Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.
I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. října 2025 č. j. 25 Cdo 2578/2025-166 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nejvyšší soud rozhodl, že soud nemůže uložit Ministerstvu životního prostředí povinnost připravit návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny, který by umožnil regulaci počtu vlků obecných. Takový
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání obviněného P. P. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni je zjevně neopodstatněné. Obviněný byl uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti, když jako jediný člen výb…
Nejvyšší soud rozhodl, že Městský soud v Praze pochybil při určení věcné příslušnosti soudu v řízení o nahrazení prohlášení vůle. Odvolací soud nesprávně posoudil, zda pohledávky uplatněné v souvisejí…
Nejvyšší soud rozhodl, že Krajský soud v Hradci Králové a Okresní soud v Trutnově pochybily v právním posouzení skutku a hodnocení důkazů v případě usmrcení z nedbalosti při kácení stromu. Soudy nespr…
o vydání movitých věcí, eventuálně zaplacení částky 243 200 Kč s příslušenstvím a zaplacení částky 332 252 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích…