(1) Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.

(2) Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2023 č. j. 28 Cdo 3011/2023-338, bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

  • Nejvyšší soud rozhodl, že odkládá právní moc rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře, protože zánikem účinků předběžného opatření by byla vážně ohrožena práva žalobkyně, neb…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně se odmítá. Odvolací soud se neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když určil obsah kupní smlouvy

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně se odmítá. Soud potvrdil, že závazek ze smlouvy o smlouvě budoucí zanikl, protože žalobkyně odmítla uzavřít kupní sml…

  • I. Čekárna pro cestující, která se nachází v železniční stanici, je zařízením služeb podle § 2 odst. 9 ve spojení s § 23d odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky č.

  • Nejvyšší soud rozhodl, že odvolací soud nesprávně posoudil shodu v ujednáních smlouvy o smlouvě budoucí a smlouvy o zřízení věcného břemene. Skutečnost, že smlouva o smlouvě budoucí pojmenovává konkré…

Zobrazit všech 256 rozhodnutí →