(1) K rozdělení podílového fondu, který je fondem kolektivního investování, je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí rozdělení,

a) je-li v rozporu s § 413a odst. 1, nebo

b) není-li zajištěna ochrana zájmů podílníků rozdělovaného podílového fondu.

(3) Česká národní banka nepovolí rozdělení sloučením podílových fondů,

a) není-li sloučení přípustné podle § 398 odst. 1, nebo

b) jde-li o některý z důvodů nepovolení sloučení podle § 401 odst. 2.

(4) Má-li být při rozdělení podílového fondu, který je speciálním fondem, přejímajícím podílovým fondem standardní fond, Česká národní banka současně s povolením rozdělení rozhodne o schválení depozitáře a statutu tohoto standardního fondu.

(5) V rozhodnutí, kterým Česká národní banka povoluje rozdělení, může obhospodařovateli nebo administrátorovi podílového fondu uložit v souvislosti s výjimkou podle § 413f odst. 1 písm. b) další podmínky, které musí po dobu přechodného období obhospodařovatel nebo administrátor dodržovat nebo v souvislosti s rozdělením splnit.

(6) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, jímž se rozdělení nepovolí, se projekt rozdělení ruší. Právní účinky zrušení projektu rozdělení pominou dnem, kdy je toto rozhodnutí pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.