41. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 znějí:
„Zajištění stanovených výrobků a zajištění určených výrobků
Celní úřad může zajistit stanovené výrobky nebo určené výrobky (dále jen „zajištění“), lze-li důvodně předpokládat, že stanovené výrobky nebo určené výrobky byly užity nebo určeny ke spáchání správního deliktu anebo byly správním deliktem získány nebo byly nabyty za jinou věc správním deliktem získanou. Celní úřad při zajištění postupuje tak, aby práva třetích osob nebyla omezena nad míru nutnou ke splnění účelu zajištění¹⁶).
(1) Celní úřad vydá o zajištění rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2) V rozhodnutí o zajištění se uvedou důvody, pro které se stanovené výrobky nebo určené výrobky zajišťují, a dále se uvede, že zajištěné stanovené výrobky nebo určené výrobky mohou být prodány zpravidla ve veřejné dražbě k uhrazení dlužné částky na uložené pokutě, nebude-li pokuta zaplacena. Pokud je to účelné, může celní úřad stanovit, že se stanovené výrobky nebo určené výrobky ponechávají osobě, která je vlastní nebo drží; přitom tato osoba nesmí stanovené výrobky nebo určené výrobky používat, převést na jinou osobu, nebo s nimi jinak nakládat.
(3) Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění, je povinna výrobky, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto, celnímu úřadu vydat, pokud celní úřad nepostupuje podle odstavce 2 věty druhé; nejsou-li tyto výrobky na výzvu celního úřadu vydány, může celní úřad tyto výrobky odejmout osobě, která je má u sebe.
(4) O vydání nebo odnětí zajištěných stanovených výrobků nebo určených výrobků se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis stanovených výrobků nebo určených výrobků. Osobě, která stanovené výrobky nebo určené výrobky vydala, nebo které byly stanovené výrobky nebo určené výrobky odňaty, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí těchto výrobků.
Nejsou-li zajištěné stanovené výrobky nebo určené výrobky k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jejich propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu anebo postup podle § 15c, vrátí se osobě, které byly zajištěny.
¹⁶) Čl. 17 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012.“.