(2) Efektivnost vynaložení nákladů se posuzuje s využitím koeficientu efektivnosti, který se stanoví podle tohoto vzorce:
Ef = 1 – (CN1/(CN0 * (1+ i) ))/(1 + ∆T * koef),
kde:
Ef – koeficient efektivnosti,
CN1 – náklady na poskytování základních služeb uvedených v poštovní licenci v posuzovaném roce, stanovené podle pravidel pro vedení oddělené evidence nákladů a výnosů podle jiného právního předpisu¹),
CN0 – náklady na poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci v roce předcházejícím posuzovanému roku, stanovené podle pravidel pro vedení oddělené evidence nákladů a výnosů podle jiného právního předpisu¹),
i – průměrná roční míra inflace v posuzovaném roce stanovená Českým statickým úřadem,
∆T – průměrná roční procentuální změna počtu poštovních zásilek a poštovních poukazů, jejichž podání nebo dodání držitel poštovní licence poskytoval v rámci základních služeb uvedených v poštovní licenci za posledních 5 let, určená na základě rozdílu mezi počtem poštovních zásilek a poštovních poukazů, jejichž podání nebo dodání držitel poštovní licence poskytoval v rámci základních služeb uvedených v poštovní licenci v prvním a posledním roce pětiletého období, jehož posledním rokem je posuzovaný rok,
koef – podíl variabilních nákladů na celkových nákladech na poskytování základních služeb uvedených v poštovní licenci v posuzovaném roce stanovený podle pravidel pro vedení oddělené evidence nákladů a výnosů podle jiného právního předpisu¹); variabilními náklady se rozumí přímé náklady a náklady manipulace se zásilkami zahrnující osobní náklady na podání, třídění a dodání zásilek.