k nařízení vlády č. 351/2012 Sb.
ZPŮSOB STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ BĚHEM CELÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV
A. Standardní hodnoty
| Způsob výroby biopaliva | Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů | Standardní emise skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|---|
| 1. | Ethanol z řepy cukrové | 52 % | 40 |
| 2. | Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno) | 16 % | 70 |
| 3. | Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce) | 16 % | 70 |
| 4. | Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 34 % | 55 |
| 5. | Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) | 47% | 44 |
| 6. | Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce) | 69 % | 26 |
| 7. | Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) | 49 % | 43 |
| 8. | Ethanol z cukrové třtiny | 71 % | 24 |
| 9. | Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc. butyletheru (ETBE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 10. | Podíl z obnovitelných zdrojů terc. amylethyletheru (TAEE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 11. | Bionafta z řepkového semene | 38 % | 52 |
| 12. | Bionafta ze slunečnice | 51 % | 41 |
| 13. | Bionafta ze sojových bobů | 31 % | 58 |
| 14. | Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) | 19 % | 68 |
| 15. | Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) | 56 % | 37 |
| 16. | Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje*) | 83 % | 14 |
| 17. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene | 47 % | 44 |
| 18. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice | 62 % | 32 |
| 19. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován) | 26 % | 62 |
| 20. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) | 65 % | 29 |
| 21. | Čistý rostlinný olej z řepkového semene | 57 % | 36 |
| 22. | Bioplyn z organického komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn | 73 % | 23 |
| 23. | Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn | 81 % | 16 |
| 24. | Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn | 82 % | 15 |
| 25. | Ethanol z pšeničné slámy | 85 % | 13 |
| 26. | Ethanol z odpadního dřeva | 74 % | 22 |
| 27. | Ethanol z pěstovaných dřevin | 70 % | 25 |
| 28. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva | 95 % | 4 |
| 29. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin | 93 % | 6 |
| 30. | Dimethylether (DME) z odpadního dřeva | 95 % | 5 |
| 31. | DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin | 92 % | 7 |
| 32. | Methanol z odpadního dřeva | 94 % | 5 |
| 33. | Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin | 91 % | 7 |
| 34. | Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc. butyletheru (MTBE) | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol |
*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
B. Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během celého životního cyklu biopaliv
1. Emise skleníkových plynů vznikající výrobou a používáním biopaliv se vypočítají takto:
EB = eec + el + ep + etd + eu- esca - eccs - eccr - eee,
kde:
EB = celkové emise skleníkových plynů vznikajících během celého životního cyklu biopaliva;
eec = emise skleníkových plynů z pěstování a sklizně biomasy;
el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy;
ep = emise skleníkových plynů ze zpracování;
etd = emise skleníkových plynů z dopravy a distribuce;
eu = emise skleníkových plynů ze spalování daného biopaliva;
esca = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;
eccs = úspory emisí skleníkových plynů zachytáváním a geologickým ukládáním uhlíku;
eccr = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady oxidu uhličitého;
eee = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny;
Emise skleníkových plynů z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.
2. Celkové emise skleníkových plynů vznikajících během celého životního cyklu biopaliva, EB, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 na jeden megajoule biopaliva [gCO2ekv/MJ].
3. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané použitím biopaliv se vypočítají takto:
ÚSPORA = (EF - EB)/EF
kde:
EB = celkové emise skleníkových plynů z biopaliva a
EF = celkové emise skleníkových plynů z referenční fosilní pohonné hmoty.
Hodnota EF referenční fosilní pohonné hmoty činí 83,8 gCO2ekv/MJ.
4. Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Pro účely výpočtu ekvivalentu CO2 mají tyto plyny následující hodnoty:
CO2: 1
N2O: 296
CH4: 23
5. Emise skleníkových plynů z pěstování biomasy, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu pěstování, získávání (sklízení) biomasy, z odpadu a z úniků (ztrát) a dále emise z výroby chemických látek nebo produktů použitých při pěstování. Zachycování emisí CO2 při pěstování biomasy není zahrnuto. Emise skleníkových plynů z pěstování jsou ovlivněny zejména druhem osiva, množstvím a druhem použitých hnojiv a pesticidů, spotřebou pohonných hmot, výnosem plodiny a emisemi N2O z půdy.
6. Roční hodnoty emisí skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně na dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující pravidlo:
el = (CSR - CSA) x 3,664 x 1/20 x 1/P -eB
kde:
el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie vzniklé z biopaliva gCO2ekv/MJ;
CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu roku 2008 nebo 20 let před získáním suroviny podle toho, který údaj je aktuálnější;
CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;
P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie obsažená v biopalivu vztažená na jednotku plochy za rok) a
eB = bonus ve výši 29 gCO2ekv/MJ biopaliva, pokud je biomasa získávána z obnovené degradované půdy za podmínek stanovených v bodě 7.
7. Bonus ve výši 29gCO2ekv/MJ je přidělen, pokud je prokázáno, že daná půda:
a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a
b) spadá do jedné z těchto kategorií:
Bonus ve výši 29 gCO2ekv/MJ se použije pro období maximálně 10 let od data přeměny půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný růst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze půd spadajících do bodu 1 a snížení kontaminace půd spadajících do bodu 2.
1. půda závažným způsobem degradovaná, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům;
2. silně kontaminovaná půda.
8. Kategorie uvedené v bodu 7 písm. b) jsou vymezeny takto:
Tyto půdy zahrnují půdy, které byly předmětem rozhodnutí Komise v souladu s čl. 7c odst. 4 čtvrtým pododstavcem směrnice 2009/30/ES.
a) „půdami závažným způsobem degradovanými“ se rozumí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované;
b) „půdami silně kontaminovanými“ se rozumí půdy, které nejsou vzhledem ke kontaminaci vhodné k pěstování potravin nebo krmiv.
9. Výpočet zásob uhlíku v půdě CSR a CSA se provádí podle pokynů uvedených v rozhodnutí Komise č. 2010/335/EU, o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES ze dne 10. června 2010.
10. Emise skleníkových plynů ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování, z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při zpracování.
Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné biopalivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Výrobci mohou výjimečně pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné soustavě.
11. Emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy a skladování surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z dopravy a distribuce zohledňované podle bodu 5 jako emise z pěstování.
12. Emise skleníkových plynů z používání daného biopaliva, eu, se pokládají za rovné nule.
13. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením, sekvestrací a geologickým ukládáním uhlíku, eccs, které již nebyly započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a sekvestrace emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí biopaliva.
14. Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycování a nahrazování uhlíku, eccr, jsou omezeny na emise, ke kterým nedošlo díky zachycení CO2, jehož zdroj uhlíku pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních pohonných hmot používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.
15. Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku přebytečné elektrické energie z kombinované výroby tepla a elektřiny, eee, se berou v úvahu v souvislosti s přebytečnou elektrickou energií generovanou v zařízeních na výrobu biopaliva kogenerací, avšak s výjimkou případů, kdy palivo používané v kogeneračním cyklu představuje druhotný produkt, který není zbytkem zemědělské plodiny. Při zohlednění této přebytečné elektrické energie se předpokládá, že daná kogenerační jednotka má minimálně kapacitu potřebnou k tomu, aby dodávala tepelnou energii nezbytnou pro výrobu biopaliva. Úspory emisí skleníkových plynů související s touto přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné objemu skleníkových plynů, které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v elektrárně používající totéž palivo jako kogenerační jednotka.
16. V případech, kdy v procesu výroby biopaliva vzniká současně jeden nebo několik dalších produktů (dále jen „druhotný produkt“), se emise skleníkových plynů rozdělí mezi biopalivo nebo jeho meziprodukty a druhotné produkty v poměru odpovídajícím jejich energetickému obsahu (u druhotných produktů jiných než elektrická energie stanovenému jako spodní výhřevnost).
17. Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 16 se takto dělené emise počítají jako: eec + el + podíly ep, etd a eee, které vznikají během kroků předcházejících výrobnímu kroku, ve kterém vzniká druhotný produkt, i v rámci tohoto výrobního kroku. Pokud v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu byly k druhotným produktům přiřazeny emise skleníkových plynů, použije se pro tento účel místo uvedených celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený meziproduktu vyráběného biopaliva v posledním z těchto výrobních kroků.
Pro účely tohoto výpočtu se zohlední všechny druhotné produkty včetně elektřiny, na kterou se nevztahují ustanovení bodu 15, s výjimkou zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek. Záporný energetický obsah druhotných produktů se pro účely výpočtu pokládá za nulový.
Emise skleníkových plynů z odpadů, zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek a zbytků, které pocházejí ze zpracovatelských řetězců, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován), se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové.
18. Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů z pěstování a sklizně biomasy (eec), ze zpracování (ep), z dopravy a distribuce (etd), úspory emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny (eee) a roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy (el) se použije energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot uvedený v části D.
C. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro biopaliva
1. Dílčí standardní hodnoty pro pěstování: „eec“
| Způsob výroby biopaliva | Standardní emise skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Ethanol z řepy cukrové | 12 |
| 2. | Ethanol z pšenice | 23 |
| 3. | Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii | 20 |
| 4. | Ethanol z cukrové třtiny | 14 |
| 5. | Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.butyletheru (ETBE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 6. | Podíl z obnovitelných zdrojů terc. amylethyletheru (TAEE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 7. | Bionafta z řepkového semene | 29 |
| 8. | Bionafta ze slunečnice | 18 |
| 9. | Bionafta ze sojových bobů | 19 |
| 10. | Bionafta z palmového oleje | 14 |
| 11. | Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje*) | 0 |
| 12. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene | 30 |
| 13. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice | 18 |
| 14. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje | 15 |
| 15. | Čistý rostlinný olej z řepkového semene | 30 |
| 16. | Bioplyn z organického komunálního odpadu jako zemní plyn | 0 |
| 17. | Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn | 0 |
| 18. | Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn | 0 |
| 19. | Ethanol z pšeničné slámy | 3 |
| 20. | Ethanol z odpadního dřeva | 1 |
| 21. | Ethanol z pěstovaných dřevin | 6 |
| 22. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva | 1 |
| 23. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin | 4 |
| 24. | DME z odpadního dřeva | 1 |
| 25. | DME z pěstovaných dřevin | 5 |
| 26. | Methanol z odpadního dřeva | 1 |
| 27. | Methanol z pěstovaných dřevin | 5 |
| 28. | Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.butyletheru (MTBE) | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol |
*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
2. Dílčí standardní hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „ep - eee“
| Způsob výroby biopaliva | Standardní emise skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Ethanol z řepy cukrové | 26 |
| 2. | Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno) | 45 |
| 3. | Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce) | 45 |
| 4. | Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 30 |
| 5. | Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) | 19 |
| 6. | Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce) | 1 |
| 7. | Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) | 21 |
| 8. | Ethanol z cukrové třtiny | 1 |
| 9. | Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.butyletheru (ETBE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 10. | Podíl z obnovitelných zdrojů terc.amylethyletheru (TAEE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 11. | Bionafta z řepkového semene | 22 |
| 12. | Bionafta ze slunečnice | 22 |
| 13. | Bionafta ze sojových bobů | 26 |
| 14. | Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) | 49 |
| 15. | Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) | 18 |
| 16. | Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje*) | 13 |
| 17. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene | 13 |
| 18. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice | 13 |
| 19. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován) | 42 |
| 20. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) | 9 |
| 21. | Čistý rostlinný olej z řepkového semene | 5 |
| 22. | Bioplyn z organického komunálního odpadu jako zemní plyn | 20 |
| 23. | Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn | 11 |
| 24. | Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn | 11 |
| 25. | Ethanol z pšeničné slámy | 7 |
| 26. | Ethanol ze dřeva | 17 |
| 27. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva | 0 |
| 28. | DME ze dřeva | 0 |
| 29. | Methanol ze dřeva | 0 |
| 30. | Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.butyletheru (MTBE) | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol |
*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
3. Dílčí standardní hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd“
| Způsob výroby biopaliva | Standardní emise skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Ethanol z řepy cukrové | 2 |
| 2. | Ethanol z pšenice | 2 |
| 3. | Ethanol z kukuřice vyrobený v Evropské unii | 2 |
| 4. | Ethanol z cukrové třtiny | 9 |
| 5. | Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.butyletheru (ETBE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 6. | Podíl z obnovitelných zdrojů terc.amylethyletheru (TAEE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol |
| 7. | Bionafta z řepkového semene | 1 |
| 8. | Bionafta ze slunečnice | 1 |
| 9. | Bionafta ze sojových bobů | 13 |
| 10. | Bionafta z palmového oleje | 5 |
| 11. | Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje*) | 1 |
| 12. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene | 1 |
| 13. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnice | 1 |
| 14. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje | 5 |
| 15. | Čistý rostlinný olej z řepkového semene | 1 |
| 16. | Bioplyn z organického komunálního odpadu jako zemní plyn | 3 |
| 17. | Bioplyn z vlhké mrvy jako zemní plyn | 5 |
| 18. | Bioplyn ze suché mrvy jako zemní plyn | 4 |
| 19. | Ethanol z pšeničné slámy | 2 |
| 20. | Ethanol z odpadního dřeva | 4 |
| 21. | Ethanol z pěstovaných dřevin | 2 |
| 22. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva | 3 |
| 23. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z pěstovaných dřevin | 2 |
| 24. | DME z odpadního dřeva | 4 |
| 25. | DME z pěstovaných dřevin | 2 |
| 26. | Methanol z odpadního dřeva | 4 |
| 27. | Methanol z pěstovaných dřevin | 2 |
| 28. | Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.butyletheru (MTBE) | Stejné jako u použitého výrobního postupu pro methanol |
*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.
D. Energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot
| Energetický obsah pohonných hmot | Energetický obsah (spodní výhřevnost) [MJ/kg] | Energetický obsah (spodní výhřevnost) [MJ/l] | |
|---|---|---|---|
| 1. | Ethanol | 27 | 21 |
| 2. | Ethyl-terc.butylether (ETBE)* | 36 | 27 |
| 3. | Methanol | 20 | 16 |
| 4. | Methyl-terc.butylether (MTBE)** | 35 | 26 |
| 5. | Dimethylether (DME) | 28 | 19 |
| 6. | Terc.amylethylether (TAEE)*** | 38 | 29 |
| 7. | Butanol | 33 | 27 |
| 8. | Bionafta | 37 | 33 |
| 9. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou | 44 | 34 |
| 10. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej | 44 | 34 |
| 11. | Čistý rostlinný olej | 37 | 34 |
| 12. | Bioplyn | 50 | — |
| 13. | Benzin | 43 | 32 |
| 14. | Motorová nafta | 43 | 36 |
*při 37 % podílu z obnovitelných zdrojů, **při 22 % podílu z obnovitelných zdrojů, ***při 29 % podílu z obnovitelných zdrojů