300/2013 Sb. — Zákon o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii)

ČÁST 1

HLAVA 1

§ 1

Základní ustanovení

(1) Vojenská policie je jednotný ozbrojený policejní sbor, který je součástí Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“). Úkoly Vojenské policie plní vojenští policisté zařazení ve Vojenské policii.

(2) Vojenská policie plní úkoly policejní ochrany

a) ministerstva, ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“), chráněných osob a chráněných objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) ozbrojených sil jiného státu při průjezdu nebo pobytu na území České republiky (dále jen „ozbrojené síly jiného státu“) a jejich materiálu.

(3) Vojenským policistou se může stát

a) voják z povolání zařazený k výkonu služby ve Vojenské policii, nebo

b) voják v záloze povolaný k výkonu vojenské činné služby ve Vojenské policii.

(4) Ve Vojenské policii působí též zaměstnanci v pracovněprávním vztahu.

§ 1a

Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) prohlídkou osoby prohlídka fyzické osoby včetně prohlídky jejích oděvních svršků a věcí, které má v době prohlídky u sebe,

b) hledaným vojákem voják v činné službě, u kterého je dán některý ze zákonných důvodů omezení jeho osobní svobody, místo jeho pobytu není známo a Policií České republiky po něm bylo vyhlášeno pátrání,

c) pohřešovaným vojákem voják v činné službě, o němž se lze důvodně domnívat, že je ohrožen jeho život nebo zdraví, místo jeho pobytu není známo a Policií České republiky po něm bylo vyhlášeno pátrání,

d) chráněnou osobou ministr obrany a jím určené osoby,

e) chráněným objektem

1. vojenský objekt a prostor, kde plní své úkoly ozbrojené síly, ozbrojené síly jiného státu, Vojenské zpravodajství nebo Vojenská policie,

2. vojenský objekt a prostor, kde je zajišťována bezpečnost chráněné osoby, a

3. objekt a prostor zvláštního významu pro plnění úkolů policejní ochrany Vojenské policie, o němž tak rozhodne vláda,

f) zbraní cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším, nestanoví-li tento zákon jinak,

g) zákrokem použití síly nebo hrozby jejího použití při provádění úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv,

h) nebezpečnými látkami a věcmi výbušné látky a výbušné předměty, jedy, omamné a psychotropní látky, jiné chemické látky nebo předměty určené k výrobě omamných a psychotropních látek nebo prekursory drog.

§ 2

Vymezení územní působnosti Vojenské policie

(1) Vojenská policie při plnění úkolů podle § 1 působí na území České republiky, na území jiného státu nebo mimo státní území.

(2) Vojenský policista plní úkoly na území jiného státu

a) za podmínek, v rozsahu a způsobem stanoveným mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“),

b) v rámci zahraniční operace, které se Česká republika účastní na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jejímž je členem, nebo

c) na základě rozhodnutí ministra obrany učiněného

1. na základě žádosti příslušného orgánu jiného státu, nebo

2. po souhlasu příslušného orgánu jiného státu.

(3) Na území jiného státu může vojenský policista plnit úkoly i mimo organizační strukturu Vojenské policie; tím není dotčeno jeho odborné řízení náčelníkem Vojenské policie.

§ 3

Vymezení osobní působnosti Vojenské policie
Vojenská policie působí vůči

a) vojákům v činné službě, příslušníkům ozbrojených sil jiného státu nebo civilnímu personálu, který je doprovází²¹) (dále jen „voják“),

b) osobám, které se nacházejí v chráněném objektu nebo v jeho bezprostřední blízkosti,

c) osobám, které jsou podezřelé, že spáchaly nebo páchají trestný čin nebo přestupek nebo jednání, které má znaky přestupku, (dále jen „přestupek“) v chráněném objektu, trestný čin nebo přestupek proti vojákovi nebo spolu s vojákem nebo proti vojenskému objektu, vojenskému materiálu, materiálu ozbrojených sil jiného státu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo.

§ 4

Vymezení věcné působnosti Vojenské policie

(1) Při plnění úkolů policejní ochrany Vojenská policie

a) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti,

b) působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky,

c) pátrá po hledaných nebo pohřešovaných vojácích nebo po ztraceném nebo odcizeném vojenském materiálu nebo materiálu ozbrojených sil jiného státu, nebo po ostatním majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo,

d) se podílí na ochraně vojenského materiálu, materiálu ozbrojených sil jiného státu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo; na základě žádosti příslušného orgánu a rozhodnutí ministra obrany se podílí také na ochraně jiného materiálu, je-li to potřebné při postupu podle zákonů o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí, o krizovém řízení nebo o integrovaném záchranném systému²²),

e) dohlíží na zabezpečování kázně v chráněných objektech a na dodržování kázně vojáky na veřejnosti,

f) zajišťuje bezpečnost chráněných objektů, ochranu vojenských objektů určených ministrem obrany a dohlíží na zajišťování režimu vstupu a vjezdu do vojenských objektů,

g) dohlíží na dodržování zákazu fotografování, filmování, zakreslování nebo jiného zaznamenávání vojenských objektů, prostor a zařízení označených podle zákona o zajišťování obrany České republiky,

h) likviduje nástražné výbušné systémy, munici a výbušniny nalezené v chráněných objektech,

i) dohlíží na bezpečnost provozu vozidel ozbrojených sil a dalších vozidel provozovaných ministerstvem a vozidel ozbrojených sil jiného státu na území České republiky,

j) dohlíží na bezpečnost provozu dopravních prostředků v chráněných objektech,

k) řídí provoz vozidel na pozemních komunikacích v souvislosti s provozem vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu na pozemních komunikacích po území České republiky a zajišťuje ochranu a doprovod přesunů ozbrojených sil a ozbrojených sil jiného státu po území České republiky,

l) vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel ozbrojených sil a provádí zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění řidičů vozidel ozbrojených sil,

m) schvaluje technickou způsobilost vojenských vozidel,

n) zajišťuje bezpečnost chráněných osob,

o) se podílí na zajišťování ochrany oficiálních delegací České republiky a občanů České republiky v místech nasazení Vojenské policie mimo území České republiky,

p) zajišťuje ochranu vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a ostatních osob využívajících přepravy vojenskými dopravními letadly a vojenských objektů určených pro odbavení a prostor určených ke vzletu a přistání vojenských dopravních letadel,

q) zajišťuje na vyžádání bezpečnostním doprovodem ochranu vojenské letecké dopravy a přepravy,

r) vede evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů, zejména evidenci vozidel ozbrojených sil a evidenci případů Vojenské policie.

(2) Vojenská policie plní další úkoly, pokud tak stanoví jiný právní předpis²) nebo mezinárodní smlouva.

(3) Použití Vojenské policie za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu schvaluje vláda na návrh ministra obrany, a to v rámci operačních plánů použití ozbrojených sil pro stav ohrožení státu a pro válečný stav.

HLAVA 2

§ 5

§ 6

(1) V čele Vojenské policie stojí náčelník Vojenské policie, kterého jmenuje a odvolává ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. Náčelník Vojenské policie je přímo podřízen ministru obrany.

(2) Náčelník Vojenské policie řídí a kontroluje Vojenskou policii.

§ 6a

Vláda nařízením stanoví použití vojenských policistů, jejich počty a způsob jejich povolávání k plnění úkolů Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu¹³).

§ 7

Organizační strukturu Vojenské policie stanoví ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu.

HLAVA 3

Díl 1

§ 8

Oprávnění k držení a používání nebezpečných látek a věcí

(1) Vojenská policie je oprávněna pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní a znalecké činnosti nebo pro výkon činností při plnění úkolů Vojenské policie nabývat, držet, přechovávat, vyrábět a používat nebezpečné látky a věci.

(2) Vojenská policie

a) stanovuje a realizuje opatření k zamezení neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo jejich neoprávněnému použití, zničení anebo ztrátě,

b) vede evidenci nebezpečných látek a věcí,

c) vede dokumentaci technicko organizačních opatření k zajištění ochrany nebezpečných látek a věcí a k eliminaci rizik plynoucích z charakteru tohoto materiálu pro bezpečnost osob a majetku.

(3) Vojenská policie je oprávněna používat a přepravovat nebezpečné látky a věci zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci nálezu munice nebo výbušnin, při speciálním výcviku služebních psů, při zákroku proti pachatelům zvlášť závažných zločinů, nebo je-li to nezbytné k předcházení anebo odstranění závažného ohrožení bezpečnosti chráněného objektu.

§ 8a

Zajištění, odstranění a zničení věci

(1) Vojenská policie je oprávněna zajistit, popřípadě odstranit v chráněném objektu věc, je-li důvodné podezření, že tato věc představuje bezprostřední závažné ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a nelze-li tomuto ohrožení zabránit jinak.

(2) Nelze-li ohrožení podle odstavce 1 zabránit zajištěním nebo odstraněním věci, je Vojenská policie oprávněna věc zničit, popřípadě dočasně uložit do doby zničení, zejména je-li důvodné podezření, že obsahuje výbušninu.

(3) Nebrání-li tomu právní důvod, vydá Vojenská policie zajištěnou věc bez zbytečného odkladu tomu, o jehož právu na vydání věci není pochyb, nebo oprávněnou osobu vyrozumí o možnosti věc převzít. Při pochybnostech Vojenská policie uloží věc do své úschovy a osobu, která si na vydání věci činí nárok, poučí o možnosti uplatnit nárok na vydání věci v řízení ve věcech občanskoprávních.

(4) Zajištěná věc propadá státu, pokud není nárok na její vydání uplatněn do 3 měsíců od jejího zajištění nebo není v této lhůtě vyzvednuta.

(5) Náklady spojené s úschovou hradí osoba, která věc převzala. Povinnosti úhrady se tato osoba může zprostit, pokud prokáže, že se v souvislosti se zajištěnou věcí nedopustila porušení právní povinnosti.

§ 8b

Rušení provozu elektronických komunikací

(1) Vojenská policie může za účelem odstranění bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob anebo za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu v chráněném objektu

a) provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí,

b) poskytování služeb elektronických komunikací, nebo

c) provozování radiokomunikačních služeb.

(2) Vojenská policie informuje neprodleně o zavedení rušení Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“), územně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému (dále jen „Středisko“) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

(3) Vojenská policie může rušit podle odstavce 1 rovněž při výcviku, přičemž o tomto rušení informuje Úřad, Středisko a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nejpozději 60 dnů přede dnem zahájení výcviku. Za účelem odstranění nebo zmírnění dopadů ohlášeného rušení může Úřad stanovit podmínky tohoto rušení včetně povinnosti informovat v nezbytné míře o rušení dotčené provozovatele veřejných sítí elektronických komunikací a poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

(4) Vojenská policie o rušení podle odstavce 1 neinformuje, pokud by poskytnutí informace mohlo ohrozit plnění úkolu Vojenské policie; v takovém případě informaci poskytne poté, co důvod jejího neposkytnutí pomine.

(5) Kontrolu rušení podle odstavců 1 a 3 vykonává Poslanecká sněmovna Parlamentu prostřednictvím kontrolního orgánu zřizovaného podle zákona o Policii České republiky ²³).

(6) Kontrolu podle odstavce 5 provádí kontrolní orgán po předchozím vyrozumění ministra obrany. Ministr obrany předkládá kontrolnímu orgánu nejméně jednou ročně zprávu o rušení podle odstavců 1 a 3 a dále též na jeho žádost informace o tomto rušení. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.

§ 9

Oprávnění při dohledu nad bezpečností provozu vozidel

(1) Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu tím, že

a) kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích řidiči těchto vozidel,

b) objasňuje dopravní nehody a jiné události v provozu, na kterých měla účast pouze tato vozidla, při nichž nevznikla škoda na majetku nebo zdraví třetí osoby.

(2) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu je vojenský policista oprávněn

a) vyzvat osobu provádějící výcvik řidičů vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu a řidiče vozidla ozbrojených sil nebo vozidla ozbrojených sil jiného státu, aby se podrobili vyšetření podle zákona o silničním provozu ke zjištění, zda nejsou ovlivněni alkoholem nebo jinou návykovou látkou,

b) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil nebo vozidla ozbrojených sil jiného státu, aby prokázal svou totožnost a předložil ke kontrole doklady opravňující jej k řízení a provozu vozidla,

c) vyzvat řidiče vozidla ozbrojených sil nebo vozidla ozbrojených sil jiného státu k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu, rozměrů a hmotnosti,

d) měřit rychlost vozidel ozbrojených sil nebo vozidel ozbrojených sil jiného státu,

e) zabránit řidiči vozidla ozbrojených sil nebo vozidla ozbrojených sil jiného státu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu,

f) zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích i mimo ně, popřípadě jiný veřejný zájem,

g) zadržet řidičský průkaz řidiči vozidla ozbrojených sil; pro zadržení řidičského průkazu se zákon o silničním provozu použije obdobně,

h) zadržet osvědčení o technickém průkazu vozidla ozbrojených sil.

(3) V chráněných objektech Vojenská policie vykonává dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu tím, že

a) kontroluje dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích i mimo ně,

b) objasňuje dopravní nehody a jiné události,

c) provádí kontrolu pojištění odpovědnosti při provozu vozidla v České republice podle zvláštního právního předpisu²⁴).

(4) Při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vůči všem účastníkům provozu v chráněných objektech je vojenský policista oprávněn

a) vyzvat řidiče vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla,

b) vyzvat řidiče vozidla, aby se podrobil vyšetření podle zákona o silničním provozu, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou,

c) vyzvat řidiče vozidla k podrobení vozidla nebo jízdní soupravy kontrole technického stavu, rozměrů a hmotnosti,

d) měřit rychlost vozidel,

e) rozhodnout o odstranění vozidla na náklady provozovatele vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci nebo i mimo ni, nebo je důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněného objektu, anebo je místní úpravou provozu v předmětném místě provoz vozidel omezen nebo zakázán,

f) zabránit řidiči v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla za podmínek stanovených zákonem o silničním provozu,

g) zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích i mimo ně, popřípadě jiný veřejný zájem,

h) zadržet řidičský průkaz; pro zadržení řidičského průkazu se zákon o silničním provozu použije obdobně.

(5) Vojenská policie dohlíží nad bezpečností provozu vozidel řízených vojáky. Při této kontrole má vojenský policista oprávnění stanovená v odstavci 4.

(6) Vojenská policie vykonává dohled nad dodržováním pravidel provozu na pozemních komunikacích v místech, kde je na podnět ministerstva provedena dopravním značením místní úprava provozu na pozemních komunikacích.

§ 9a

Schvalování technické způsobilosti vojenského vozidla

(1) Vojenská policie schvaluje technickou způsobilost vojenského vozidla, jeho součástí, vybavení nebo příslušenství vydáním osvědčení o technické způsobilosti vojenského vozidla.

(2) Řízení se zahajuje na základě žádosti dodavatele vojenského vozidla, která vedle obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje také údaje o vojenském vozidle, a to v rozsahu

a) celkový technický popis vojenského vozidla,

b) základní technické údaje o vojenském vozidle, včetně stanovení užitečné a celkové hmotnosti,

c) stanovení nejvyšší konstrukční hmotnosti vozidla a povoleného zatížení náprav,

d) schéma elektrické instalace vojenského vozidla,

e) schéma brzdové soustavy vojenského vozidla,

f) schéma vzduchové a hydraulické soustavy vojenského vozidla,

g) seznam výbavy a výstroje, popřípadě výzbroje vojenského vozidla,

h) příručka pro řidiče obsahující návod pro obsluhu a údržbu,

i) stanovené seřizovací hodnoty konstrukčních celků vojenského vozidla, hodnoty geometrie řízení,

j) kopie homologačních protokolů, certifikátů a osvědčení jednotlivých konstrukčních celků vojenského vozidla,

k) kopie uzavřené smlouvy, na základě které budou realizovány dodávky pro ministerstvo,

l) popis účelu použití vojenského vozidla a

m) prohlášení o jakosti a kompletnosti výrobku.

(3) Žádost podle odstavce 2 musí být zpracována v českém jazyce jako dokument v elektronické podobě. Žádost se předkládá prostřednictvím datové schránky nebo na přenosném technickém nosiči dat. Požadovaný datový formát předkládaných dokumentů v elektronické podobě zveřejní Vojenská policie na úřední desce ministerstva a na internetových stránkách Vojenské policie.

(4) Před schválením technické způsobilosti podle odstavce 1 musí být vojenské vozidlo podrobeno zkouškám, které provádí zkušebna pověřená ministerstvem k činnosti v oblasti zkoušení vojenských vozidel (dále jen „zkušebna“).

(5) Dodavatel oznámí Vojenské policii úpravy na vozidle provedené v rámci zkoušek. Vojenská policie si na základě požadavku zkušebny a výsledků dosažených v průběhu provádění zkoušek může vyžádat u dodavatele vojenského vozidla provedení dalších dílčích zkoušek zkušebnou, včetně zkoušek jízdních a provozních, bez jejichž výsledků nelze zkoušku technické způsobilosti vojenského vozidla dokončit, a stanovit upřesňující podmínky pro jejich provedení.

(6) Náklady na provedení zkoušek podle odstavců 4 a 5 hradí dodavatel vojenského vozidla.

(7) Zkoušky ke schválení technické způsobilosti vojenského vozidla nemusí být provedeny, je-li Vojenské policii předložena žádost o uznání platného osvědčení o schválení vojenského vozidla, které vydal podle příslušných předpisů členský stát Evropské unie, Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo jiný stát na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a dokumentace vojenského vozidla. Dokumentaci přezkoumává zkušebna.

(8) O žádosti podle odstavců 2, 3 a 7 Vojenská policie rozhodne do 60 dnů. Ode dne předání žádosti k provedení zkoušek podle odstavců 4 a 5 do dne doručení výsledků zkoušek, popřípadě po dobu přezkoumávání dokumentace podle odstavce 7, lhůta podle věty první neběží.

Díl 2

§ 10

Obecná ustanovení o zpracování informací a osobních údajů Vojenskou policií

(1) Vojenská policie zpracovává v souladu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem informace včetně osobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

(2) Pro zpracování informací, vedení evidencí a statistik v elektronické podobě spravuje a provozuje Vojenská policie informační systém. Vojenská policie zajišťuje bezpečnost a spolehlivost provozovaného informačního systému.

(3) Vojenská policie předává zpravodajským službám České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Policii České republiky, ministerstvu, Vězeňské službě České republiky a Celní správě České republiky informace včetně informací zpracovávaných v jejích evidencích, které získala při plnění svých úkolů, je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

(4) Pokud by předání informací podle odstavce 3 ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je až poté, co ohrožení pomine.

§ 11

Pořizování záznamů

(1) Vojenská policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě také zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.

(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je Vojenská policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

§ 11a

Získávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace

(1) Vojenská policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u fyzické osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo fyzické osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu, snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující zpracování genetických údajů fyzické osoby a tyto údaje dále zpracovávat.

(2) Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor fyzické osoby provést, je vojenský policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Jde-li o odběr krve nebo jiný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, odpor fyzické osoby překonáván být nesmí.

(3) Nelze-li úkon podle odstavce 1 provést na místě, je vojenský policista oprávněn fyzickou osobu předvést k jeho provedení. Po provedení úkonu vojenský policista fyzickou osobu propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(4) O provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) Vojenská policie může při plnění svých úkolů v zahraničních misích podle pravidel nasazení pořizovat a dále zpracovávat biometrické údaje také u jiných osob, než které jsou uvedeny v odstavci 1.

(6) Osobní údaje pořízené podle odstavce 1 Vojenská policie předá včetně všech souvisejících pravomocných rozhodnutí v trestním řízení Policii České republiky pro plnění jejích úkolů. Pokud by předání osobních údajů a s nimi souvisejících informací ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je poté, kdy toto ohrožení pomine.

(7) Osobní údaje zpracované podle odstavce 5 Vojenská policie vymaže, jakmile jejich zpracování není nezbytné pro účely předcházení nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činů, plnění úkolů Vojenské policie nebo pomine-li účel, pro který byly pořízeny.

§ 11b

Získávání osobních údajů pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí

(1) Vojenská policie sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰), daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 11a odst. 1. Ustanovení § 11a odst. 2 až 4 a 6 se použijí obdobně.

(2) Vojenská policie osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1.

§ 12

Oprávnění požadovat informace z informačních systémů

(1) Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce informačního systému poskytnutí informací z agendového informačního systému evidence občanských průkazů³), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů⁴), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů⁴), agendového informačního systému evidence obyvatel⁵), rejstříku trestů, evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti, evidence údajů o mýtném⁶), základního registru obyvatel⁷), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností⁷), katastru nemovitostí²⁵), registru silničních vozidel⁸), informačního systému technických prohlídek⁸), registru historických a sportovních vozidel, centrálního registru řidičů, rejstříků a evidencí vedených Úřadem pro civilní letectví²⁶) a databází vedených Řízením letového provozu České republiky, centrálního registru zbraní a informačního systému cizinců⁹) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup.

(2) Správce informačního systému poskytne informace bezplatně a bez zbytečného odkladu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

(3) Vojenská policie je oprávněna žádat o poskytnutí informací podle odstavce 1 pouze způsobem, který jí umožní uchovávat identifikační údaje o útvaru Vojenské policie nebo o vojenském policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první je správce informačního systému povinen zachovávat mlčenlivost.

(4) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že by mohl být ohrožen její život nebo zdraví, může Ministerstvo vnitra požadovat pro Vojenskou policii na základě její žádosti od zpracovatele nebo správce evidence vedené na základě jiných právních předpisů, aby mu oznamovali každý výdej osobních údajů takové osoby.

§ 13

Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů Vojenské policie

(1) Odstavce 2 až 6 a § 13a až 18 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách a věcech.

(2) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

(4) Vojenská policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů Vojenské policie.

(5) Osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 nebo 2 může Vojenská policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných svých úkolů stanovených zákonem.

(6) Vojenská policie může při plnění účelů uvedených v odstavci 1

a) shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo

b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.

§ 13a

Obecné podmínky pro zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Vojenská policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 13 odst. 1,

a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo

c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět, nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, Vojenská policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud Vojenská policie s tímto zpracováním souhlasí.

(4) Vojenská policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelu uvedeného v § 13 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 13c nebo 19.

(5) Vojenská policie informace nezpřístupní nebo nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

§ 13b

Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Vojenská policie zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Vojenská policie může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

§ 13c

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru
Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů

a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ¹⁸),

b) Evropskému policejnímu úřadu,

c) Eurojustu, nebo

d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.

§ 13d

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím

(1) Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ¹⁸), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Vojenská policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Vojenská policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může Vojenská policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro

a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) zpřístupnění nebo předání podle § 13a odst. 1 písm. c),

c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,

d) plnění konkrétního úkolu při zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1, nebo

e) ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 13 odst. 1.

(5) Vojenská policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních lidských práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na zpřístupnění nebo předání.

(6) Vojenská policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.

(7) Vojenská policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů

a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 zpřístupněny nebo předány osobní údaje, které jim Vojenská policie zpřístupnila nebo předala, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

b) požadovat od státu nebo mezinárodní organizace uvedených v odstavci 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.

§ 15

Zpracování osobních údajů při pátrání po vojácích

(1) Vyhlásí-li Policie České republiky pátrání po vojákovi, je Vojenská policie oprávněna v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům a zpracovávat citlivé údaje tohoto vojáka, je-li to nezbytné k jeho nalezení.

(2) Vojenská policie vymaže osobní údaje vojáka uvedeného v odstavci 1 bez zbytečného odkladu po jeho nalezení. Osobní údaje se nemusejí vymazat,

a) lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešován nebo hledán, nebo

b) jsou-li jeho osobní údaje zpracovány při předcházení a odhalování trestné činnosti.

§ 16

Zveřejňování osobních údajů
Vojenská policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k předcházení a odhalování trestné činnosti nebo při pátrání po vojákovi.

§ 17

Prověřování potřebnosti dalšího zpracování osobních údajů

(1) Vojenská policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracované osobní údaje i nadále potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie nebo při plnění dalších úkolů podle zákona. Zjistí-li při prověřování nebo v průběhu zpracování osobních údajů, že již nejsou potřebné, bez zbytečného odkladu je vymaže.

(2) Vojenská policie osobní údaje nevymaže, využívají-li se dále při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo elektronické podobě.

(3) Orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky Vojenskou policii v mezích své působnosti informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie nebo milosti.

§ 18

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Náčelník Vojenské policie jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) vojenského policistu, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence.

(2) Pověřenec

a) poskytuje ve Vojenské policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.

(3) Vojenská policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vojenská policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.

§ 19

Zpracování a výměna informací při policejní spolupráci v rámci Evropské unie

(1) Vojenská policie zpracovává v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem při plnění svých úkolů informace včetně osobních údajů zpřístupněné nebo předávané

a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo

b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo takovému informačnímu systému.

(2) Vojenská policie při zpracování informací včetně osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

(4) Při podávání návrhu Policejnímu prezidiu České republiky na uplatnění žádosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977²³) vůči jednotnému kontaktnímu místu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení této směrnice, Vojenská policie zajistí, aby

a) byly požadovány takové informace, o kterých lze důvodně předpokládat, že budou v dotčeném státě dostupné,

b) jako naléhavá byla označena pouze žádost o informace, o kterých lze důvodně předpokládat, že

1. jsou nezbytné k prevenci bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osoby,

2. jsou potřebné pro rozhodování o omezení osobní svobody, nebo

3. jejich urychlené zpřístupnění nebo předání je důležité pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování trestných činů, a

c) návrh žádosti obsahoval alespoň

1. okolnostem přiměřeně podrobné vymezení požadovaných informací,

2. účel žádosti, včetně popisu skutkových okolností a označení odpovídajícího trestného činu,

3. odůvodněný předpoklad dostupnosti požadovaných informací v dožádaném členském státě nebo jiném státě, který uplatňuje právní předpisy k provedení této směrnice,

4. popis omezení použití informací obsažených v žádosti pro jiné účely,

5. objasnění souvislostí mezi účelem žádosti a subjekty, kterých se informace týkají, a

6. důvody naléhavosti v případě, že má být žádost označena jako naléhavá.

(5) Vojenská policie navrhne Policejnímu prezidiu, aby jednotnému kontaktnímu místu nebo bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977, i bez žádosti zpřístupnilo nebo předalo informace včetně osobních údajů, pokud lze důvodně předpokládat, že jsou důležité pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování trestných činů uvedených v čl. 2 odst. 3 této směrnice. To se nepoužije, jsou-li Vojenské policii známy důvody, pro které by Policejní prezidium České republiky mohlo zcela nebo zčásti odmítnout zpřístupnit nebo předat informace na takovou žádost.

(6) Vojenská policie poskytuje Policejnímu prezidiu České republiky součinnost při plnění úkolů jednotného kontaktního místa České republiky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977.

(7) Odstavce 4 až 6 se nepoužijí v rámci zahraniční operace, v takovém případě poskytuje Vojenská policie spolupráci členským státům Evropské unie nebo jiným státům, které uplatňují právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977, výlučně způsobem stanoveným v rámci koordinace příslušné operace.

§ 20

Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů Vojenskou policií v jiných oblastech

(1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ¹⁹).

(2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.

Díl 3

§ 21

(1) Vojenský policista je při plnění úkolů Vojenské policie povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.

(2) Vojenský policista je povinen před provedením úkonu v rámci své pravomoci poučit osobu dotčenou úkonem o důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.

§ 22

Vojenský policista je povinen provést úkon, a to i v době mimo službu, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, popřípadě vyrozumět o nutnosti provést úkon nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar Policie České republiky. Pokud to okolnosti dovolují, je vojenský policista před provedením zákroku povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.

§ 23

(1) Vojenský policista není povinen provést úkon, jestliže

a) k jeho vykonání nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen, a jestliže povaha úkonu takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,

b) je zřejmé, že nemůže úkon úspěšně dokončit,

c) provádí jiný úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky než neprovedení úkonu nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení, zejména pronásleduje pachatele trestného činu, zakročuje pod jednotným velením, zajišťuje bezpečnost chráněného objektu, osoby, důležitého vojenského materiálu nebo používá výbušniny nebo výbušné předměty, nebo

d) plní úkoly při používání operativně pátracích prostředků za podmínek stanovených trestním řádem²⁷) nebo podpůrných operativně pátracích prostředků podle § 41 odst. 2, nebo provádí výcvik a přípravu k jejich používání.

(2) Pokud okolnosti případu nedovolují vojenskému policistovi provést úkon, je povinen zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky o nutnosti provést úkon.

§ 24

(1) Vojenský policista je povinen při provádění úkonu prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti úkonu dovolují. Povinnost prokázat příslušnost k Vojenské policii nemá vojenský policista, který plní úkoly při používání operativně pátracích prostředků nebo podpůrných operativně pátracích prostředků.

(2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením „VOJENSKÁ POLICIE“ nebo „VP“ doplněným identifikačním číslem (dále jen „vojenský stejnokroj Vojenské policie“), služebním průkazem vojenského policisty (dále jen „služební průkaz“) nebo ústním prohlášením „Vojenská policie“.

(3) Ústním prohlášením „Vojenská policie“ prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti prováděného úkonu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem Vojenské policie nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti prováděného úkonu dovolí.

(4) Vojenský policista, kterého určí náčelník Vojenské policie, nemusí k výkonu služby užívat vojenský stejnokroj Vojenské policie.

§ 25

(1) Vojenský policista a zaměstnanec jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovního zařazení ve Vojenské policii.

(2) Povinnosti mlčenlivosti se nemůže vojenský policista a zaměstnanec dovolávat vůči policejnímu orgánu, státnímu zastupitelství nebo soudu.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu nebo občanského zaměstnance ministr obrany nebo jím pověřená osoba.

§ 25a

(1) Osoba omezená na svobodě vojenským policistou nesmí být podrobena mučení nebo krutému, nelidskému anebo ponižujícímu zacházení a nesmí s ní být zacházeno takovým způsobem, který nerespektuje lidskou důstojnost. Vojenský policista, který se stane svědkem takového zacházení, má povinnost přijmout opatření k zamezení takovému zacházení a oznámit je bezodkladně svému nadřízenému.

(2) Osoba omezená na svobodě vojenským policistou má právo zajistit si právní pomoc a mluvit s právním zástupcem bez přítomnosti třetí osoby. V takovém případě poskytne vojenský policista k zajištění právní pomoci neprodleně nezbytnou součinnost.

(3) Osoba mladší 15 let musí mít právního zástupce od prvního úkonu prováděného vůči ní jinak než utajovaně podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo trestního řádu z důvodu, že je zjišťováno a objasňováno, zda spáchala čin jinak trestný.

(4) Osoba Vojenskou policií omezená na svobodě má právo nechat se ošetřit nebo vyšetřit lékařem podle svého výběru; to neplatí pro vyšetření provedené lékařem za účelem zjištění, zda lze osobu umístit do policejní cely nebo je nutno ji z ní propustit. Vojenská policie za účelem ošetření nebo vyšetření umožní přístup lékaře k této osobě.

§ 25b

Vyrozumění o omezení na svobodě

(1) Vojenská policie na žádost osoby, kterou omezila na svobodě, vyrozumí o této skutečnosti osobu jí blízkou nebo jinou osobu, kterou osoba omezená na svobodě určí. Jedná-li se o osobu nezletilou nebo osobu, jejíž svéprávnost byla omezena, vyrozumí o jejím omezení na svobodě a jeho důvodech také zákonného zástupce nebo opatrovníka této osoby. Jedná-li se o osobu mladší 15 let, vyrozumí také orgán sociálně-právní ochrany dětí, a u osob nezletilých rovněž pěstouna nebo toho, komu byla taková osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí soudu. Vojenská policie provede vyrozumění neprodleně.

(2) Vyrozumění podle odstavce 1 Vojenská policie neprovede, pokud by tím došlo k ohrožení splnění účelu závažného úkonu nebo pokud by bylo takové vyrozumění spojeno s nepřiměřenými obtížemi. O neprovedení vyrozumění je Vojenskou policií informována osoba omezená na svobodě, popřípadě osoba nebo orgán uvedený v odstavci 1 větách druhé a třetí, a to včetně důvodu; tyto skutečnosti vojenský policista zaznamená v úředním záznamu. O neprovedení vyrozumění Vojenská policie bez zbytečného odkladu písemně informuje místně příslušného státního zástupce. Překážka podle věty první může být uplatněna pouze po nezbytnou dobu, a jakmile odpadne, Vojenská policie o tom vyrozumí osobu, popřípadě též orgán podle odstavce 1.

Díl 4

§ 26

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele, vypátrání hledaného nebo pohřešovaného vojáka anebo věci, nebo zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo chráněného objektu, a v případě potřeby osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení. Každý je povinen požadavku nebo výzvě vyhovět.

(2) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi, partnerovi nebo druhovi, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(3) Vysvětlení se nesmí požadovat od osoby, která by tím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by ji této povinnosti zprostil příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(4) Vojenský policista je povinen předem osobu poučit o možnosti odepřít vysvětlení a o zákazu požadovat vysvětlení podle odstavců 2 a 3.

(5) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku¹⁰). Náhradu poskytuje Vojenská policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání. Nárok na náhradu zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(6) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být vojenským policistou předvedena k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.

(7) Úřední záznam o podání vysvětlení je vojenský policista povinen sepsat bez zbytečného odkladu poté, co se osoba dostaví na výzvu, nebo je předvedena. Po sepsání tohoto záznamu vojenský policista osobu propustí, pokud tomu nebrání zákonné důvody.

(8) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 27

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, a adresy bydliště, a nemá-li ho, adresy místa pobytu, a u vojáka také prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

(2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu

a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,

b) od níž je požadováno vysvětlení,

c) odpovídající popisu hledaného nebo pohřešovaného vojáka,

d) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo přestupku,

e) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu,

f) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku,

g) při plnění jiného úkonu, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nebo majetku anebo pro předcházení trestné činnosti.

(3) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, aby prokázala svoji totožnost, pokud

a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu anebo bezpečnost osob, které se v něm nacházejí,

b) se chová způsobem, který narušuje anebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu, nebo

c) vstupuje do chráněného objektu nebo do místa, kam je vojenským policistou zakázán vstup, nebo z tohoto chráněného objektu nebo místa vychází.

§ 28

(1) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(2) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 1 zjistit na základě sdělených údajů ani ve vojenských evidencích¹¹) ani v evidenci obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných úkonů, a to

a) zajišťování daktyloskopických otisků,

b) zjišťování vnějších tělesných znaků,

c) zevní měření těla,

d) pořizování obrazových záznamů, nebo

e) odběr biologických vzorků umožňující získání informací o genetickém vybavení.

(3) Nelze-li úkon podle odstavce 2 pro odpor vojáka provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je vojenský policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu.

(4) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 2 provádí vojenský policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti¹²). Krev odebírá na žádost vojenského policisty pouze zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu této činnosti¹²). Biologické vzorky se odebírají způsobem, který nesmí ohrozit zdraví vojáka.

(5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od omezení osobní svobody, je povinen ho propustit, nejsou-li důvody pro jeho zajištění.

(6) Nemohou-li nebo odmítnou-li osoby uvedené v § 3 nebo osoba uvedená v § 27 odst. 2 a 3 prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je neprodleně předvést.

(7) O předvedení a provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

§ 29

Zajištění

(1) Vojenský policista je oprávněn zajistit osobu uvedenou v § 3, která

a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo život anebo zdraví jiných osob nebo majetek,

b) při předvedení kladla odpor nebo se pokusila o útěk,

c) byla přistižena při přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, nebo mařit řádné šetření věci,

d) se jako voják neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo výkonu služby, nebo

e) má být předvedena podle trestního řádu.

(2) Po provedení úkonů v rámci zajištění je vojenský policista povinen osobu zajištěnou podle odstavce 1 ihned propustit, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(3) Zajištění může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) O zajištění osoby podle odstavce 1 a o provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.

§ 30

Připoutání

(1) Vojenský policista je oprávněn omezit volný pohyb osoby uvedené v § 3, která fyzicky napadá vojenského policistu nebo jinou osobu, ohrožuje vlastní život, poškozuje majetek nebo se pokusí o útěk, připoutáním k vhodnému předmětu, zejména pomocí pout.

(2) Omezení podle odstavce 1 musí být ukončeno v okamžiku, kdy je zřejmé, že osoba jednání podle odstavce 1 nebude opakovat, nejdéle však po uplynutí 2 hodin od okamžiku připoutání.

§ 31

Vydání a odebrání zbraně a prohlídka osoby

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu uvedenou v § 3 a v § 27 odst. 2 a 3 k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je vojenský policista oprávněn zbraň odebrat.

(2) Vojenský policista je oprávněn přesvědčit se prohlídkou, zda osoba nemá u sebe zbraň, a tuto zbraň jí odebrat, pokud

a) má být omezena osobní svoboda osoby,

b) proti ní směřuje zákrok nebo jiný úkon, hrozí nebezpečí, že osoba bude klást odpor, a je podezření, že má u sebe zbraň, nebo

c) se jedná o případy podle § 34 odst. 2.

(3) Prohlídku osoby podle odstavce 2, § 34 odst. 2, § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1 provádí osoba stejného pohlaví, a to s využitím přímého fyzického kontaktu, nebo je-li to nezbytné, přímého pozorování odhaleného těla této osoby. Vojenský policista je přitom oprávněn vyzvat osobu k provedení pohybu sloužícího k odhalení zbraně nebo jiné věci způsobilé ohrozit život anebo zdraví.

(4) O prohlídce vojenský policista sepíše úřední záznam.

(5) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví vojenský policista bez zbytečného odkladu písemné potvrzení.

(6) Vojenský policista vydanou nebo odebranou zbraň vrátí osobě, pokud pominul důvod pro její vydání nebo odebrání, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem. Osoba je povinna vrácení zbraně potvrdit podpisem.

§ 32

Policejní cely

(1) Vojenský policista je oprávněn umístit do policejní cely zřízené pro tento účel u útvaru Policie České republiky zajištěnou nebo zadrženou osobu uvedenou v § 3.

(2) Podíl Vojenské policie na ostraze a podmínky provádění úkonů se zadrženou osobou upraví dohoda mezi Policií České republiky a Vojenskou policií.

(3) Podmínky režimu provozu a umísťování osob do policejních cel stanovuje zákon o Policii České republiky ¹³).

§ 33

Zákaz vstupu na určená místa
Vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona nebo hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po nezbytnou dobu setrval na určeném místě. K vymezení určených míst se mohou použít technické prostředky.

§ 33a

Vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek

(1) Vojenský policista je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele nebo vlastníka do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 má vojenský policista také při pronásledování osoby.

(3) Nelze-li jinak dosáhnout splnění úkolu Vojenské policie, je vojenský policista oprávněn za účelem vstupu do prostor nebo na pozemek podle odstavců 1 a 2 taková místa otevřít nebo si do nich zjednat přístup jiným způsobem, a to v případě nutnosti i za použití síly.

(4) Vojenský policista je povinen při vstupu do prostor nebo na pozemek podle odstavce 1 a při následných úkonech zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo dojít k ohrožení života anebo zdraví nezúčastněné osoby.

(5) Po provedení úkonů nebo jiných opatření je vojenský policista povinen o jejich provedení bez zbytečného odkladu vyrozumět uživatele nebo vlastníka prostor nebo pozemku podle odstavce 1, pokud nebyl provedení úkonu přítomen. Současně je povinen zajistit zabezpečení prostor nebo pozemku podle odstavce 1, nemůže-li tak učinit jejich uživatel, vlastník nebo jiná oprávněná osoba.

§ 34

Zajišťování bezpečnosti chráněného objektu

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněného objektu je vojenský policista oprávněn

a) zjišťovat totožnost vstupující nebo vycházející osoby nebo osoby, která se v chráněném objektu nachází,

b) zjišťovat důvod a oprávněnost vstupu osoby do chráněného objektu, a to i s využitím jejích osobních údajů podle § 27 odst. 1 a dále například otisků prstů, snímku obličeje nebo obrazu sítnice,

c) prohlédnout vnášené nebo vynášené věci nebo zavazadla,

d) prohlédnout dopravní prostředky vjíždějící, vyjíždějící nebo nacházející se v chráněném objektu.

(2) Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost chráněného objektu nebo kterou neoprávněně vynáší z chráněného objektu, vojenský policista provede její prohlídku.

(3) Věci uvedené v odstavci 2 neoprávněně vynášené z chráněného objektu je vojenský policista oprávněn osobě odebrat. Věci vnášené do chráněného objektu je oprávněn odebrat na dobu pobytu osoby v chráněném objektu. O odebrání věci vystaví vojenský policista osobě potvrzení.

(4) Vojenský policista může provést jiné úkony k zajištění toho, aby se do chráněného objektu nevnášely nebo nedopravovaly věci, které by mohly narušit bezpečnost chráněného objektu.

(5) Vojenský policista je oprávněn provést úkon podle odstavce 1 písm. a), c) a d) a podle odstavců 2 a 3 obdobně proti osobě, která se zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněného objektu, nebo v místě, odkud lze účinně ohrozit chráněný objekt, pokud

a) je důvodná obava, že tato osoba ohrozí bezpečnost chráněného objektu nebo osoby, která se v něm nachází, nebo

b) se tato osoba chová způsobem, který narušuje nebo ohrožuje bezpečnost chráněného objektu.

(6) Vojenský policista je oprávněn rozhodnout o odstranění dopravního prostředku na náklady jeho provozovatele, je-li důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněného objektu. Provozovatel se může zprostit povinnosti náhrady nákladů za odstranění vozidla, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.

§ 34a

Využití bezpilotních systémů a zamezení provozu bezpilotního systému

(1) Vojenská policie je oprávněna k plnění svých úkolů využívat bezpilotní systémy.

(2) Vojenský policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek, veřejný pořádek, životní prostředí nebo jiný důležitý zájem chráněný jiným právním předpisem²⁸).

(3) Oprávnění podle odstavce 2 lze použít pouze v nezbytné míře a po nezbytnou dobu.

§ 35

Zastavování a prohlídka dopravních prostředků

(1) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidlo, které řídí voják, a vozidlo ozbrojených sil nebo vozidlo ozbrojených sil jiného státu.

(2) Vojenský policista je oprávněn zastavit a prohlížet dopravní prostředek v chráněném objektu nebo v jeho bezprostřední blízkosti a dopravní prostředek při vjíždění do chráněného objektu nebo vyjíždění z něho.

§ 36

Zajišťování bezpečnosti chráněných osob

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněné osoby je vojenský policista oprávněn prohlédnout osobu, zavazadlo, věci a dopravní prostředek nacházející se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.

(2) Vojenský policista je oprávněn prohlédnout osobu pouze tehdy, jestliže tato osoba na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) K prohlídce budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z budovy, obydlí, pozemku nebo jiného prostoru by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

(4) Prohlídka podle odstavců 1 a 3 nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

(5) Vojenský policista je oprávněn za účelem provedení prohlídky budovu, obydlí, jiný prostor, pozemek, dopravní prostředek, zavazadlo nebo věc otevřít nebo si do nich zjednat přístup jiným způsobem, v případě nutnosti i za použití síly.

(6) Vojenský policista je oprávněn rozhodnout o odstranění dopravního prostředku na náklady jeho provozovatele, je-li důvodná obava ohrožení bezpečnosti chráněné osoby. Provozovatel se může zprostit povinnosti náhrady nákladů za odstranění vozidla, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.

§ 37

Ochrana vojenské letecké dopravy

(1) Při zajišťování ochrany vojenské letecké dopravy je vojenský policista oprávněn provést bezpečnostní prohlídku letadla, prohlídku přepravované osoby a zavazadla za účelem zjištění, zda osoba nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku nebo k jinému trestnému činu.

(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména předměty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy¹⁴).

§ 38

Vojenský zkušební komisař řidičů

(1) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie, kterého určil náčelník Vojenské policie.

(2) Zkoušky odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vojáků v činné službě provádí vojenský zkušební komisař řidičů, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Díl 5

§ 39

(1) Vojenský policista je při šetření přestupku oprávněn vyžadovat

a) orientační vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin nebo potu,

b) odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i tehdy, nelze-li osobu předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat,

c) jiná odborná vyjádření¹⁵),

d) výpis z rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu, nebo

e) opis z evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti.

(2) Vojenský policista je dále oprávněn ohledat místo přestupku, věc, která má vztah ke spáchanému přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(3) Úkonu uvedenému v odstavci 1 písm. a) nebo b) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

(4) Krev se musí odebrat, požádá-li o to osoba podezřelá ze spáchání přestupku.

§ 40

Vydání a odnětí věci

(1) Vojenský policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, jestliže

a) lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí nebo může být zabrána, nebo

b) jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.

(2) Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je vojenský policista oprávněn tuto věc odejmout. Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku nebo jiný obdobný obecný zájem, věta druhá se nepoužije.

(3) O vydání věci nebo jejím odnětí sepíše vojenský policista úřední záznam a osobě vystaví potvrzení. Vydanou nebo odňatou věc, je-li jí třeba k dalšímu řízení, vojenský policista předá orgánu, který je příslušný rozhodnout o přestupku; jinak ji vydá osobě, o jejímž právu na věc není pochyb, popřípadě osobě, která ji vydala nebo které byla odňata.

(4) Je-li věcí podle odstavce 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka nebo prekursor drog nebo jiná chemická látka nebo předmět určený k výrobě omamných nebo psychotropních látek, Vojenská policie takovou věc po skončení řízení zničí nebo zaeviduje k účelům uvedeným v § 8, pokud nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání věci. Obdobným způsobem Vojenská policie postupuje u věci uvedené ve větě první získané v souvislosti s činností uvedenou v § 41.

Díl 6

§ 41

Získávání poznatků o trestné činnosti

(1) Vojenský policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to třeba, i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V rámci činnosti podle věty první je povinen předcházet trestné činnosti.

(2) Při předcházení trestné činnosti, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti chráněné osoby nebo chráněného objektu je vojenský policista oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou

a) zabezpečovací technika, kterou se rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory, a

b) zvláštní finanční prostředky.

§ 43

Zvláštní finanční prostředky

(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti a používáním operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.

(2) Vojenský policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.

Díl 7

§ 44

Obecné ustanovení

(1) Vojenský policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž použití byl vycvičen.

(2) Zbraní podle tohoto paragrafu a § 45 až 49 se rozumí bodné, sečné a střelné zbraně, výbušniny, výbušné předměty a pomůcky.

§ 45

Donucovací prostředky

(1) Donucovacími prostředky jsou

a) hmaty, chvaty, údery a kopy,

b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,

c) obušek a jiný úderný prostředek,

d) pouta,

e) služební pes,

f) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,

g) zásahová výbuška,

h) úder střelnou zbraní,

i) hrozba namířenou střelnou zbraní,

j) výstražný výstřel,

k) prostředek k zamezení prostorové orientace,

l) vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícími účinky, který má povahu střelné zbraně,

m) vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně,

n) prostředek k zamezení provozu bezpilotního systému, kterým je zejména rušič signálu, vrhač sítí a zařízení využívající směrovou energii,

o) vytlačování štítem,

p) vytlačování vozidlem,

q) vodní stříkač.

(2) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použit donucovací prostředek. To neplatí v případě použití prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.

(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného zákrokem; přitom se použije pouze takový donucovací prostředek, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje vojenský policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.

(4) Vojenský policista je oprávněn použít donucovací prostředek k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku.

(5) Elektrický donucovací prostředek může vojenský policista použít pouze tehdy, pokud by použití jiného donucovacího prostředku zjevně nebylo dostatečné k dosažení účelu sledovaného zákrokem.

(6) Je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob nebo majetku anebo že se osoba pokusí o útěk, je vojenský policista oprávněn použít pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace také ke spoutání osoby

a) zajištěné,

b) zadržené,

c) zatčené, nebo

d) převzaté vojenským policistou k provedení procesních úkonů z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochranné výchovy.

(7) Vojenský policista je oprávněn použít pouta ke vzájemnému připoutání dvou nebo více osob.

(8) Prostředek k zamezení prostorové orientace je vojenský policista oprávněn použít pouze tehdy, nelze-li účelu zákroku dosáhnout jinak.

§ 46

Použití zbraně

(1) Vojenský policista je oprávněn použít zbraň,

a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi,

b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,

c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,

d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho zákroku,

e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje chráněnou osobu, střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,

f) aby zamezil letu bezpilotního letadla,

g) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek v chráněných objektech, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a přes opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zákona o silničním provozu ¹⁶) nezastaví, nebo

h) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.

(2) Použití zbraně vojenským policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen tehdy, je-li přímo ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

(4) Při použití zbraně je vojenský policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a aby co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zákrok směřuje.

§ 47

Povinnosti vojenského policisty po použití donucovacího prostředku a zbraně

(1) Po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je vojenský policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

(2) Zákrok, při kterém byly použity donucovací prostředky nebo zbraň, je vojenský policista povinen bezodkladně ohlásit svému nadřízenému a sepsat o něm úřední záznam s uvedením důvodů, průběhu a výsledku jejich použití. Použije-li vojenský policista donucovací prostředky nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jeho nadřízený tuto skutečnost územně příslušnému veliteli Vojenské policie.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně, anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda byly použity v souladu s tímto zákonem.

§ 48

Zákrok pod jednotným velením
Při zákroku Vojenské policie pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku a zbraně může na místě zákroku rozhodnout také nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacího prostředku a zbraně musí být uchováno na obrazovém a zvukovém nebo zvukovém anebo písemném záznamu. Po použití donucovacích prostředků nebo zbraně přechází na toho, kdo rozhodl, odpovědnost za splnění povinností podle § 47.

§ 49

Zvláštní omezení

(1) Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevným zdravotním postižením, zjevně duševně nemocné osobě nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí vojenský policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek s dočasně zneschopňujícím účinkem, který má povahu střelné zbraně, vrhací prostředek, který nemá povahu střelné zbraně, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbraní, hrozbu namířenou zbraní, výstražný výstřel a zbraň, kromě případů, jestliže taková osoba ohrožuje život nebo zdraví vojenského policisty nebo jiné osoby anebo hrozí větší škoda na majetku¹⁷) a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

(2) Omezení podle odstavce 1 neplatí pro použití slzotvorného prostředku, zásahové výbušky a vytlačování vozidlem nebo štítem, jsou-li použity proti skupině osob. Při použití slzotvorného prostředku vojenský policista postupuje přiměřeně okolnostem řešené situace a bere ohled na nezúčastněné osoby.

HLAVA 4

Díl 2

§ 14

Díl 6

§ 42

§ 50

(1) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nesmějí být slova „vojenská policie“ nebo slova od nich odvozená, symboly nebo znak Vojenské policie používány při obchodní, zájmové, společenské nebo sportovní činnosti nebo obsaženy v

a) obchodní firmě,

b) názvu právnické osoby, nebo

c) názvu orgánů nebo organizačních článků právnických osob.

(2) Výjimku ze zákazu stanoveného v odstavci 1 může udělit náčelník Vojenské policie. Výjimku neudělí, pokud by použití slov „vojenská policie“ nebo slov od něj odvozených nebo užití symbolů nebo znaku Vojenské policie ohrozilo dobrou pověst Vojenské policie nebo bylo způsobilé vzbudit dojem souvislosti osoby nebo organizace s Vojenskou policií.

HLAVA 5

§ 51

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné,

b) na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj Vojenské policie nebo takové jeho součásti, které jsou s ním zaměnitelné, ačkoli není vojenským policistou,

c) odmítne na výzvu vojenského policisty bez zbytečného odkladu a bezúplatně poskytnout požadované podklady a informace, pokud jí v tom nebrání jiný právní předpis (§ 56 odst. 1), nebo

d) v rozporu s § 25 odst. 1 a § 56 odst. 3 nezachová mlčenlivost.

(2) Za jednání podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 52

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 50 odst. 1 použije slova „vojenská policie“ anebo slova od nich odvozená nebo symboly nebo znak Vojenské policie ve svém názvu nebo obchodní firmě,

b) na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštní barevné provedení a označení používané na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech Vojenské policie anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné, nebo

c) odmítne na výzvu vojenského policisty bez zbytečného odkladu a bezúplatně poskytnout požadované podklady a informace, pokud jí v tom nebrání jiný právní předpis (§ 56 odst. 1).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 Kč.

§ 53

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona spáchané osobami uvedenými v § 3 písm. b) nebo c) může projednat vojenský policista příkazem na místě.

(2) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.

(3) Přestupky podle § 51 odst. 1 písm. a) a b) se zapisují do evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti.

HLAVA 6

§ 54

Náhrada škody

(1) Česká republika uhradí jinému členskému státu Evropské unie nebo evropskému orgánu škodu tehdy, poskytl-li takový stát nebo orgán náhradu škody způsobené tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu Evropské unie nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost.

(2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, náhrada škody vzniklé činností Vojenské policie se řídí jiným právním předpisem²).

§ 54a

Bezplatné používání vozidla ozbrojených sil v souvislosti s výkonem služby
Služební orgán může v odůvodněných případech vojenskému policistovi povolit použití vozidla ozbrojených sil k cestě do místa výkonu služby a zpět v souvislosti s plněním úkolů Vojenské policie.

§ 54b

Kontrolní činnost
Na kontrolní činnost prováděnou Vojenskou policií se kontrolní řád nevztahuje.

§ 55

Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob zevního označení Vojenské policie a vojenských policistů, vzor služebního průkazu, barevné provedení a označení dopravních a speciálních prostředků Vojenské policie,

b) vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu a o zadržení osvědčení o technickém průkazu vozidla ozbrojených sil podle § 9.

§ 56

(1) Vojenská policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami a může od nich požadovat podklady a informace. Tyto osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu a bezúplatně požadované podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání jiný právní předpis.

(2) Vojenský policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osobu uvedenou v § 26 odst. 2 anebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.

(3) Každý, koho Vojenská policie požádá o poskytnutí pomoci, byl-li řádně poučen, je povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl. O zproštění povinnosti mlčenlivosti platí obdobně ustanovení § 25 odst. 3.

§ 56a

Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti Vojenské policie nebo vojenského policisty při plnění úkolů podle tohoto zákona; to neplatí, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis stanoví jinak. Nelze-li účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je vojenský policista oprávněn tento odpor překonat.

§ 57

Vojenská policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými bezpečnostními sbory, obecní policií, Vojenským zpravodajstvím a s obdobnými institucemi v zahraničí. Obsah spolupráce, součinnosti a vzájemné vztahy upraví dohoda, kterou za Vojenskou policii podepisuje náčelník Vojenské policie.

§ 57a

Výcvik vojenských policistů

(1) Výcvik vojenských policistů se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo.

(2) Výcvik, který nelze uskutečnit podle odstavce 1, lze provádět i v jiných zařízeních, objektech nebo na jiných pozemcích, a to po dohodě s jejich vlastníky. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje náčelník Vojenské policie.

(3) Vojenská policie může poskytovat výcvik i jiným osobám než vojenským policistům, jestliže se jedná o osoby plnící úkoly ve spolupráci s Vojenskou policií nebo v její prospěch nebo v prospěch ministerstva. Tento výcvik může Vojenská policie poskytovat, není-li tím ohroženo plnění jejích úkolů, na základě rozhodnutí ministra obrany.

§ 58

Dokumentace

(1) Úřední záznam musí být pořízen bez zbytečného odkladu po provedení úkonu a musí obsahovat označení útvaru Vojenské policie, uvedení data a času, důvodu, průběhu a okolností úkonu a podpis zpracovatele.

(2) Vojenský policista na žádost osoby vystaví bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o provedeném úkonu.

HLAVA 7

§ 59

(1) Vojenský policista zařazený ve Vojenské policii podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vojenského policistu podle tohoto zákona.

(2) Náčelník Vojenské policie podle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za náčelníka Vojenské policie jmenovaného podle tohoto zákona.

§ 60

Fyzická osoba nebo právnická osoba, které nesplňují omezení podle § 50 odst. 1, jsou povinny uvést své obchodní firmy a názvy svých orgánů a organizačních článků do souladu s § 50 odst. 1 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

HLAVA 8

§ 61

Zrušuje se:

1. Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.

2. Zákon č. 39/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.

3. Zákon č. 213/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb.

4. Část čtrnáctá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

5. Část patnáctá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.

6. Část druhá zákona č. 150/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

7. Vyhláška č. 212/2003 Sb., kterou se stanoví způsob zevního označení a vzor služebního průkazu vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie.

ČÁST 2

§ 62

ČÁST 3

§ 63

ČÁST 4

§ 64

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 101/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 písm. f) a g) a v § 8a odst. 2 písm. a) a b) se slova „příslušníka Vojenské policie“ nahrazují slovy „vojenského policisty“.

2. V § 6 odst. 12 se za slovo „policisty“ vkládají slova „nebo vojenského policisty“.

3. V § 6 se odstavec 14 zrušuje.

4. V § 6a odst. 1 se slova „a 14“ zrušují.

5. V § 18 odst. 9 se slova „a stanovených útvarů celních orgánů“ nahrazují slovy „, Vojenské policie a celních orgánů“ a za větu druhou se vkládá věta „Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany.“.

6. V § 79 odst. 2 se za slovo „Policista“ vkládají slova „, vojenský policista“.

7. Nadpis § 124 zní: „Působnost“.

ČÁST 5

§ 65

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.