9. Závěrem navrhovatelé shrnují, že napadená ustanovení v souvislosti s ostatními souvisejícími novelami mají jednoznačně prohibitivní a diskriminační charakter, ačkoli Česká republika dosud nesplnila svůj závazek dosáhnout podílu energie z obnovitelných zdrojů k roku 2020 ve výši 13 %; k roku 2010 pak indikativně 8% podílu, přičemž dle zpráv Energetického regulačního úřadu (§ 7 zákona č. 180/2005 Sb.) tohoto indikativního cíle nebylo dosaženo. Navrhovatelé mají za to, že z uvedeného plyne podstata záměru zákonodárce provedeného napadenými novelami. Nejde o srozumitelně formulovaný veřejný zájem, ale o sledování ryze fiskálního a prohibitivního záměru ve vztahu k jinak formálně podporovanému oboru, který je prováděn svévolnými legislativními zásahy zákonodárce. Zasahuje se jimi rovněž do mezinárodních závazků z přístupových dohod k Evropské unii, jimiž je Česká republika vázána. Způsob, jímž se napadenými ustanoveními zákonů zasahuje do již nabytých práv adresátů zákonné podpory, kterou formálně zachovává, ale současně ji přímočaře eliminuje (podrobuje ji odvodu, zdanění a odnímá osvobození od daně z příjmů), je ústavně nepřijatelný, a to nejen pro zásahy do principu rovnosti a nabytých majetkových práv, resp. oprávněného očekávání, retroaktivně účinnými novelami, ale i pro jejich vnitřní rozpornost. V případě nového zdanění povolenek daní darovací se navíc jedná o exces z ústavního pravidla, že daně lze uložit jen zákonem, a svěřuje se stanovení daňového základu moci výkonné, aniž se pro ně současně stanoví kritéria. Je zjevné, že zákonodárce vyhověl krátkodobým praktickým (fiskálním) cílům exekutivy odůvodňovaným veřejným zájmem na úkor vyšších hodnot, kterými jsou nedotknutelnost základních individuálních práv a důvěra v mocenské akty státu. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že žádný hospodářský, resp. fiskální, cíl takový zásah do náležitostí demokratického a právního státu neopodstatňuje. S ohledem na všechny shora uvedené právní a ekonomické argumenty mají navrhovatelé za to, že napadané části zákona č. 402/2010 Sb. a zákona č. 346/2010 Sb. jsou způsobilé přivodit závažné následky pro Českou republiku, a to zejména v podobě poklesu posuzování její obecné důvěryhodnosti (rating), vypovídající o stupni rizikovosti podnikání a o vyčíslení pravděpodobnosti, že země dostojí svým závazkům. Navrhovatelé jsou také přesvědčeni o reálnosti hrozby mezinárodních arbitráží subjektů, jež budou napadanými zákony dotčeny, přičemž následky takových arbitráží mohou hluboce zasáhnout ekonomiku České republiky. Navrhovatelé soudí, že krom posouzení ústavní konformity napadených ustanovení, jak se navrhuje shora, je namístě zkoumání jejich kontextu s původním režimem podpory energetiky z obnovitelných zdrojů, s ostatními nenapadenými novelizacemi, se správní praxí České republiky a kontextem s mezinárodními závazky České republiky.