(1) Biopaliva splňují kritéria udržitelnosti, pokud

(2) Biopaliva vyrobená z odpadu³) nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria udržitelnosti, pokud vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3.

(3) Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti oproti emisím skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty musí činit nejméně
Hodnota emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se stanoví podle § 3. Hodnota emisí skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty je stanovena v bodě 3 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(4) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti. Půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti je půda, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má, či nikoliv:

(5) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí být vypěstována na půdě s velkou zásobou uhlíku. Půda s velkou zásobou uhlíku je půda, která měla ke dni 1. ledna 2008 jeden z uvedených statusů a již ho nemá:

(6) Biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

a) vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3,

b) biomasa použitá k jejich výrobě splňuje požadavky uvedené v odstavcích 4 až 7 a

c) biomasa použitá k jejich výrobě byla vypěstována v souladu s požadavky a normami podle společných pravidel pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie²), jde-li o biomasu vypěstovanou na území členského státu Evropské unie.

a) 35 % do 31. prosince 2016,

b) 50 % od 1. ledna 2017,

c) 60 % od 1. ledna 2018 v případě biopaliv vyrobených ve stacionárním zdroji, uvedeném do provozu 1. ledna 2017 nebo později.

a) les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy,

b) oblasti stanovené
pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedených účelů ochrany přírody,

c) vysoce biologicky rozmanité travní porosty, a to
Za vysoce biologicky rozmanité travní porosty se považují plochy s výskytem biotopů uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, pokud Evropská komise opatřením vydaným na základě čl. 7b odst. 3 druhého pododstavce směrnice 2009/30/ES nestanoví jinak.

a) mokřad, kterým se rozumí půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku,

b) plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 %, nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě,

c) plocha o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění způsobu výpočtu stanoveného v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení je zásoba uhlíku v oblasti, předtím než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně, taková, že by podmínky stanovené v odstavci 3 byly splněny.

1. zákonem o ochraně přírody a krajiny⁴), prováděcím právním předpisem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, nebo

2. rozhodnutím Evropské komise podle čl. 7c odst. 5 ve spojení s čl. 7b odst. 3 písm. b) bod ii) směrnice 2009/30/ES za účelem ochrany vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů,

1. travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a jež stále vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy,

2. porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako travní porosty a jsou druhově bohaté a neznehodnocené, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu travních porostů.