(1) Pro účely komunikace s jiným členským státem při provádění mezinárodní spolupráce se použije standardní formulář, jehož náležitosti jsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie; k formuláři mohou být připojeny i jiné písemnosti.

(2) Kontaktní místo uvede ve standardním formuláři alespoň

a) totožnost daňového subjektu nebo podrobný popis skupiny daňových subjektů, týká-li se komunikace skupiny daňových subjektů, které nelze jednotlivě identifikovat, a

b) účel, k němuž jsou informace požadovány.

(5) Kontaktní místo pro účely komunikace ve vztahu ke smluvním státům zpravidla použije standardní formulář podle odstavce 1 a v žádosti o mezinárodní spolupráci uvede alespoň náležitosti podle odstavce 2.

(6) Pro účely automatické výměny informací se smluvními státy se použije datový formát podle odstavce 4; pokud to není možné, použije se formát stanovený vzájemnou dohodou orgánů smluvních států, zejména doporučený formát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

(3) Pokud je kontaktnímu místu známa osoba, u níž předpokládá, že má požadované informace k dispozici, uvede ve standardním formuláři její jméno a místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo. Kontaktní místo může uvést další údaje, které mohou usnadnit kontaktnímu místu jiného státu získání požadovaných informací.

(4) Pro účely automatické výměny informací se použije datový formát stanovený Evropskou komisí.