(1) O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

(2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.

(3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že Krajský soud v Brně nesprávně posoudil, zda se jedná o mimořádnou správu společné věci, a to bez dostatečných skutkových zjištění o nákladech a dopadech navrhované změny. Dál…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové je nepřípustné, neboť žalobkyně v dovolání nevymezila konkrétní otázku přípustnosti dovolání ve smyslu § 23…

  • Při posuzování otázky, zda za společenství vlastníků jednotek udělila souhlas k provedení stavebního záměru podle § 184a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, k tomu oprávněná

  • Nejvyšší soud rozhodl, že v případě smrti opomenutého spoluvlastníka, který se domáhá určení neúčinnosti rozhodnutí spoluvlastníků podle § 1128 odst. 2 občanského zákoníku, je možné pokračovat v řízen…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že rozhodnutí většinových spoluvlastníků o navýšení příspěvků do fondu oprav pro budoucí údržbu a opravy společné věci je považováno za konkrétní rozhodnutí o správě společné vě…

Zobrazit všech 156 rozhodnutí →