(1) Samosoudce bez zbytečného odkladu vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu o

a) zastavení nebo upuštění od výkonu uznaného rozhodnutí podle právních předpisů České republiky upravujících výkon rozhodnutí, včetně uvedení důvodu takového postupu,

b) upuštění nebo částečném upuštění od výkonu uznaného rozhodnutí podle § 270 odst. 4 až 6,

c) provedení výkonu uznaného rozhodnutí a

d) nařízení trestu odnětí svobody, ve který byl peněžitý trest přeměněn.