(1) Lékařský posudek o uznání nemoci z povolání, o neuznání nemoci za nemoc z povolání nebo o ukončení nemoci z povolání (dále jen „posudek o nemoci z povolání“) poskytovatel v oboru pracovní lékařství prokazatelně předá

(2) Posudek o nemoci z povolání, u kterého nastaly podle zákona o specifických zdravotních službách právní účinky³), předá poskytovatel v oboru pracovní lékařství bez zbytečného odkladu

a) zaměstnavateli, u něhož posuzovaná osoba pracovala naposledy před zjištěním nemoci z povolání za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká, nebo před zjištěním nemoci neuznané jako nemoc z povolání, nebo

b) jinému subjektu, který poskytuje peněžité plnění související s nemocí z povolání; subjektu, který poskytuje peněžité plnění související s nemocí z povolání, se nepředává posudek o neuznání nemoci z povolání.

a) registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství,

b) příslušnému poskytovateli pracovnělékařské služby, jde-li o zaměstnance,

c) příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nebo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost u onemocnění, které mohlo vzniknout v souvislosti s prací s ionizujícím zářením nebo radioaktivními látkami, a to v případě, kdy byl příslušný orgán nebo úřad požádán o ověření podmínek vzniku nemoci z povolání; posudek o ukončení nemoci z povolání se příslušnému orgánu nebo úřadu nepředává,

d) zdravotní pojišťovně, u které je posuzovaná osoba pojištěna, s výjimkou posudku o neuznání nemoci z povolání.