(1) Věřitel, který osvědčí obavu z předlužení dědice, může předtím, než soud potvrdil nabytí dědictví, navrhnout, aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice a byla spravována jako oddělené jmění. Soud návrhu nevyhoví, je-li zřejmé, že k obavě není důvod.

(2) Návrh na odloučení pozůstalosti nebrání, aby soud nabytí dědictví potvrdil.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že účinky usnesení o odloučení pozůstalosti trvají pouze do doby pravomocného ukončení pozůstalostního řízení, poté zanikají. Povinný tak není aktivně legitimován k podání návrh…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že k osvědčení obavy z předlužení dědice pro účely odloučení pozůstalosti postačí, jeví-li se předlužení dědice jako pravděpodobné, nikoli spolehlivě prokázané. V daném případě

  • vylučovací žaloba