1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě.

2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny:

a) příjemce se zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a

b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu a

c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.

3. Odstavec 2 tohoto článku se nepoužije na odměny pobírané rezidentem jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě a vyplácené zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem tohoto druhého státu, jestliže:

a) příjemce poskytuje služby během tohoto zaměstnání jiné osobě než zaměstnavateli a tato osoba, přímo nebo nepřímo, dohlíží, řídí nebo kontroluje způsob, jakým jsou tyto služby vykonávány; a

b) tyto služby jsou nedílnou součástí činností vykonávaných touto osobou.

4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, člunu, letadla, v silničním nebo železničním vozidle provozované, provozovaného nebo provozovaném v mezinárodní dopravě rezidentem smluvního státu zdaněny v tomto státě.