20. Ústavní soud, znaje historii přijetí zákona č. 361/2003 Sb., jeho novely provedené zákonem č. 530/2005 Sb. a pokusu o další novelu v letech 2008–2009, se zabýval předně tím, zda návrh přináší oproti stavu v letech 2003 a 2005, kdy část poslanců ze skupiny navrhovatele pro zákon č. 361/2003 Sb. a jeho novelu hlasovala a prosazovala jej, nějaká významná a tehdy neznámá argumentační nova či reaguje na nějakou významnou změnu v ústavním systému, mezinárodních závazcích či právním řadu České republiky. Již prima vista je zřejmé, že tomu tak není. Navrhovatel odkazuje na Evropskou sociální chartu (č. 14/2000 Sb. m. s.), platnou a účinnou již v roce 2003, provádí srovnání s postavením zaměstnance podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, které se, pokud jde o postavení zaměstnance v dané oblasti od roku 2003, věcně zásadně nezměnilo, a argumentuje nerovností, bez úvah, o které by stěží bývalo možné měnit právě ustanovení napadeného § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. novelou v roce 2005. I tato zjištěná skutečnost do jisté míry budí zdání účelovosti argumentace návrhu, který ani nepřináší žádné vysvětlení změny názoru části ze skupiny poslanců navrhovatele.