Změna zákona o rozhodčím řízení

1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
㤠1
Tento zákon upravuje
a) rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci,
b) rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy rozhodčí komisí spolku podle občanského zákoníku⁷) a
c) výkon rozhodčích nálezů.
⁷) § 265 občanského zákoníku.“.

2. V § 4 odst. 1 se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovy „plně svéprávný“.

3. V § 4 se dosavadní odstavce 3 a 4 označují jako odstavce 2 a 3.

4. V § 4 odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.

5. § 16 zní:
㤠16
(1) Uplatní-li strana svůj nárok před rozhodci v promlčecí nebo prekluzivní lhůtě a rozhodnou-li rozhodci, že není dána jejich pravomoc, zůstávají účinky podané žaloby zachovány, pokud strana podá znovu u soudu, u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nedostatku pravomoci.
(2) Účinky podané žaloby zůstávají zachovány i tehdy, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu, nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu.“.

6. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:
㤠19a
Adresa pro doručování
Rozhodce doručí písemnost na adresu datové schránky; není-li možné písemnost doručit do datové schránky, doručí písemnost na elektronickou adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo kterou určil jako doručovací v rozhodčí smlouvě. Není-li možné doručit písemnost na adresy uvedené výše, doručí rozhodce písemnost na adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo adresu uvedenou v rozhodčí smlouvě.“.

7. V § 34 odstavec 2 zní:
„(2) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. c) až f) nebo i), pokračuje se k návrhu některé ze stran v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona.“.

8. Za část pátou, jejíž nadpis zněl „Ustanovení o poměru k cizině“, se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST ŠESTÁ
SEZNAM ROZHODCŮ VEDENÝ MINISTERSTVEM
(1) Ministerstvo vede seznam rozhodců, kteří mohou být určeni rozhodčí doložkou pro rozhodování sporů ze spotřebitelských smluv.
(2) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách o rozhodcích zapsaných v seznamu tyto údaje:
a) jméno a příjmení,
b) kontaktní adresu uvedenou rozhodcem,
c) číslo osvědčení,
d) den zápisu do seznamu a
e) den a důvod vyškrtnutí ze seznamu.
Zápis do seznamu rozhodců
(1) Ministerstvo na žádost do seznamu rozhodců zapíše fyzickou osobu, která
a) je svéprávná,
b) je bezúhonná,
c) získala vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice,
d) nebyla v posledních 5 letech na základě rozhodnutí ministerstva vyškrtnuta ze seznamu rozhodců,
e) uhradila ministerstvu správní poplatek ve výši 5 000 Kč.
(2) V žádosti o zápis do seznamu rozhodců uchazeč uvede jméno a příjmení, místo trvalého pobytu, rodné číslo, bylo-li mu přiděleno, datum narození a kontaktní adresu.
(3) K žádosti podle odstavce 2 doloží uchazeč o zápis do seznamu rozhodců
a) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání podle odstavce 1 písm. c),
b) doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, jehož je občanem, nebo výpis z evidence rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem; v případě, že stát výpis obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, čestné prohlášení učiněné před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu; doklady nesmí být starší 3 měsíců,
c) doklad prokazující zaplacení správního poplatku za zápis do seznamu.
(4) Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Zápis do seznamu rozhodců provede ministerstvo bez zbytečného odkladu, pokud uchazeč splňuje všechny podmínky uvedené v odstavci 1. Ministerstvo vydá rozhodci zapsanému do seznamu nejpozději do 30 dnů od zápisu osvědčení o zápisu.
Vyškrtnutí ze seznamu rozhodců
(1) Ministerstvo vyškrtne ze seznamu rozhodce, který
a) zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
b) byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen,
c) byl pravomocně omezen ve svéprávnosti,
d) nemůže být rozhodcem podle jiných právních předpisů, nebo
e) podal ministerstvu písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost doručena.
(2) Ministerstvo může rozhodnout o vyškrtnutí rozhodce ze seznamu, pokud závažně nebo opakovaně porušil povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3) Ministerstvo může rozhodnout o dočasném vyškrtnutí rozhodce,
a) proti kterému bylo zahájeno trestní stíhání; dočasné vyškrtnutí trvá nejdéle do dne následujícího po dni, kdy bude ministerstvu doručeno pravomocné rozhodnutí, kterým se toto stíhání končí, nebo
b) bylo-li zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti, a to nejdéle do dne následujícího po dni, kdy bude ministerstvu doručeno pravomocné rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
(4) O vyškrtnutí podle odstavce 1 písm. b) až e) ze seznamu rozhodců vyrozumí ministerstvo do 30 dnů toho, jehož se vyškrtnutí týká. Vyškrtnutí podle odstavce 2 nebo dočasné vyškrtnutí podle odstavce 3 zaznamená ministerstvo v seznamu rozhodců bez zbytečného odkladu od právní moci rozhodnutí o vyškrtnutí nebo dočasném vyškrtnutí a do 30 dnů o této skutečnosti informuje toho, jehož se vyškrtnutí nebo dočasné vyškrtnutí týká.
Informační povinnosti
Rozhodce je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 8 dnů, veškeré změny údajů, které jsou uvedeny v seznamu a veškeré změny skutečností, na jejichž základě byl zapsán do seznamu.“.
Dosavadní části šestá až osmá se označují jako části sedmá až devátá.

9. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST SEDMÁ
ŘÍZENÍ PŘED ROZHODČÍ KOMISÍ SPOLKU
Tohoto zákona se použije i na rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy v řízení před rozhodčí komisí spolku (dále jen „komise“) podle občanského zákoníku, ledaže je v této části stanoveno jinak. Na rozhodování před komisí se nepoužijí ustanovení o stálých rozhodčích soudech.
(1) Řízení před komisí je zahájeno dnem, kdy je žaloba doručena na adresu uvedenou ve stanovách spolku. Není-li taková adresa ve stanovách uvedena, doručuje se žaloba komisi na adresu sídla spolku.
(2) Strany mají v řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. Stanovy, vnitřní předpis ve stanovách výslovně označený, nebo písemně uzavřená dohoda stran mohou odchylně od tohoto zákona upravit postup, kterým má komise vést řízení.
(1) Komise může záležitost projednat a rozhodnout jen za přítomnosti většiny svých členů, nejméně však 3.
(2) Klesne-li počet členů komise, kteří jsou způsobilí věc rozhodnout pod minimální počet členů vyžadovaný pro rozhodování tímto zákonem nebo stanovami, komise řízení zastaví; to nebrání soudu, aby věc rozhodl. Ustanovení § 9 a 10 se nepoužijí.
Pokud komise ve lhůtě 3 měsíců nerozhodne ve věci samé, může strana uplatnit své právo u soudu. Stanovy, vnitřní předpis ve stanovách výslovně označený nebo písemně uzavřená dohoda stran mohou lhůtu podle věty první prodloužit, avšak ne déle, než na 9 měsíců.
Člen komise, u něhož vyšly najevo okolnosti uvedené v § 11, je povinen vyloučit se z projednávání věci. Nevyloučí-li se člen komise, rozhodne o návrhu strany na jeho vyloučení komise.
(1) Soud na návrh strany zruší rozhodčí nález vydaný komisí i v případě, že komise rozhodovala spor ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Ustanovení § 242 občanského zákoníku tím není dotčeno.
(2) I když nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, může strana, proti níž byl soudem nařízen výkon rozhodčího nálezu, bez ohledu na lhůtu stanovenou v § 32 odst. 1, podat návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, kromě důvodů uvedených ve zvláštním předpisu i v případě, že jsou dány důvody pro jeho zrušení podle § 31 písm. a) až f) nebo pokud jsou dány důvody pro jeho zrušení podle odstavce 1 a rozhodčí nález neobsahuje poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu. Ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) a d) a § 35 odst. 2 a 3 se použijí obdobně.
Na řízení před komisí se použijí i ustanovení § 25 odst. 2 věty druhé a § 32 odst. 3, jestliže návrh na zrušení rozhodčího nálezu podá člen spolku.“.
Dosavadní části sedmá až devátá se označují jako části osmá až desátá.