(1) Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši peněžních prostředků určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno skutečné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Poskytování kompenzací musí být v souladu s předpisy Evropské unie pro oblast veřejné podpory⁴⁰). Kompenzace se nevztahuje na nepřímé náklady, na které se podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie¹⁴) vztahuje přidělování bezplatných povolenek.