§ 4
<var>Čl. IV</var>
Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 180/2011 Sb., se mění takto:
1. § 1 zní:
„§ 1
(1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor mezi
a) poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb při poskytování platebních služeb,
b) vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,
c) věřitelem nebo zprostředkovatelem a spotřebitelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru,
d) investičním fondem, investiční společností nebo zahraniční investiční společností, obchodníkem s cennými papíry nebo investičním zprostředkovatelem a spotřebitelem při kolektivním investování prostřednictvím standardního fondu nebo speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti,
e) pojišťovnou nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a zájemcem o pojištění, pojistníkem, pojištěným, oprávněnou osobou nebo obmyšleným při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění,
f) provozovatelem směnárenské činnosti a zájemcem o provedení směnárenského obchodu nebo osobou, se kterou byl směnárenský obchod proveden.
(2) Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra.
(3) Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.“.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
2. § 3 zní:
„§ 3
(1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí
a) poskytovatel platebních služeb,
b) vydavatel elektronických peněz,
c) věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru,
d) investiční fond, investiční společnost, zahraniční investiční společnost, obchodník s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatel při kolektivním investování prostřednictvím standardního fondu nebo speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti,
e) pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění,
f) provozovatel směnárenské činnosti.
(2) Navrhovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí uživatel platebních služeb v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), držitel elektronických peněz v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), spotřebitel v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. c) a d), zákazník v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. e), zájemce o provedení směnárenského obchodu nebo osoba, se kterou byl proveden směnárenský obchod v případě sporů uvedených v § 1 odst. 1 písm. f).
(3) Spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.“.
3. § 19 se včetně nadpisu zrušuje.
4. V § 23 odst. 1 se slova „, § 19“ zrušují.