(1) Správce daně může rozhodnout o přijetí záruky ve formě

(2) Správce daně přijme pouze dostatečnou záruku. Při tom dbá na to, aby nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní v České republice nebo jiném dotčeném členském státě.

a) závazku, listiny nebo jiné písemnosti, které se vztahují k zárukou zajištěné povinnosti a ze kterých vyplývá, že bylo přijato organizační nebo technické opatření nebo že došlo ke změně obchodního modelu platformy,

b) kauce, nebo

c) zaplacení pokuty uložené podle tohoto zákona provozovateli dané platformy.