(1) Pro předepisování zdravotnického prostředku lékař (dále jen „předepisující lékař“) používá lékařské předpisy, kterými jsou poukazy a objednávky.

(2) Poukaz se použije v případě předepisování zdravotnického prostředku konkrétnímu pacientovi při poskytování ambulantní péče,

(3) Objednávka se použije v případě předepisování zdravotnických prostředků neurčitému okruhu pacientů pro účely poskytování zdravotních služeb, jedná-li se o zdravotnické prostředky, které mohou přímo nebo nepřímo ohrozit zdraví člověka.

(4) Na lékařském předpisu lze umístit pouze znaky nebo prvky, které neomezují čitelnost vyplňovaných údajů a které neobsahují údaje o jiných poskytovatelích zdravotních služeb.

(5) Lékařský předpis lze opatřit ochrannými prvky proti jeho zneužití.

(6) Otiskem razítka poskytovatele zdravotních služeb²) lze opatřit pouze vyplněné tiskopisy pro lékařské předpisy.

a) je-li zdravotnický prostředek plně nebo částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, nebo

b) jedná-li se o zdravotnický prostředek, který může přímo nebo nepřímo ohrozit zdraví člověka¹).