bod 6 · 59/2012 Sb.

2.6. Kalkulační vzorec ceny tepelné energie
Držitel licence uvede požadované údaje o nákladech za licencovanou činnost výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie i nelicencovanou činnost výroba a rozvod tepelné energie do kalkulačního vzorce za každou cenovou lokalitu samostatně. Náklady držitel licence uvede ve výši bez DPH, a to v celých Kč.
Kalkulační vzorec ceny tepelné energie představuje výslednou kalkulaci průměrné ceny tepelné energie za celou cenovou lokalitu, která obsahuje skutečně uplatněné ekonomicky oprávněné náklady a odpovídá výnosům za tepelnou energii a skutečnému množství tepelné energie za ukončený kalendářní rok.

2.6.1. Proměnné náklady
Proměnné náklady v kalkulačním vzorci ceny tepelné energie jsou členěny a tvořeny zejména těmito ekonomicky oprávněnými náklady:

a) palivo představuje náklady na nákup paliva (uhlí, koks, zemní plyn, topný olej, biomasa, elektřina a jiné),

b) nákup tepelné energie obsahuje náklady na nakoupenou tepelnou energii od jiných dodavatelů určenou k dalšímu rozvodu,

c) elektrickou energii tvoří náklad na elektrickou energii spotřebovanou při výrobě a rozvodu tepelné energie (pohon čerpadel, ventilátorů, odlučovačů popílku, pohonu roštů, hořáků, pro předehřev topného oleje apod.); v případě elektrických akumulačních tepelných zdrojů jsou v této položce zahrnuty náklady na veškerou spotřebovanou elektrickou energii,

d) technologickou vodu tvoří náklady na technologickou vodu včetně chemikálií pro její úpravu a

e) ostatní proměnné náklady tvoří aditiva (u vápence po odečtení prodeje sádrovce), doprava paliva (pokud není součástí ceny paliva), likvidace popela, škváry a produktů odsíření (doprava tuhých zbytků po spalování na skládku, skládkování), poplatek za znečištění ovzduší, množství nakupovaných emisních povolenek CO2, překračující přidělený roční limit dodavateli, které je nezbytné k zajištění potřebné dodávky tepelné energie v kalendářním roce.

2.6.2. Stálé náklady
Stálé náklady v kalkulačním vzorci ceny tepelné energie jsou členěny a tvořeny zejména těmito ekonomicky oprávněnými náklady:

a) mzdy a zákonné pojištění představuje mzdové náklady pracovníků, kteří zajišťují provoz, obsluhu a údržbu tepelných zařízení a náklady na sociální a zdravotní zabezpečení,

b) opravy a údržba zahrnuje náklady vynaložené na realizaci daného výkonu,

c) odpisy obsahují souhrn všech povolených odpisů majetku v ceně tepelné energie, používaného držitelem licence pro výkon licencované činnosti výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie a nelicencované činnosti výroba a rozvod tepelné energie; pro účely regulace cen tepelné energie platí pro majetek uvedený do užívání po 1. lednu 2011 následující minimální doba odpisování:

Majetek	Minimální doba odpisování (roky)
Budova pro energetiku	30
Teplovodní, horkovodní nebo parní kotel	15
Olejový nebo plynový hořák	12
Zásobníkový, protiproudy nebo deskový výměník	12
Čerpadlo	7
Měřicí zařízení tepelné energie a teplé vody	8
Parní nebo spalovací turbína	15
Kogenerační jednotka se spalovacím motorem	7
Vzduchový kompresor	12
Teplovodní, horkovodní nebo parní rozvod tepelné energie	25
Kondenzátní rozvod tepelné energie	10

d) nájem obsahuje veškeré platby za užívání movitého a nemovitého majetku pro výrobu a rozvod tepelné energie,

e) finanční leasing představuje náklad na pronájem s právem na odkoupení majetku použitého k výrobě a rozvodu tepelné energie,

f) zákonné rezervy obsahují rezervy na opravu dlouhodobého hmotného majetku tvořené v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,

g) výrobní režie zahrnuje pouze podíl celkové výrobní režie, která souvisí s dodávkou tepelné energie v dané cenové lokalitě,

h) správní režie zahrnuje pouze podíl z celkové správní režie, která se vztahuje k dodávkám tepelné energie v cenové lokalitě; správní režie obsahuje nepřímé náklady související s řízením a správou organizační jednotky jako celku, s organizací a všeobecnou obsluhou činnosti výrobní nebo nevýrobní, popřípadě se zásobováním a odbytem,

i) úroky z úvěrů zahrnují veškeré úroky z úvěrů, půjček a jiných výpomocí, které přímo souvisejí s výrobou a rozvodem tepelné energie a

j) ostatní stálé náklady tvoří náklady, které přímo souvisejí s výrobou a rozvodem tepelné energie a které nejsou vymezeny v jiné položce stálých nákladů.

2.6.3. Zisk
Položka zisk v kalkulaci ceny tepelné energie obsahuje přiměřený zisk v souladu se zákonem o cenách, případně je upřesněn v cenovém rozhodnutí k cenám tepelné energie, účinném pro kalendářní rok, za který držitel licence sestavuje regulační výkazy.

2.6.4. Množství tepelné energie
Množství tepelné energie představuje celkové množství tepelné energie na výstupu ze zdrojů i na výstupu z rozvodných tepelných zařízení, které je dodané zákazníkům a určené pro vlastní spotřebu.
Není-li na výrobu tepelné energie udělována licence a osazeno měření tepelné energie, zjistí se pro účely kalkulace ceny tepelné energie množství tepelné energie za kalendářní rok u jednotlivých technologií pro výrobu tepelné energie podle následujících výpočtů. V případě jiných, zde neuvedených, technologií pro výrobu tepelné energie se množství tepelné energie (teplo nebo chlad) určuje na základě odborného technického výpočtu. Způsoby výpočtů pro zjištění množství tepelné energie se mění pouze při výměně zařízení nebo změně parametrů.

2.6.4.1 Kotle na tuhá nebo kapalná paliva
U kotlů na tuhá nebo kapalná paliva se skutečné množství tepelné energie na výstupu z kotle zjišťuje podle výpočtu:
$Q = \frac{m \times v \times η}{100}, kde$
Q je množství tepelné energie v GJ;
m je spotřeba tuhého nebo kapalného paliva v t;
v je výhřevnost paliva v GJ/t;
η je směrná účinnost kotle v % (účinnost výroby tepelné energie v kotli), kterou v závislosti na výkonu udává u nových zařízení projektant nebo je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty:

Výkon kotle ve zdroji tepelné energie	Účinnost při použití paliva (%)
Výkon kotle ve zdroji tepelné energie	Koks	Černé uhlí	Brikety	Hnědé uhlí tříděné	Hnědé uhlí netříděné	Lehký topný olej	Těžký topný olej	Plyn	Elektric. akumulační	Elektric. přímotopný
do 0,5 MW	69	68	67	66	62	80	-	85	96	98
0,5-3 MW	-	70	69	68	63	83	-	86	97	99
3,1-6 MW	-	75	-	72	65	84	-	87	-	-

2.6.4.2 Kotle na plyn
U kotlů na plyn se skutečné množství tepelné energie na výstupu z kotle zjišťuje z energie plynu fakturovaného dodavatelem v MWh podle výpočtu:
$Q = \frac{q \times k \times η}{27, 778}, kde$
Q je množství tepelné energie v GJ;
q je spotřeba plynu v MWh (pozn. 1 GJ = 0,27778 MWh);
k je koeficient vyjadřující poměr mezi výhřevností v GJ/m³ a spalným teplem plynu v GJ/m³(podle údajů dodavatele plynu);
η je směrná účinnost kotle v % (účinnost výroby tepelné energie v kotli), kterou v závislosti na výkonu udává u nových zařízení projektant nebo je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v bodě 2.6.4.1.

2.6.4.3 Elektrokotle
Pro elektrokotle se určí množství tepelné energie z jeho spotřeby elektřiny v MWh podle výpočtu:
$Q = q_{Ek} \times \frac{η}{100} \times 3, 6, kde$
Q je množství vyrobené tepelné energie v doplňkovém zdroji v GJ;
q_Ek je spotřeba elektřiny elektrokotle v MWh;
η je směrná účinnost kotle v % (účinnost výroby tepelné energie v kotli), kterou v závislosti na výkonu udává u nových zařízení projektant nebo je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v bodě 2.6.4.1.

2.6.4.4 Tepelná čerpadla

a) V případě, že je zdrojem tepelné energie pouze tepelné čerpadlo, skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje se zjišťuje z jeho spotřeby elektřiny v MWh podle výpočtu:
$Q = q_{T č} \times e_{T č} \times 3, 6, k d e$
Q je množství tepelné energie v GJ;
q_Tč je spotřeba elektřiny tepelného čerpadla v MWh;
e_Tč je průměrný roční topný faktor tepelného čerpadla, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobce tepelného čerpadla, jako střední hodnotu za celoroční provoz tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty:

Typ tepelného čerpadla	Typ kompresoru	Výstupní teplota topné vody
Typ tepelného čerpadla	Typ kompresoru	35 °C	50 °C	60 °C
Země/voda	Pístové	3,9	2,8	1,9
Země/voda	Rotační	4,2	3,0	2,2
Voda/voda	Pístové	4,8	3,5	2,3
Voda/voda	Rotační	5,1	3,9	2,9
Vzduch/voda	Pístové	2,9	2,2	-
Vzduch/voda	Rotační	3,5	2,4	-
Vzduch/vzduch	Pístové	3,0	3,0	3,0
Vzduch/vzduch	Rotační	3,5	3,5	3,5
Pozn.: Pro jiné výstupní teploty topné vody z tepelného čerpadla je možné použít lineární interpolaci uvedených hodnot.

b) V případě, že je zdrojem tepelné energie tepelné čerpadlo s doplňkovým zdrojem, určí se část množství tepelné energie, která je zajišťována doplňkovým zdrojem, ze spotřeby paliva podle bodu 2.6.4.1 pro kotle na tuhá nebo kapalná paliva, podle bodu 2.6.4.2 pro kotle na plyn a podle bodu 2.6.4.3 pro elektrokotle (se samostatným měřením elektřiny).

c) V případě bivalentního zdroje, kdy není samostatně měřena spotřeba elektřiny pro elektrokotel a samostatně pro tepelné čerpadlo, se skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje zjišťuje z jeho spotřeby elektřiny v MWh podle výpočtu:
$Q = \frac{q_{Č K} \times e_{T č}}{2 - b} \times 3, 6, k d e$
Q je množství tepelné energie v GJ;
q_ČK je spotřeba elektřiny tepelného čerpadla, včetně elektrokotle v MWh;
e_Tč je průměrný roční topný faktor tepelného čerpadla, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobce tepelného čerpadla, jako střední hodnotu za celoroční provoz tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v písm. a)
b je podíl tepelného čerpadla na celkové dodávce tepelné energie bivalentního zdroje, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobce tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty:

Poměr výkonu elektrokotle a tepelného čerpadla	Kombinovaný provoz vytápění (příprava teplé vody)		Pouze pro vytápění
Poměr výkonu elektrokotle a tepelného čerpadla	Vzduch/voda B	Země/voda B	Vzduch/voda b	Země/voda B
2,00	0,79	0,72	0,76	0,68
1,00	0,94	0,90	0,93	0,89
0,75	0,97	0,94	0,96	0,94
0,50	0,99	0,97	0,98	0,97
Pozn.: Poměrem výkonu elektrokotle a tepelného čerpadla se rozumí jmenovitý výkon elektrokotle dělený jmenovitým výkonem tepelného čerpadla při venkovní teplotě 0°C. Jmenovitý výkon elektrokotle je navržený projektantem či výrobcem tak, aby pokryl spolu s výkonem tepelného čerpadla tepelné ztráty pro výpočtovou teplotu venkovního vzduchu.

2.6.4.5 Solární kolektory
V případě, že je zdrojem tepelné energie solární kolektor, se skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje zjišťuje z plochy apertury (tj. průhledný kryt umožňující průchod záření) a měrné roční dodávky v kWh/m² podle výpočtu:
$Q = q_{S k} \times A \times 0, 0036, k d e$
Q je množství tepelné energie v GJ;
A je plocha apertury instalovaných kolektorů v m²;
q_Sk je měrná roční dodávka tepelné energie slunečního kolektoru v kWh/m², kterou u nových zařízení udává projektant jako střední hodnotu za celoroční provoz solárního kolektoru, v ostatních případech se dosadí hodnoty v následující tabulce vycházející z těchto předpokladů:
- jižní orientace kolektorů (s odchylkou max. 15°),
- sklon kolektorů od vodorovné roviny 45° (s odchylkou max. 15°),
- použití kolektorů k ohřevu teplé vody případně vytápění či ohřevu bazénu, běžný denní provoz,
- objem akumulačního zásobníku v rozsahu 50-100 l/m² kolektoru.

Typ kolektoru	Typ absorpčního povrchu	Rok výroby	q_Sk
Plochý	Neselektivní	do 1990	300
Plochý	Neselektivní	po 1990	380
Plochý	Selektivní	po 1990	430
Vakuovaný	Selektivní	po 1994	530