1. V § 33 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která znějí:
d) přijímat prohlášení prezidenta republiky, kterým se vzdává svého úřadu,“.
Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena e) až m).
c) přijímat slib prezidenta republiky,
„b) vyhlašovat volbu prezidenta republiky,

2. V § 41 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
„e) zkoumá, zda financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky proběhlo v souladu s pravidly podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky; zjistí-li porušení pravidel financování volební kampaně, zveřejní jím zjištěné porušení pravidel financování volební kampaně způsobem umožňujícím dálkový přístup,“.

3. Nadpis části sedmnácté zní: „SPOLEČNÁ SCHŮZE OBOU KOMOR“.

4. § 133 a 134 se včetně poznámek pod čarou č. 40 a 41 zrušují.

Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku (dále jen „ústavní žaloba“)42).
5. § 136 včetně poznámky pod čarou č. 42 zní:
42) Čl. 65 odst. 2 a 3 Ústavy.
§ 97 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění zákona č. 275/2012 Sb.“.
㤠136

„(1) Návrh ústavní žaloby může předložit nejméně jedna třetina senátorů.“.
6. V § 137 odstavec 1 zní:

7. V § 137 odst. 2 se slova „na podání“ zrušují a za slovo „velezrady“ se vkládají slova „nebo hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“.

8. V § 137 odst. 3, 4 a 5 se slova „na podání“ zrušují.

(1) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů.
(3) Ústavní žalobu doručí předseda Senátu Ústavnímu soudu ihned poté, co Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s jejím podáním. K ústavní žalobě předseda Senátu přiloží též usnesení Senátu o jejím schválení a usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu s jejím podáním.“.
9. § 138 zní:
(2) Jestliže Senát návrh ústavní žaloby schválí, pověří předsedu Senátu, aby ústavní žalobu předložil Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu s jejím podáním. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby ústavní žalobu při jednání v Poslanecké sněmovně odůvodnil. Pro případ, že s podáním ústavní žaloby bude vysloven souhlas, Senát rovněž rozhodne, zda pověří zastupováním Senátu v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jinou osobu než předsedu Senátu.
㤠138

㤠139
10. § 139 zní:
Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání44) je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.“.

11. V příloze č. 2 se v čl. 1 bod 9 zrušuje.