(1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

(2) Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku koncentrace řízení, když dovodil, že k ní nedošlo pro nedostatečné poučení účastníků. Dovolací soud zdůraznil, že protokol o jednání j…

  • I. Poplatník uplatňující výdaje procentem z příjmů, který je ze zákona povinen vést pouze evidenci podle § 7 odst. 10 poslední věty zákona č. 586/1992, o daních z příjmů, nemůže při přechodu na účetni…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku koncentrace řízení, když dovodil, že nebyly splněny předpoklady pro její nastání. Dále Nejvyšší soud shledal, že odvolací soud nespráv…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že odvolací soud pochybil v procesním i hmotném právu, když se odchýlil od ustálené judikatury ohledně hodnocení znaleckých posudků a způsobu odstraňování rozporů mezi nimi. Dál…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že se odkládá právní moc rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým bylo vyhověno žalobě, a to z důvodu závažného ohrožení práv dovolatele. Dále odložil vykonatelno…

  • Prodloužení lhůty k podání daňového tvrzení dle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 daňového řádu bez dalšího nedopadá na daňový subjekt, který je zároveň daňovým poradcem či advokátem. Toto prodloužení svě…

Zobrazit všech 494 rozhodnutí →