14. Senát Parlamentu České republiky ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že po věcné stránce je návrh v zásadě shodný s návrhem podaným stejným navrhovatelem dne 13. listopadu 2008, který byl u Ústavního soudu vedený pod sp. zn. Pl. ÚS 33/08 [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 33/08 ze dne 11. 2. 2009 (ve SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz)]; ten Ústavní soud dne 11. února 2009 odmítl z důvodu neodstranitelné vady petitu, jelikož směřoval ke zrušení části první zákona č. 420/2002 Sb., tedy na zrušení části zákona novelizujícího. Nyní podaný návrh je z hlediska svého obsahu v zásadě identický s návrhem předchozím (argumentačně směřuje proti změně, která byla v ustanovení § 34 zákona č. 236/1995 Sb. provedena zákonem č. 420/2002 Sb. s účinností od 1. ledna 2003) s tím rozdílem, že navrhovatel formuloval petit nikoliv ve vztahu k novelizujícímu zákonu, ale ve vztahu k příslušným ustanovením novelizovaného zákona (§ 34 odst. 3 a 4 zákona o platu). Navrhovatel přitom formulací petitu navrhuje zrušení úpravy platné ke dni podání návrhu, jak lze dovozovat z výčtu všech novelizací zákona, tedy včetně těch novelizací, které následovaly po přijetí zákona č. 420/2002 Sb. V této souvislosti lze podle vyjádření Senátu zmínit především změnu schválenou v roce 2006 v rámci zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, jež spočívala v tom, že v návaznosti na nový systém nemocenského pojištění se do zákona o platu promítala obecná úprava, která byla obsažena v novém zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, (změna byla obsažena v části dvacáté deváté zákona č. 189/2006 Sb.). Úprava zavedená zákonem č. 420/2002 Sb. se tedy zrušovala a nahrazovala obsahově zcela jinou úpravou. Tato změna měla původně nastat s účinností od 1. ledna 2007. V souvislosti s posunem účinnosti nové zákonné úpravy nemocenského pojištění nejprve na 1. ledna 2008 a následně na 1. ledna 2009 pak došlo k tomu, že tato změna byla zapracována do zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, (část třicátá) a ze zákona č. 189/2006 Sb. byla vypuštěna (část dvacátá devátá v něm byla zrušena). Protože navrhovatel napadá (pozn. argumentačně) jako protiústavní pouze úpravu přijatou v rámci zákona č. 420/2002 Sb. a k dalším změnám následujícím po přijetí tohoto zákona se ve svém podání žádným způsobem nevyjadřuje (byť, jak je výše v záhlaví uvedeno, je petit formulován jinak), podávané vyjádření Senátu (prý) vychází z takto pojatého návrhu a zaměřuje se především na projednávání argumentačně napadené úpravy.