(1) Brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské odpovědnosti závažná okolnost a lze-li se domnívat, že je toho v souladu se zájmy dítěte třeba, může soud rozhodnout, že se výkon rodičovské odpovědnosti tohoto rodiče pozastavuje.

(2) Je-li to v zájmu dítěte, soud rozhodne o pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti rodiče, hrozí-li v důsledku jejího výkonu narušení citového nebo psychického vývoje dítěte a nelze-li odvrácení této hrozby dosáhnout jinak.

(3) Pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti nemá vliv na plnění vyživovací povinnosti k dítěti.