |
| chlorsulfuron | 64902-72-3 | μg/l | 0,1 |
| chrysen | 218-01-9 | μg/l | 0,005 |
| iprodione | 36734-19-7 | μg/l | 0,1 |
| kresoxim-methyl | 143390-89-0 | μg/l | 0,1 |
| lenacil | 2164-08-1 | μg/l | 0,1 |
| linuron | 330-55-2 | μg/l | 0,1 |
| MCPA | 94-74-6 | μg/l | 0,1 |
| MCPB | 94-81-5 | μg/l | 0,1 |
| mecoprop-P | 16484-77-8 | μg/l | 0,1 |
| metalaxyl | 57837-19-1 | μg/l | 0,1 |
| metazachlor | 67129-08-2 | μg/l | 0,1 |
| methoxyfenozide | 161050-58-4 | μg/l | 0,1 |
| metoxuron | 19937-59-8 | μg/l | 0,1 |
| metribuzin | 21087-64-9 | μg/l | 0,1 |
| metribuzin-desamino | 35045-02-4 | μg/l | 0,1 |
| metribuzin-desamino diketo | 52236-30-3 | μg/l | 0,1 |
| metribuzin-diketo | 56507-37-0 | μg/l | 0,1 |
| monolinuron | 1746-81-2 | μg/l | 0,1 |
| napropamide | 15299-99-7 | μg/l | 0,1 |
| nicosulfuron | 111991-09-4 | μg/l | 0,1 |
| NTA | 139-13-9 | μg/l | 5 |
| PCB28 | 7012-37-5 | μg/l | 0,007 |
| PCB52 | 35693-99-3 | μg/l | 0,007 |
| PCB101 | 37680-73-2 | μg/l | 0,007 |
| PCB118 | 31508-00-6 | μg/l | 0,007 |
| PCB138 | 35065-28-2 | μg/l | 0,007 |
| PCB153 | 35065-27-1 | μg/l | 0,007 |
| PCB180 | 35065-29-3 | μg/l | 0,007 |
| PDTA | 1939-36-2 | μg/l | MS** |
| pentachlorbenzen | 608-93-5 | μg/l | 0,1 |
| picloram | 1918-02-1 | μg/l | 0,1 |
| propachlor | 1918-16-7 | μg/l | 0,1 |
| propiconazole | 60207-90-1 | μg/l | 0,1 |
| pyren | 129-00-0 | μg/l | 0,1 |
| styren | 100-42-5 | μg/l | MS** |
| sulfosulfuron | 141776-32-1 | μg/l | 0,1 |
| tebuconazole | 107534-96-3 | μg/l | 0,1 |
| tetrachlormethan | 56-23-5 | μg/l | 0,1 |
| thiophanate-methyl | 23564-05-8 | μg/l | 0,1 |
| toluen | 108-88-3 | μg/l | 0,2 |
| triadimefon | 43121-43-3 | μg/l | 0,1 |
| triadimenol | 55219-65-3 | μg/l | 0,1 |
| triasulfuron | 82097-50-5 | μg/l | 0,1 |
| tribenuron-methyl | 101200-48-0 | μg/l | 0,1 |
| 1,1,2-trichlorethan | 79-00-5 | μg/l | MS** |
| (2,4,5-trichlorfenoxy)octová kyselina (2,4,5-T) | 93-76-5 | μg/l | 0,1 |
| triticonazole | 131983-72-7 | μg/l | 0,1 |
| o-xylen | 95-47-6 | μg/l | 0,2 |
| m+p-xylen | μg/l | MS** | |
| Všeobecné chemicko-fyzikální ukazatele | |||
| absorbance (254 nm,1 cm) | číslo | MS** | |
| barva | mg Pt/l | - | |
| celková objemová aktivita alfa | Bq/l | 0,3 | |
| huminové látky | 1415-93-6 | mg/l | MS** |
| CHSK-Mn | mg/l | 3 | |
| konduktivita v terénu | mS/m | MS** | |
| teplota vody | °C | 29 | |
| uhlík rozpuštěný organický | 7440-44-0 | mg/l | 5 |
| Ukazatele vyjádřené jako suma | |||
| fenoly těkající s vodní parou | mg/l | 0,5 | |
| chloralkany C10-13 | 85535-84-8 | μg/l | 0,4 |
| nonylfenoly | 25154-52-3 | μg/l | 20 |
| oktylfenoly | 1806-26-4 | μg/l | MS** |
| PAU | μg/l | 0,15 | |
| PCB | μg/l | 0,01 | |
| suma dichlorbenzenů S-DCB | μg/l | 0,25 | |
| tenzidy aniontové | mg/l | 0,3 | |
| uhlovodíky C10-C40 | mg/l | 0,1 | |
Tabulka č. 2: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B
*CAS – jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny
5 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
4 Prahová hodnota je minimum
(9) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C (tab. č. 3 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční hodnoty.
Tabulka č. 1: Seznam znečišťujících látek a ukazatelů a jejich hodnot skupiny A
3 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
| Název látky | CAS* | Jednotka | Norma jakosti | Prahová hodnota |
|---|---|---|---|---|
| acetochlor | 34256-82-1 | μg/l | 0,1 | |
| acetochlor ESA | 187022-11-3 | μg/l | 0,1 | |
| acetochlor OA | 194992-44-4 | μg/l | 0,1 | |
| alachlor | 15972-60-8 | μg/l | 0,1 | |
| alachlor ESA | 142363-53-9 | μg/l | 0,1 | |
| alachlor OA | 171262-17-2 | μg/l | 0,1 | |
| amonné ionty | mg/l | 0,21 – 0,51 | ||
| anthracen | 120-12-7 | μg/l | 0,1 | |
| arsen a jeho sloučeniny | 7440-38-2 | μg/l | 10 | |
| atrazin | 1912-24-9 | μg/l | 0,1 | |
| bentazon | 25057-89-0 | μg/l | 0,1 | |
| benzen | 71-43-2 | μg/l | 1 | |
| benzo(b)fluoranthen | 205-99-2 | μg/l | 0,03 | |
| benzo(k)fluoranthen | 207-08-9 | μg/l | 0,03 | |
| benzo(g,h,i)perylen | 191-24-2 | μg/l | 0,002 | |
| benzo(a)pyren | 50-32-8 | μg/l | 0,01 | |
| clopyralid | 1702-17-6 | μg/l | 0,1 | |
| p,p-DDT1 | 50-29-3 | μg/l | 0,1 | 0,01 |
| desethylatrazin | 6190-65-4 | μg/l | 0,1 | |
| dicamba | 1918-00-9 | μg/l | 0,1 | |
| 2,4 - dichlorfenoxyoctová kyselina | 94-75-7 | μg/l | 0,1 |
Část B
Část B:
Postup hodnocení vývoje jakosti podzemních vod
(1) Pro hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z příslušného programu monitoringu a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.
(2) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu a dále pro monitorovací místa pro která jsou data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.
(3) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.
(4) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů, a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.
(5) Hodnocení vývoje jakosti spočívá v časové analýze naměřených hodnot za období alespoň od roku 2006 a 2007; za dostatečně dlouhou délku srovnávaného období se přitom považuje 10 let.
(6) K hodnocení vývoje jakosti se použije statistická metoda, například lineární regrese.
k vyhlášce č. 5/2011 Sb.
Seznam hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod
Seznam hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod
| Číslo útvaru podzemních vod | Název útvaru podzemních vod | Pozice útvaru podzemních vod | Příslušný hydrogeologický rajon | Název příslušného hydrogeologického rajonu |
|---|---|---|---|---|
| 11100 | Kvartér Orlice | svrchní | 1110 | Kvartér Orlice |
| 11210 | Kvartér Labe po Hradec Králové | svrchní | 1121 | Kvartér Labe po Hradec Králové |
| 11220 | Kvartér Labe po Pardubice | svrchní | 1122 | Kvartér Labe po Pardubice |
| 11300 | Kvartér Loučné a Chrudimky | svrchní | 1130 | Kvartér Loučné a Chrudimky |
| 11400 | Kvartér Labe po Týnec | svrchní | 1140 | Kvartér Labe po Týnec |
| 11510 | Kvartér Labe po Kolín | svrchní | 1151 | Kvartér Labe po Kolín |
| 11520 | Kvartér Labe po Nymburk | svrchní | 1152 | Kvartér Labe po Nymburk |
| 11600 | Kvartér Urbanické brány | svrchní | 1160 | Kvartér Urbanické brány |
| 11710 | Kvartér Labe po Jizeru | svrchní | 1171 | Kvartér Labe po Jizeru |
| 11720 | Kvartér Labe po Vltavu | svrchní | 1172 | Kvartér Labe po Vltavu |
| 11800 | Kvartér Labe po Lovosice | svrchní | 1180 | Kvartér Labe po Lovosice |
| 11900 | Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve | svrchní | 1190 | Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve |
| 12110 | Kvartér Lužnice | svrchní | 1211 | Kvartér Lužnice |
| 12120 | Kvartér Nežárky | svrchní | 1212 | Kvartér Nežárky |
| 12300 | Kvartér Otavy a Blanice | svrchní | 1230 | Kvartér Otavy a Blanice |
| 13100 | Kvartér Úhlavy | svrchní | 1310 | Kvartér Úhlavy |
| 13200 | Kvartér Radbuzy | svrchní | 1320 | Kvartér Radbuzy |
| 13300 | Kvartér Mže | svrchní | 1330 | Kvartér Mže |
| 14100 | Kvartér Liberecké kotliny | svrchní | 1410 | Kvartér Liberecké kotliny |
| 14200 | Kvartér a miocén Žitavské pánve | svrchní | 1420 | Kvartér a miocén Žitavské pánve |
| 14300 | Kvartér Frýdlantského výběžku | svrchní | 1430 | Kvartér Frýdlantského výběžku |
| 15100 | Kvartér Odry | svrchní | 1510 | Kvartér Odry |
| 15200 | Kvartér Opavy | svrchní | 1520 | Kvartér Opavy |
| 15500 | Kvartér Opavské pahorkatiny | svrchní | 1550 | Kvartér Opavské pahorkatiny |
| 16100 | Kvartér Horní Moravy | svrchní | 1610 | Kvartér Horní Moravy |
| 16210 | Pliopeistocén Hornomoravského úvalu - severní část | svrchní | 1621 | Pliopleistocén Hornomoravského úvalu - severní část |
| 16220 | Pliopeistocén Hornomoravského úvalu - jižní část | svrchní | 1622 | Pliopleistocén Hornomoravského úvalu - jižní část |
| 16230 | Pliopleistocén Blaty | svrchní | 1623 | Pliopleistocén Blaty |
| 16240 | Kvartér Valové, Romže a Hané | svrchní | 1624 | Kvartér Valové, Romže a Hané |
| 16310 | Kvartér Horní Bečvy | svrchní | 1631 | Kvartér Horní Bečvy |
| 16320 | Kvartér Dolní Bečvy | svrchní | 1632 | Kvartér Dolní Bečvy |
| 16410 | Kvartér Dyje | svrchní | 1641 | Kvartér Dyje |
| 16420 | Kvartér Jevišovky | svrchní | 1642 | Kvartér Jevišovky |
| 16430 | Kvartér Svratky | svrchní | 1643 | Kvartér Svratky |
| 16440 | Kvartér Jihlavy | svrchní | 1644 | Kvartér Jihlavy |
| 16510 | Kvartér Dolnomoravského úvalu | svrchní | 1651 | Kvartér Dolnomoravského úvalu |
| 16520 | Kvartér soutoké oblasti Moravy a Dyje | svrchní | 1652 | Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje |
| 21100 | Chebská pánev | základní | 2110 | Chebská pánev (Chebská pánev) |
| 21200 | Sokolovská pánev | základní | 2120 | Sokolovská pánev |
| 21310 | Mostecká pánev - severní část | základní | 2131 | Mostecká pánev - severní část |
| 21320 | Mostecká pánev - jižní část | základní | 2132 | Mostecká pánev -jižní část |
| 21400 | Třeboňská pánev - jižní část | základní | 2140 | Třeboňská pánev - jižní část |
| 21510 | Třeboňská pánev - severní část | základní | 2151 | Třeboňská pánev - severní část |
| 21520 | Třeboňská pánev - střední část | základní | 2152 | Třeboňská pánev - střední část |
| 21600 | Budějovická pánev | základní | 2160 | Budějovická pánev |
| 22110 | Bečevská brána | základní | 2211 | Bečevská brána |
| 22120 | Oderská brána | základní | 2212 | Oderská brána |
| 22201 | Hornomoravský úval - severní část | základní | 2220 | Hornomoravský úval |
| 22202 | Hornomoravský úval - jižní část | základní | ||
| 22203 | Hornomoravský úval - střední část | základní | ||
| 22300 | Vyškovská brána | základní | 2230 | Vyškovská brána |
| 22410 | Dyjsko-svratecký úval | základní | 2241 | Dyjsko-svratecký úval |
| 22420 | Kuřimská kotlina | základní | 2242 | Kuřimská kotlina |
| 22501 | Dolnomoravský úval - severní část | základní | 2250 | Dolnomoravský úval |
| 22502 | Dolnomoravský úval - střední část | základní | ||
| 22503 | Dolnomoravský úval - jižní část | základní | ||
| 22610 | Ostravská pánev - ostravská část | základní | 2261 | Ostravská pánev - ostravská část |
| 22620 | Ostravská pánev - karvinská část | základní | 2262 | Ostravská pánev - karvinská část |
| 31100 | Pavlovské vrchy a okolí | základní | 3110 | Pavlovské vrchy a okolí |
| 32110 | Flyš v povodí Olše | základní | 3211 | Flyš v povodí Olše |
| 32121 | Flyš v povodí Ostravice | základní | 3212 | Flyš v povodí Ostravice |
| 32122 | Flyš v povodí Ostravice - Říčky po ústí do toku Lučina | základní | ||
| 32130 | Flyš v mezipovodí Odry | základní | 3213 | Flyš v mezipovodí Odry |
| 32210 | Flyš v povodí Bečvy | základní | 3221 | Flyš v povodí Bečvy |
| 32221 | Flyš v povodí Moravy - severní část | základní | 3222 | Flyš v povodí Moravy |
| 32222 | Flyš v povodí Moravy - jižní část | základní | ||
| 32230 | Flyš v povodí Váhu - severní část | základní | 3223 | Flyš v povodí Váhu - severní část |
| 32240 | Flyš v povodí Váhu - jižní část | základní | 3224 | Flyš v povodí Váhu - jižní část |
| 32301 | Středomoravské Karpaty - severní část | základní | 3230 | Středomoravské Karpaty |
| 32302 | Středomoravské Karpaty - jižní část | základní | ||
| 41100 | Polická pánev | základní | 4110 | Polická pánev |
| 42100 | Hronovsko-poříčská křída | základní | 4210 | Hronovsko-poříčská křída |
| 42210 | Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje | základní | 4221 | Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje |
| 42220 | Podorlická křída v povodí Orlice | základní | 4222 | Podorlická křída v povodí Orlice |
| 42310 | Ústecká synklinála v povodí Orlice | základní | 4231 | Ústecká synklinála v povodí Orlice |
| 42320 | Ústecká synklinála v povodí Svitavy | základní | 4232 | Ústecká synklinála v povodí Svitavy |
| 42400 | Královédvorská synklinála | základní | 4240 | Královédvorská synklinála |
| 42500 | Hořicko-miletínská křída | základní | 4250 | Hořicko-miletínská křída |
| 42610 | Kyšperská synklinála v povodí Orlice | základní | 4261 | Kyšperská synklinála v povodí Orlice |
| 42620 | Kyšperská synklinála - jižní část | základní | 4262 | Kyšperská synklinála - jižní část |
| 42700 | Vysokomýtská synklinála | základní | 4270 | Vysokomýtská synklinála |
| 42800 | Velkoopatovická křída | základní | 4280 | Velkoopatovická křída |
| 42910 | Králický prolom - severní část | základní | 4291 | Králický prolom - severní část |
| 42920 | Králický prolom - jižní část | základní | 4292 | Králický prolom - jižní část |
| 43100 | Chrudimská křída | základní | 4310 | Chrudimská křída |
| 43200 | Dlouhá mez - jižní část | základní | 4320 | Dlouhá mez - jižní část |
| 43300 | Dlouhá mez - severní část | základní | 4330 | Dlouhá mez - severní část |
| 43400 | Čáslavská křída | základní | 4340 | Čáslavská křída |
| 43500 | Velimská křída | základní | 4350 | Velimská křída |
| 43600 | Labská křída | základní | 4360 | Labská křída |
| 44100 | Jizerská křída pravobřežní | základní | 4410 | Jizerská křída pravobřežní |
| 44200 | Jizerský coniak | svrchní | 4420 | Jizerský coniak |
| 44300 | Jizerská křída levobřežní | základní | 4430 | Jizerská křída levobřežní |
| 45100 | Křída severně od Prahy | základní | 4510 | Křída severně od Prahy |
| 45210 | Křída Košáteckého potoka | základní | 4521 | Křída Košáteckého potoka |
| 45220 | Křída Liběchovky a Pšovky | základní | 4522 | Křída Liběchovky a Pšovky |
| 45230 | Křída Obrtky a Úštěckého potoka | základní | 4523 | Křída Obrtky a Úštěckého potoka |
| 45300 | Roudnická křída | základní | 4530 | Roudnická křída |
| 45400 | Ohárecká křída | základní | 4540 | Ohárecká křída |
| 45500 | Holedeč | základní | 4550 | Holedeč |
| 46110 | Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část | základní | 4611 | Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část |
| 46120 | Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část | základní | 4612 | Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část |
| 46200 | Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh | základní | 4620 | Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh |
| 46300 | Děčínský Sněžník | základní | 4630 | Děčínský Sněžník |
| 46400 | Křída Horní Ploučnice | základní | 4640 | Křída Horní Ploučnice |
| 46500 | Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice | základní | 4650 | Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice |
| 46600 | Křída Dolní Kamenice a Křinice | základní | 4660 | Křída Dolní Kamenice a Křinice |
| 47100 | Bazální křídový kolektor na Jizeře | hlubinný | 4710 | Bazální křídový kolektor na Jizeře |
| 47200 | Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe | hlubinný | 4720 | Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe |
| 47300 | Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále | hlubinný | 4730 | Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále |
| 51100 | Plzeňská pánev | základní | 5110 | Plzeňská pánev |
| 51200 | Manětínská pánev | základní | 5120 | Manětínská pánev |
| 51310 | Rakovnická pánev | základní | 5131 | Rakovnická pánev |
| 51320 | Žihelská pánev | základní | 5132 | Žihelská pánev |
| 51400 | Kladenská pánev | základní | 5140 | Kladenská pánev |
| 51510 | Podkrkonošský permokarbon | základní | 5151 | Podkrkonošský permokarbon |
| 51520 | Náchodský perm | základní | 5152 | Náchodský perm |
| 51610 | Dolnoslezská pánev - západní část | základní | 5161 | Dolnoslezská pánev - západní část |
| 51620 | Dolnoslezská pánev - východní část | základní | 5162 | Dolnoslezská pánev - východní část |
| 52110 | Poorlický perm - severní část | základní | 5211 | Poorlický perm - severní část |
| 52120 | Poorlický perm - jižní část | základní | 5212 | Poorlický perm -jižní část |
| 52210 | Boskovická brázda - severní část | základní | 5221 | Boskovická brázda - severní část |
| 52220 | Boskovická brázda - jižní část | základní | 5222 | Boskovická brázda jižní část |
| 61110 | Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor | základní | 6111 | Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor |
| 61120 | Krystalinikum Slavkovského lesa | základní | 6112 | Krystalinikum Slavkovského lesa |
| 61200 | Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň | základní | 6120 | Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň |
| 61310 | Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu | základní | 6131 | Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu |
| 61320 | Krystalinikum východní části Krušných hor | základní | 6132 | Krystalinikum východní části Krušných hor |
| 61330 | Teplický ryolit | základní | 6133 | Teplický ryolit |
| 62110 | Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potoka | základní | 6211 | Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potoka |
| 62121 | Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov | základní | 6212 | Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov |
| 62122 | Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - horní část povodí Černého potoka | základní | ||
| 62130 | Krystalinikum Českého lesa v povodí Černého potoka | základní | 6213 | Krystalinikum Českého lesa v povodí Černého potoka |
| 62210 | Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbrem | základní | 6221 | Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbrem |
| 62221 | Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy - západní část | základní | 6222 | Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy |
| 62222 | Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy - východní část | základní | ||
| 62223 | Krystalinikum a proterozoikum dolního toku Úhlavy | základní | ||
| 62300 | Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky | základní | 6230 | Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky |
| 62400 | Svrchní silur a devon Barrandienu | základní | 6240 | Svrchní silur a devon Barrandienu |
| 62500 | Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy | základní | 6250 | Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy |
| 63101 | Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy | základní | 6310 | Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy |
| 63102 | Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy -Vltava po soutok s tokem Malše | základní | ||
| 63201 | Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - jižní část | základní | 6320 | Krystalinikum v povodí Střední Vltavy |
| 63202 | Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - Horní povodí Skalice | základní | ||
| 63203 | Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - Mezipovodí Vltavy od soutoku s Vápenickým potokem po Slapy | základní | ||
| 63204 | Krystalinikum v povodí střední Vltavy - severní část | |||
| 64110 | Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny | základní | 6411 | Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny |
| 64120 | Krystalinikum Lužických hor | základní | 6412 | Krystalinikum Lužických hor |
| 64130 | Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy | základní | 6413 | Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy |
| 64140 | Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery | základní | 6414 | Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery |
| 64200 | Krystalinikum Orlických hor | základní | 6420 | Krystalinikum Orlických hor |
| 64311 | Krystalinikum severní části Východní Sudet - jihovýchodní část | základní | 6431 | Krystalinikum severní části Východní Sudet |
| 64312 | Krystalinikum severní části Východní Sudet - severozápadní část | základní | ||
| 64321 | Krystalinikum jižní části Východních Sudet | základní | 6432 | Krystalinikum jižní části Východních Sudet |
| 64322 | Krystalinikum jižní části Východních Sudet - Morava po soutok s tokem Moravská Sázava | základní | ||
| 64323 | Krystalinikum jižní části Východních Sudet -Oslava po ústí do toku Morava | základní | ||
| 65100 | Krystalinikum v povodí Lužnice | základní | 6510 | Krystalinikum v povodí Lužnice |
| 65200 | Krystalinikum v povodí Sázavy | základní | 6520 | Krystalinikum v povodí Sázavy |
| 65310 | Kutnohorské krystalinikum | základní | 6531 | Kutnohorské krystalinikum |
| 65321 | Krystalinikum Železných hor - jihovýchodní část | základní | 6532 | Krystalinikum Železných hor |
| 65322 | Krystalinikum Železných hor - severozápadní část | základní | ||
| 65401 | Krystalinikum v povodí Dyje - západní část | základní | 6540 | Krystalinikum v povodí Dyje |
| 65402 | Krystalinikum v povodí Dyje - východní část | základní | ||
| 65500 | Krystalinikum v povodí Jihlavy | základní | 6550 | Krystalinikum v povodí Jihlavy |
| 65601 | Krystalinikum v povodí Svratky - střední část | základní | 6560 | Krystalinikum v povodí Svratky |
| 65602 | Krystalinikum v povodí Svratky - Svitava po soutok s tokem Punkva | základní | ||
| 65603 | Krystalinikum v povodí Svratky - západní část | základní | ||
| 65700 | Krystalinikum brněnské jednotky | základní | 6570 | Krystalinikum brněnské jednotky |
| 66111 | Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry | základní | 6611 | Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry |
| 66112 | Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry - povodí Opavy po ústí do toku Odra | základní | ||
| 66120 | Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy | základní | 6612 | Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy |
| 66200 | Kulm Drahanské vrchoviny | základní | 6620 | Kulm Drahanské vrchoviny |
| 66300 | Moravský kras | základní | 6630 | Moravský kras |
| 66400 | Mladečský kras | základní | 6640 | Mladečský kras |